Statistika návštěvnosti

Žebříček pěti zemí, odkud na web přichází nejvíce návštěvníků. Ani letos se žádné překvapení nekonalo:

1. Česko 60,8%
2. USA 12,7 %
3. Slovensko 5,3 %
4. Ukrajina 2,7 %
5. Rusko 2,1 %
6. Ostatní země 16,4 %

Koaly na stromě

V roce 1988 ozvláštnila panorama Hongkongu dvojice netradičních mrakodrapů. Budovy mají výšku 172 a 186 metrů a jsou zajímavé tím, že obě svým vzhledem připomínají medvídka koalu šplhající po stromě. Proto se jim přezdívá Koala Buildings. Byly postaveny podle zásad feng-šuej, staré čínské teorii o harmonii. Navrhl je americký architekt Paul Rudolph, který se snažil průčelí mrakodrapů odlišit od ostatních budov v okolí shluky vyčnívajících oken. Ostatně, téměř celá Rudolphova tvorba je typická právě častým používáním vystupující hmoty z jeho staveb. V obou budovách sídlí čínsko-indonéská korporace Lippo, podle níž dostal celý komplex jméno.

Kde je Waldo? 3

Úpadek, hrůza, zmar. A nebo taky ne! I takto úchvatně může vypadat město, na které si každý s chutí plivne. Dokážete na této fotografii Detroitu najít některé z jeho nejznámějších mrakodrapů? Vyberte si obtížnost, na kterou stačíte, a hurá do toho. Na řešení si ale počkáte do 31. ledna.

1. Pro začátečníky: Penobscot Building
2. Pro pokročilé: One Detroit Center, Guardian Building
3. Pro experty: Cadillac Tower, David Broderick Tower, Book Tower
4. Pro fanatiky: Renaissance Center, David Whitney Building, One Woodward Avenue

Australian Building

Začátkem 80. let 19. století se ceny pozemků a nemovitostí v Melbourne urvaly z řetězu. Snad každá pojišťovna a banka musela vlastnit opulentní sídlo v centru, a tak byly brzy ceny pozemků přifouknuté na londýnskou úroveň. Než realitní bublina praskla a přelila se v hlubokou ekonomickou depresi celé země, stačila vyprodukovat jednu z nejvyšších staveb světa. Budova se všeříkajícím názvem Australian Building byla dokončena v roce 1889 a stala se prvním a na mnoho let i nejvyšším mrakodrapem Austrálie. Až do roku 1929 si udržela titul nejvyšší budovy v Melbourne. Na to vše jí stačila výška 53 metrů. Mrakodrap byl typickým zástupcem viktoriánského vlivu v architektuře s prvky tehdy módního stylu královny Anny. Masivní stavbu zdobily římsy, impozantní štíty a rohová věžička. Výrazná fasáda v cihlově červené barvě byla lemována bílými pruhy. Celou svou existenci fungovala jen pro administrativní účely. Její nesporný historický význam ji v pozdějších letech nijak neuchránil. Nejdříve přišla o věžičku a štít v nejvyšší části, aby o několik let později přišla o vše. V roce 1980 byla stržena a nahrazena čtyřpatrovým obchodním domem, jehož význam a hodnota nestojí ani za psí štěk.

Moshe Aviv Tower

Nejvyšší mrakodrap Tel Avivu i Izraele, to je 235 metrů vysoký Moshe Aviv Tower. Zcela dokončen byl v roce 2003. Stavba byla inspirována známou Westendstraße 1 a stejně jako její frankfurtský protějšek slouží i ona jako multifunkční komplex. Nejnižší patra jsou určena obchodům, ve třetím podlaží je synagoga a celá střední část budovy je určena administrativním účelům. V nejvyšších jedenácti patrech se nachází 98 luxusních bytů. Rezidenční část mrakodrapu má vlastní oddělený vchod. Plochou kruhovou střechu je možno použít jako helipad, ale jen v případě evakuace budovy nebo jiné nepředvídané události. Původní název budovy zněl City Gate, ale ještě v průběhu výstavby byl změněn podle jména jednoho z investorů projektu, který zemřel v říjnu 2001. Přesto je věž Mošeho Aviva dodnes známa i pod svým původním jménem.

De Rotterdam

Tři budovy nebo jedna? Nový rotterdamský mrakodrap je obojí. Výstavba multifunkční budovy De Rotterdam od nizozemského studia OMA byla zahájena v prosinci 2009 s cílem vytvořit takzvané vertikální město, kde by bydlení, kanceláře, hotel, fitness centrum, konferenční sály, obchody, restaurace, kavárny a parkoviště byly umístěny do jedné budovy. 149 metrů vysoký mrakodrap z kovu a skla s užitnou plochou 162 000 metrů čtverečních je rozdělen na tři stejně vysoké odsazené bloky a působí tak dojmem, že se jedná o tři budovy přiléhající těsně k sobě. Celá stavba je typickým zástupcem dekonstruktivismu s minimalistickým, téměř až chladným designem. Byla postavena na břehu Nové Mázy do společnosti dalších prudce unikátních mrakodrapů. Letos v listopadu otevřená De Rotterdam je nejrozlehlejší budovou Nizozemska a aktuálně pátou nejvyšší.

Skleňák

Kdo by neznal Skleněné peklo? Jeden z nejlepších katastrofických filmů z roku 1974 o nevyšším mrakodrapu světa, který vinou lidské chamtivosti zachvátí neuhasitelný požár hned v den slavnostního otevření. Připusťme na chvíli, že fiktivní sanfranciský Skleňák skutečně existoval. Jaké by byly jeho parametry? Se 138 patry by dosáhl výšky asi 514 metrů a s přehledem by tedy překonal tehdy nejvyšší Sears Tower v Chicagu. Design budovy rozhodně nebyl žádný architektonický skvost: typický sedmdesátkový zlatě tónovaný skleňák s několika šikmými ústupky. Prvních osmdesát pater bylo určeno pro kanceláře, 81. až 120. patro pro luxusní bydlení. Co se nacházelo ve 121. až 134. patře, si nechali tvůrci filmu pro sebe. Dejme tomu, že byly vyhrazeny pro überluxusní byty. Ve 135. patře ve výšce téměř půl kilometru pak byly bar a restaurace s tanečním podiem a vyhlídkou velkoformátovými okny na celý sanfranciský záliv. Kapacita sálu činila tři sta osob a obsluhovaly ji dva expresní vnitřní výtahy a tři vyhlídkové vnější výtahy. Nejvyšší tři patra obsahovala pouze strojní vybavení a několik vodních nádrží. Na střeše byl umístěn helipad. Ve skutečnosti byl celý mrakodrap jen model, tak jako protější výškáč, s nímž byl v průběhu filmu propojen lanovkou. Aby byly požár a efekty vybuchujících částí mrakodrapu co nejrealističtější, filmaři nechali postavit téměř třicet metrů vysokou miniaturu, kterou pak postupně zapalovali a vyhazovali do vzduchu. Plameny a výbuchy působí skutečně, protože skutečné opravdu jsou, byť jen v malém měřítku. I po téměř čtyřiceti letech od premiéry proto působí film stále jako divoká jízda na horské dráze, při níž vám bude zatraceně horko.


Alternativní San Francisco roku 1974 se Skleňákem

Hochhaus über alles

Sotva se v roce 1933 dostal Hitler k moci, obvinil Bauhaus z rozvratné bolševické činnosti. Nejvýznamnější školu umění, designu a architektury nechal okamžitě uzavřít a architekti moderny museli z Německa emigrovat nebo byli vyhnáni. Nastává doba nacistické architektury, úděsný mix antické, egyptské, babylonské a neoklasické architektury. Využívala monumentalitu, přehnané měřítko, účelovou strohost, zjednodušování a symetrii. Chladné, nelidské stavby v tomto stylu více než cokoliv jiného připomínaly pomníky. Hitler v červnu 1937 nařídil výstavbu mrakodrapu přesně v tomto stylu. Měl stát v Hamburku a samozřejmě musel být nejvyšší na světě. Nevhodné podloží ale výstavbu takto vysoké stavby znemožnilo, a tak byla výška snížena. To si pište, že to Hitlera nasralo. Vždyť se musel spokojit jen s nejvyšším mrakodrapem Evropy! Gauhochhaus (Krajský mrakodrap) s upravenou výškou 250 metrů přesto téměř třikrát převýšil tehdy nejvyšší Boerentoren v Antverpách. Design budovy by se s přimhouřením obou očí dal napasovat do dórské antiky s prvky německého klasicismu. Podle některých plánů měl být mrakodrap dokonce korunován gigantickým neonovým hákovým křížem. A nemělo zůstat jen u jednoho zástupce. V Hamburku měla vyrůst celá řada mrakodrapů, které by svou výškou zcela zastínily New York. Jenže vypukla druhá světová válka a z projektu zbylo jen několik modelů. Danke Gott!

Na korejské vlně

V roce 2011 byl v Soulu dokončen pozoruhodný mrakodrap. Architekti rotterdamského studia ArchitectenConsort vytvořili unikátní budovou s čistým designem a zvlněnou fasádou působící neuvěřitelně organickým dojmem. Efekt vlny je dokonalý. Sotva jako by vyrostla ze země, začíná celá stavba svůdně tančit. Tohoto efektu bylo dosaženo posunováním podlahové plochy podél jedné ze dvou diagonál při maximálně třímetrovém odchýlení. Vnější sloupy tak mohly zůstat nad sebou ve všech patrech bez nutnosti instalace dalších podpěrných nosníků. Výrazným prvkem budovy je světlo. Nejenže umocňuje dojem vlnění, ale dostatečně osvětluje vnitřní prostory a slouží také jako dekorační prvek. Nosné pilíře, rozvody, výtahové šachty a schodiště jsou všechny soustředěny ve středu konstrukce. Díky tomu se stavba může pochlubit vysoce flexibilním využitím administrativní plochy. Budova nese oficiální název GT Tower East a měří 130 metrů. V budoucnu ji doplní druhá věž se stejným designem. Nebude se ale jednat o totožná dvojčata. Západní budova bude nižší, dosáhne výšky jen kolem 110 metrů.

Decker Building aneb Jak klenot o minaret přišel

Zleva: Bank of the Metropolis a
Decker Building , 30. léta 20. století

Nové sídlo Deckerových pianin si dlouho své prominentní postavení na Union Square neudrželo. Již v roce 1903 vyrostla v těsném sousedství Bank of the Metropolis. Základy sousedního mrakodrapu byly položeny hlouběji, proto musela být celá jižní stěna Decker Building nadzvednuta o tři milimetry. Do vzniklého prostoru se vsadila dvojitá vrstva ocelových nosníků, která sloužila ke stabilizaci obou budov. Poté byla jižní stěna uložena zpět na původní místo. Dnes běžná stavební praxe byla na začátku minulého století považována téměř za inženýrský zázrak. Budova sloužila i v následujících letech pro administrativní a obchodní účely. Její stav se pomalu horšil a došlo to tak daleko, že z fasády odpadávaly kusy terakoty. Ještě v průběhu druhé světové války muselo být z bezpečnostních důvodů odstraněno několik balkonů a charakteristický minaret. Po válce ztratilo celé Union Square lesk, zanedbaný stav budovy se dále zhoršoval a nízký nájem tomu odpovídal. Láce ale přitáhla nový typ nájemníků: umělce a bohémy. Nejznámějším se stal Andy Warhol, který si v šestém patře zřídil druhý domov svého studia The Factory, a kde byl v roce 1968 také postřelen. Obnovený zájem o Union Square znamenal v devadesátých letech pro Decker Building záchranu. Ta už tehdy byla bez balkonů, panely z terakoty v prvních podlažích zcela odstraněny a zbylé zdobné prvky zaneseny stoletým nánosem špíny a prachu. V roce 1994 došlo k pečlivé renovaci a přeměně budovy na bydlení. Původně měl být obnoven i minaret, z tohoto plánu ale bohužel sešlo. V současnosti jsou nejnižší dvě podlaží určena obchodům, v dalších patrech se nachází celkem osmnáct bytů.

Moskevský dieselpunk

Nesmírně talentovaný ruský architekt a spisovatel Dmitrij Čečulin navrhl několik stanic moskevského metra, známý Dům na Kotelničeském nábřeží nebo nerealizované sídlo Ministerstva těžkého průmyslu. Už v roce 1934 navrhl úchvatnou budovu, která jako by vypadla z fantastického dieselpunk románu. Budoucí sídlo Aeroflotu na náměstí u Běloruského nádraží mělo oslavovat úspěchy sovětské aviatiky, proto připomínalo svým aerodynamickým a štíhlým profilem letoun. Průčelí nad hlavním vchodem zdobilo sedm sloupů s prolamovanými oblouky a sochami všech letců, kteří zachránili přeživší ztroskotaného parníku Čeljuskin. Korunu budovy zdobil obrovský okřídlený srp a kladivo, tehdejší znak Aeroflotu. Není známa přesná výška mrakodrapu ani důvod, proč nakonec nebyl postaven. Čečulin se ke svému návrhu po letech vrátil a původní projekt přepracoval do střídmější, ale méně působivé podoby. Takzvaný Bílý dům, budova ruského parlamentu, byla dokončena v roce 1981. Byla to poslední Čečulinova práce, protože ve stejný rok umírá.

IZD Tower

Tento vídeňský mrakodrap je typickým příkladem toho, že mnohdy stačí málo, aby budova upoutala pozornost. Mrakodrap Internationales Zentrum Donaustadt by totiž svým designem nijak extra neoslnil nebýt převislé konzole v nejvyšší části budovy. Tento mohutný výstupek ční dvanáct metrů od hlavní hmoty budovy a zabírá pět nejvyšších podlaží. Díky tomu připomíná svým profilem číslici jedna. Jednička byla zcela logicky zvolena i jako součást loga mrakodrapu. Budova měří 130 metrů, je určena výhradně kancelářským účelům a dokončena byla v roce 2001. Patří tedy mezi nejstarší a stále i nejvyšší budovy města. Nejen skvělá poloha a dopravní obslužnost, ale také bezprostřední blízkost vídeňského sídla Organizace spojených národů zajišťuje budově dlouhodobě téměř plnou obsazenost.

Möbiova páska na pekingský způsob

Budova čínské státní televize v Pekingu má natolik neotřelý a avantgardní design, že vlastně není vnímána jako mrakodrap, přestože dosahuje výšky 234 metrů. Mrakodrap o 44 patrech je pozoruhodný především svou konstrukcí, kterou architekti pojali jako smyčku. Dvě ohromná převrácená tělesa ve tvaru písmene L jsou propojena tak, aby tvořila spojitou smyčku připomínající Möbiovu pásku. Konstrukce vytváří okno, které rámuje okolní zástavbu a pod nímž se nachází veřejný prostor. Obě věže jsou k sobě nakloněny pod úhlem šest stupňů. Každá z nich slouží jako opěrný pilíř, který vyvažuje a podpírá tu druhou. Zohledňuje se tím vysoká seizmická činnost oblasti. Tyto věže jsou zároveň nosné, a tak jsou vnitřní prostory nebývale otevřené a zbavené téměř všech nosných prvků. Dalším unikátním rysem stavby je fasáda. Tvoří ji diagonální ocelová mřížka, která celou budovu obepíná. Zdánlivě náhodný vzor ve skutečnosti náhodný vůbec není. Mřížka je zahuštěná právě v místech, kde bude konstrukce v případě zemětřesení nejvíce namáhána. Se stavbou se začalo v roce 2002, na projektu se podílelo přes čtyři sta architektů a inženýrů z celého světa a v jednu chvíli pracovalo na hrubé stavbě až deset tisíc dělníků. Obě krajní věže byly propojeny v roce 2007 a hrubá stavba dokončena k zahájení olympijských her následující rok. Původně měla být budova dokončena při příležitosti padesátého výročí existence Čínské televize v roce 2009, termín ale nebyl dodržen. Celý komplex byl dokončen až v květnu minulého roku.

10 nejvyšších mrakodrapů Německa

1. COMMERZBANK TOWER

    Frankfurt, 259 m. 1997

2. MESSETURM

    Frankfurt, 257 m. 1990

3. WESTENDSTRASSE 1

    Frankfurt, 208 m. 1993

4. MAIN TOWER

    Frankfurt, 200 m. 1999

4. TOWER 185

    Frankfurt, 200 m. 2011

5. TRIANON

    Frankfurt, 186 m. 1993

6. OPERNTURM

    Frankfurt, 170 m. 2009

6. TAUNUSTURM

    Frankfurt, 170 m. 2013

7. SILBERTURM

    Frankfurt, 166 m. 1978

8. POST TOWER

    Bonn, 163 m. 2002

9. WESTEND GATE

    Frankfurt, 159 m. 1976

10. DEUTSCHE BANK TWIN TOWERS

      Frankfurt, 155 m. 1984