American Surety Building

American Surety Building, 1898
Vlevo Equitable Life Assurance Building

V roce 1896 byl v New Yorku dokončen jeden z prvních mrakodrapů s nosnou ocelovou konstrukcí a závěsnými stěnami. Svou výškou 95 metrů se stala budova druhou nejvyšší na světě, vyšší byla už jen Manhattan Life Insurance Building o pár bloků dál. Mrakodrapy v té době měly zdobnou přední stranu, zadní a boční strany zůstávaly zpravidla strohé a z levnějších materiálů, jak je dobře patrné u St. Paul Building a Park Row Building. American Surety Building se ale odlišovala tím, že všechny strany budovy mají totožné nákladné zdobení. Původně měla být budova zakončena pyramidovou věží, ale kvůli již tak vysokým nákladům zůstalo jen u plánů. Postupem času ztratila budova své dominantní postavení v siluetě New Yorku. V roce 1903 vyrostla o kousek dál Hanover National Bank Building a v roce 1915 hned vedle Equitable Building, která svými obrovskými rozměry American Surety Building dokonale zastínila ve všech ohledech. V roce 1922 byla budova rozšířena a zvýšena na 103 metrů. Přístavba citlivě navázala na původní stavbu stylem i použitým materiálem. Na fotografii z roku 1931 je dobře patrný rozdíl mezi novou a původní stavbou díky odlišnému zabarvení fasády. Dnes je ale tento rozdíl díky pozdější rekonstrukci zcela nerozeznatelný. Budovu zakoupila na začátku 70. let Bank of Tokyo, mezi lety 1973 - 1976 ji zrekonstruovala, dodnes v ní sídlí a část kanceláří je pronajímáno dalším firmám. V současnosti je budova známá jako Bank of Tokyo Building nebo častěji jen svou adresou 100 Broadway. V červnu 1997 jí byl udělen statut historické památky. Poslední drobné opravy a modernizace vnitřních rozvodů a prostor se uskutečnily v letech 1997 - 1998.

American Surety Building v siluetě New Yorku, 1902
Za ní Hanover National Bank Building před dokončením

American Surety Building (uprostřed), 1915
Vlevo od ní mohutná Equitable Building, vpravo od ní Schermerhorn Building, First National Bank Building, One Wall Street (1907).
V dálce vyčnívající Bankers Trust Building s pyramidovou střechou. V popředí kostel Trinity a vlevo od něj Trinity Building

Proměna American Surety Building
1920: Přípravy na rozšíření budovy zahájeny, Schermerhorn Building těsně před demolicí.
Vpravo First National Bank Building, původní One Wall Street Building (1907) a v dálce Bankers Trust Building
1931: Budova po rozšíření. Vpravo First National Bank Building, nová One Wall Street Building (1931). 
V dálce Bankers Trust Building a ještě dále za ní Bank of Manhattan Trust Building

American Surety Building v současnosti

New York Life Insurance Building (New York)

V roce 1928 vyrostla v severním cípu newyorského Madison Square parku další novogotická perla. Nádherně zdobená pyramidová střecha nápadně připomíná vrcholek monumentální Woolworth Building. Není to náhoda, obě stavby navrhnul tentýž člověk. Architektem této budovy totiž nebyl nikdo jiný, než slavný Cass Gilbert, který stojí za skvosty jako např. Broadway Chambers Building, West Street Building a především Woolworth Building. Co si budeme povídat, ten chlap to prostě uměl. 188 metrů vysoké sídlo New York Life Insurance z bílého vápence je dokonalý příklad harmonického sloučení dvou stylů, novogotického s tehdy novým art deco. Nejnápadnějším rysem budovy je mohutná, šestipodlažní pozlacená věž, která je od roku 1985 osvětlena. V roce 1995, kdy oslavila společnost 150 let své existence, prošla věž pečlivou rekonstrukcí, při níž byly opraveny a vyměněny pozlacené keramické destičky. Mrakodrap dodnes slouží jako newyorská pobočka a zároveň světové ústředí společnosti New York Life Insurance Company a po celou dobu existence tomu nebylo jinak. Jen omezená část volných administrativních prostor je v současnosti pronajímána jiným firmám.

New York Life Insurance Building (Chicago)

New York Life Insurance
Building, 1900

Hlavní představitel tzv. Chicagské školy a nejvýznamnější osobnost razící cestu moderní konstrukci byl William Le Baron Jenney. Jeho nejslavnější dílo, budova Home Insurance Building z roku 1885, si již 127 let uzurpuje velmi diskutabilní nárok na první mrakodrap světa. Jenney v roce 1893 navrhnul chicagské sídlo společnosti New York Life Insurance Company. Díky ocelové konstrukci byl celý skelet budovy dokončen za rekordních deset týdnů. Protože vnejší zdi už nenesly zatížení stavby, obložení budovy probíhalo v různých patrech současně a nezávisle, což výstavbu ještě více urychlilo. Koncem července 1893 byly zahájeny výkopové práce a už v dubnu následujícího roku byla budova zcela dokončena. V roce 1898 navrhnul William Le Baron Jenney velmi citlivou přístavbu nového křídla a zároveň jednoho podlaží. Ještě jedno podlaží navíc bylo přidáno v roce 1903, pravděpodobně opět pod taktovkou Jenneyho. Současný vzhled 58 metrů vysoké a 71 metrů dlouhé čtrnáctipodlažní budovy odráží všechny tyto provedené změny. Na začátku tohoto století hrozila budově zkáza, když pošahaný developer Hamilton Partners Inc. navrhnul v roce 2006 vykuchání původní stavby a vybudování 265 metrů vysokého mrakodrapu 29 South LaSalle přímo nad jejími zbytky. Jediné, co by z této historicky cenné budovy zůstalo, by byly zřejmě jen fasáda a třetina vnitřních prostor. Naštěstí město tento plán neschválilo a ještě tentýž rok vyhlásilo budovu za historickou památku.

New York Life Insurance Building ve výstavbě, 1893

Nerealizovaný projekt 29 South LaSalle nad New York Life Insurance Building

New York Life Insurance Building v současnosti



New York Life Insurance Building (Montréal)

New York Life Insurance
Building, 1890

Není na světě mnoho měst, které se i dnes mohou pochlubit svým prvním mrakodrapem a ještě k tomu v původní podobě. Éru mrakodrapů v kanadském Montréalu zahájila v roce 1888 budova New York Life Insurance Building. Na dnešní standardy není jedenáct podlaží a výška 45 metrů nic extra, jenže koncem 19. století takto vysoká budova vzbudila senzaci. Není divu, vždyť do té doby byly nejvyšší ve městě jen kostelní věže. Mrakodrap přitahoval davy zvědavců a nebylo to jen výškou. Nabízel ty nejmodernější vymoženosti doby jako elektrické osvětlení, první výtah v Montréalu, sofistikovaný systém potrubní pošty a vlastní generátor elektrické energie. Konstrukce je ale tradiční. Mohutné nosné zdi z kamene jsou v přízemí přes metr silné, aby udržely váhu celé stavby. První mrakodrap s nosnou kovovou konstrukcí na světě se v té době teprve stavěl v New Yorku. Budova evokující styl italské renesance je opláštěna červeným pískovcem dovezeným ze Skotska. Pozoruhodná je i třípodlažní hodinová věž. Kromě přesného času měří i postavení Měsíce a Slunce. Vnitřní prostory budovy jsou poměrně malé a skromné. Návštěvník, který očekává obrovskou, okázale zdobenou vstupní halu, může být zklamán. Přesto zde stojí za pozornost původní mozaiková podlaha, zdi z béžového mramoru, kazetový strop, stropní lucerna a jemně zdobené schodišťové zábradlí. Po dokončení budovy se kanadské ústředí pojišťovny New York Life Insurance Company usídlilo ve čtvrtém podlaží, v devátém a desátém se nacházela knihovna pro nájemníky, zbývající prostory byly pronajaty. V roce 1909 koupila budovu Quebec Bank a přestože byla v roce 1917 pohlcena bankou Royal Bank, dodnes její název zdobí průčelí nad vchodem. V roce 1931 byl v těsném sousedství dokončen Aldred Building ve stylu art deco a obě budovy od té doby spojuje vnitřní průchod v přízemí. V letech 2004 - 2005 prošel mrakodrap kompletní renovací za účasti kvalifikovaných odborníků, řemeslníků, historiků a architektů. Výsledek je obdivuhodný návrat této budovy ke své originální podobě.

Place d'Armes, asi 1895
Vlevo New York Life Insurance Building, vpravo katedrála Notre-Dame de Montréal

Place d'Armes v současnosti
Zleva New York Life Insurance Building, Aldred Building, Duluth Building, katedrála Notre-Dame de Montréal

Vstupní hala

Chrysler Building (Dubai remix)

Nadčasový, neopakovatelný vzhled Chryslerova mrakodrapu inspiroval mnoho dalších projektů po celém světě. K těm zdařilejším patří One Liberty Place ve Philadelphii nebo Hearst Tower v Charlotte. To co ale vyrostlo začátkem roku 2008 v Dubaji se nedá označit jinak než laciná, nevkusná ohavnost a to ještě navíc ve dvojím provedení. Al Kazim Towers, jak se celý komplex oficiálně jmenuje, jsou mrakodrapy se shodnou výškou 265 metrů, které byly dokončeny začátkem roku 2008 jako součást komplexu Dubai Media City. Oba slouží převážně administrativním účelům. Dubaj nabízí mnoho fantastických moderních mrakodrapů s originálním vzhledem, tyto budovy k nim ale nepatří. Zatímco nad newyorským originálem můžeme uslintávat blahem, nad dubajskými kolotočářskými dvojčaty si maximálně s hnusem odplivneme.

Historie mrakodrapu 12: Chrysler Building

Chrysler Building, 1930

Newyorský Chrysler Building převzal se svými 319 metry titul nejvyšší na světě 28. května 1930. Svému rivalovi urval titul po necelém měsíci, ale už za necelý rok mu jej odebral ještě vyšší Empire State Building. Svou charakteristickou extravagantní věží z nerez oceli inspirovanou designem tehdejších automobilů je Chrysler Building vrcholným příkladem art deco architektury. Dodnes patří mezi nejoriginálnější a nejobdivovanější světové mrakodrapy. Budova byla dokončena v době zuřící Velké hospodářské krize a i ona měla zprvu o nájemníky nouzi. Jediní, kdo v té době měl zájem o dlouhodobý pronájem, byli stomatologové. I v současnosti se zde soustředí překvapivě mnoho zubařských ordinací, o té nejznámější již byla řeč. Tak jako Woolworth před ním, i Chrysler výstavbu financoval z vlastních peněz. Budova byla jeho soukromým majetkem a později rodiny, která ovšem mrakodrap několik let po Chryslerově smrti prodala. Společnosti nikdy nepatřila, i když v ní až do poloviny 50. let sídlila. Vnitřní vyhlídka v 71. podlaží nabízela veřejnosti typickými trojúhelníkovými okny ten nejlepší výhled na město. Zrušena ale byla v roce 1945 a ve své původní podobě již neexistuje, protože byl tento prostor přeměněn na administrativní účely. Dnes je návštěvníkům povolen vstup jen do vstupní haly. Při ekonomické recesi začátkem 70. let trpěla budova opět nedostatkem nájemníků, ještě výraznějším než na začátku 30. let. Teprve v roce 1981 se dočkal mrakodrap vnějšího nočního osvětlení, přestože plány vypracoval již architekt Van Alen koncem dvacátých let. V roce 1998 byly dokončeny rozsáhlé opravy celé stavby včetně nutných klempířských oprav na zašlé a zatékající špici. Za posledních padesát let změnila budova mnohokrát majitele, od roku 2008 vlastní devadesát procent Abu Dhabi Investment Council, zbylých deset procent investiční skupina TMW.

Vývoj vzhledu budovy od původních plánů po konečný stav

Chrysler Building před dokončením, 1929
Vlevo Chanin Building

Chrysler Building, 1932
Pohled z Empire State Building

Věž během oprav, 1998

Chrysler Building v současnosti



Nejmenší mrakodrap světa (2. část)

V první části jsme se seznámili s nejmenším mrakodrapem světa a jak ke svému titulu přišel. Následná historie ale není o nic méně zajímavá. V roce 1919 byla stavba zahájena a v témže roce i dokončena. Práce ani nemohly trvat déle, protože je to skutečný prcek: zastavěná plocha je 3 x 5,5 metru a jak už bylo minule řečeno, měří závratných 12 metrů. Téměř čtvrtinu vnitřní plochy zabírá úzké schodiště, a tak na každé podlaží zbývá užitná plocha 10 metrů čtverečních.

Původně v budově mělo mít sídlo šest firem, ale nakonec zde po převážnou většinu dvacátých let sídlily jen dvě. Špatné období pro budovu začalo již koncem dvacátých let. Ropný boom ve Wichita Falls rychle odezněl a další ranou bylo propuknutí Velké hospodářské krize. Už v roce 1929 byla budova opuštěná a prakticky zapomenuta, s okny zatlučenými dřevěnými deskami. Požár v roce 1931 stavbu ještě více poškodil. V následujících desetiletích se zde vystřídalo mnoho nájemců a vlastníků bylo také požehnaně. Někteří z nich měli v úmyslu stále více chřadnoucího prcka zlikvidovat, ale vždy se našlo dostatečné množství místních lidí na jeho obranu. Město Wichita Falls získalo budovu do svého majetku pravděpodobně začátkem osmdesátých let. V roce 1986 ji věnovalo Spolku kulturního dědictví kraje Wichita, doufaje v opravu objektu. Co se zpočátku jevilo jako světlo na konci tunelu, byla ve skutečnosti protijedoucí, pořádně rozjetá lokomotiva. Spolek totiž nebyl schopen se svým omezeným rozpočtem budově nijak pomoci a chátrání pokračovalo. Stav budovy byl v roce 1999 už natolik špatný, že hrozilo její zřícení. Město najalo místní architektonickou firmu Bundy, Young, Sims & Potter, aby budovu stabilizovalo. Bohatá historie této budovy Dicka Bundyho a jeho společníky natolik zaujala, že se ji rozhodli zachránit. Vytvořili partnerství s další místní firmou Marvin Groves Electric a společně požádali město o odkup nemovitosti. Město prodej posvětilo a Spolek kulturního dědictví tak mohl budovu prodat. V prosinci 2000 změnila majitele za 3 748 dolarů. Následná oprava přišla na dalších 254 000 dolarů a protáhla se až do konce roku 2005. Částečně za to mohla i velmi silná vichřice, která město Wichita Falls zasáhla v červnu 2003 a poškodila i opravovanou budovu. Po dlouholetých útrapách a nesčetných hrozbách demolice se prcek nakonec dočkal vytoužené renovace a v současnosti je i památkově chráněn. Od roku 2006 sídlil v přízemí obchod se starožitnostmi. V roce 2011 se změnil vlastník i název obchodu, oblíbená místní haraburďárna ale zůstala zachována. V otevírací dobu mají návštěvníci přístup i do nejvyššího vyhlídkového patra.

Smith Tower: teaser

Když se do výstavby mrakodrapu pustí někdo, kdo nemá se stavbou vysokých budov žádné zkušenosti, a povolá k tomu architekta, který toho nemá taky nic moc za sebou, tak to prostě musí dopadnout katastrofálně.

Jenže nemusí. Může naopak vzniknout mimořádně originální budova. Natolik originální a neopakovatelná, že se stane symbolem města a okamžitě rozpoznatelná v její siluetě. V březnu navštívíme Seattle a její ikonický mrakodrap Smith Tower. Ve třech částech se rozvine fantastický příběh optimismu, naivity a triumfu. Příběh o tom, co následuje, když se člověk nechá ukecat svým potomkem a sdílí jeho nadšení mrakodrapy.

Nejmenší mrakodrap světa (1. část)

Drobná cihlová budova Newby-McMahon Building v texaském Wichita Falls se pyšní titulem Nejmenší mrakodrap světa díky šikovnému podvodníkovi. Fascinující historie této stavby začala už v roce 1912 objevením velkého ložiska ropy nedaleko města. Do Wichita Falls i okolních měst se v následujících letech začaly stěhovat davy lidí. Propukl stavební boom, ale ani ten nestačil uspokojit obrovskou poptávku po pozemcích, novém bydlení a kancelářích. Především nedostatek administrativních prostor byl natolik kritický, že se byznys často dohadoval pod širým nebem nebo v provizorních stanech. Augustus Newby vybudoval již v roce 1906 v centru Wichita Falls přízemní cihlovou budovu, kde v době stavebního boomu sídlila kromě jiných i společnost J. D. McMahona, specializující se na budování ropných těžebních věží. McMahon v roce 1919 veřejně oznámil, že na nezastavěné části pozemku přistaví vysokou administrativní budovu s dostatečnou kancelářskou kapacitou. Lačným investorům předložil podrobné výkresy budoucího mrakodrapu a ti mu s radostí poskytli zálohu 200 000 dolarů. Výstavba se brzy rozjela, aniž by McMahon požádal o povolení majitele pozemku, který v té době sídlil v Oklahomě. Investoři brzy pochopili, že se stali součástí geniálního podfuku. Výška budovy, tak jako všechny ostatní číselné údaje v předložených výkresech, byla totiž uvedena v palcích (480'') a ne ve stopách (480'). Počet podlaží byl fikaně zapsán jako 4.0, což všichni pochopili jako bezvýznamný překlep správných 40. Jenže místo 146 metrového mrakodrapu, který by byl po dokončení nejen nejvyšší ve městě, ale patřil by zároveň i k nejvyšším na světě, se stavěl 12 metrový drobek se čtyřmi podlažími a miniaturní užitnou plochou. Napálení investoři McMahona zažalovali, soudce ovšem žalobu shodil ze stolu, protože výstavba probíhala přesně podle technických nákresů. McMahon sbalil zbývající prachy a zmizel z města i Texasu ještě před dokončením výstavby. A jestli neumřel, směje se dodnes...

Vertigo 3

V roce 2011 vznikla další ze série závrať vyvolávajících snímků, pro změnu na vrcholu 283 metrů vysoké budovy Bank of Manhattan Trust Building v New Yorku. Obdobné dva snímky naleznete tady a tady. Tentokrát přidal údržbář a tvůrce fotografie i následující unikátní video, pořízené na stejném místě:

333 Wacker Drive

333 Wacker Drive
ve výstavbě, 1982

Jeden z prvních zástupců postmodernismu v architektuře vyrostl v roce 1983 v Chicagu. Ačkoliv mrakodrap 333 Wacker Drive svou výškou 149 metrů neohromí, přesto patří mezi nejobdivovanější budovy města díky svému unikátnímu zaoblení. To bylo zapřičiněno tvarem pozemku, který z jedné strany kopíruje ostrý ohyb řeky Chicago, a ze dvou zbývajících stran pravoúhlé ulice. Developer vyřešil topologii pozemku vskutku bravurně a vybudoval mrakodrap s čelní zaoblenou, vysoce reflexní modrozelenou fasádou, v níž se zrcadlí okolní mrakodrapy a večer zapadající slunce. Patu stavby v místě zaoblení tvoří vermontská žula a mramor ve tvaru roztaženého písmene X, s hlavním vchodem uprostřed. Zbývající dvě strany mrakodrapu jsou pravoúhlé, s několika zářezy v horní části stavby. Tím vznikly atraktivní rohové kanceláře nabízející neopakovatelný výhled. Budovu navrhlo mimořádně úspěšné architektonické studio Kohn Pedersen Fox Associates, které stojí i za dalšímí světoznámými mrakodrapy, jako například Dongbu Financial Center v Soulu, Heron Tower v Londýně, Westendstraße 1 ve Frankfurtu nad Mohanem nebo Shanghai World Financial Center. Navrhlo i obě sousední budovy chicagského 333 Wacker Drive.

3x Kohn Pedersen Fox Associates:
zleva 225 West Wacker Drive, 333 Wacker Drive, 191 North Wacker Drive

Sohmer Piano Building

Většina turistů obdivující newyorskou Flatiron Building si ani nevšimne, že co by od nich žehličkou dohodil stojí další architektonický skvost hodný pozornosti. Je jím Sohmer Piano Building, kolem 40 metrů vysoká šarmantní dáma z bílých cihel a bílého vápence, postavená v roce 1898 ve stylu beaux-arts. Tato třináctipodlažní budova zakončená pozoruhodnou osmibokou kupolí má čelní stranu jen necelých devět metrů dlouhou. Stavba tak působí mnohem vyšším dojmem. Nejznámějším nájemníkem se stal slavný výrobce klavírů Sohmer Piano Company. Společnost si pronajala celé přízemí a zařídila si zde obchod s předváděcí místností a měla zde i kanceláře. Ačkoliv se už v roce 1909 přestěhovala jinam, budově dodnes zůstalo jméno po tomto výrobci klavírů. I tato budova unikla, stejně jako Broadway Chambers Building, šíleným šedesátým letům, kdy se v New Yorku téměř bez rozmyslu bouralo a modernizovalo kde co. V roce 1999 vystřídalo kanceláře osm luxusních bytů, jeden v každém podlaží. Jen první dvě podlaží zůstala vyhrazena obchodním účelům. V roce 2005 pak prošla celkovou rekonstrukcí i vnější fasáda budovy. Jak trefně poznamenal Průvodce po New York City vydávaný Americkým institutem achitektů, mladí architekti by měli tuto budovu spatřit na vlastní oči a dělat si poznámky.

Sohmer Piano Building, asi 1899
Všechny budovy v popředí již brzy nahradí Flatiron Building

Sohmer Piano Building, asi 1901
Flatiron Building v popředí ve výstavbě

Flatiron Building v současnosti
Vpravo část Sohmer Piano Building

Historie mrakodrapu 11: Bank of Manhattan Trust Building

Bank of Manhattan
Trust Building, 1930

I když tento mrakodrap prohrál slavný souboj o nebe se známou Chrysler Building, přesto se oficiálně stal se svými 283 metry nejvyšší budovou světa 1. května 1930, byť to bylo jen na necelý měsíc. Výstavba trvala rekordně krátkou dobu jedenáct měsíců. Budova ve stylu art deco s prvky moderní francouzské gotiky je obložena vápencem a ozdobena terakotou. Ocelovou pyramidovou střechu pokrytou mědí zakončuje ostrý vysoký stožár. Střecha ukrývala po velmi krátkou dobu i vyhlídkové podlaží přístupné pro veřejnost. To už ale nebylo po uzavření nikdy obnoveno. Hned od počátku budova trpěla nedostatkem nájemníků, především kvůli začínající hospodářské krizi. Situace se zlepšila až koncem Druhé světové války, kdy byla budova téměř plně obsazena nájemníky. 20. května 1946 zasáhlo 58. podlaží budovy malé letadlo americké pobřežní stráže. Příčinou neštěstí byla hustá mlha a špatná viditelnost. Při neštěstí přišlo o život všech pět lidí v letadle, nikdo uvnitř budovy a ani padající trosky nezasáhly nikoho dole na ulici. V roce 1995 koupil tehdy již notně zanedbaný a téměř prázdný mrakodrap Donald Trump za pár šupů, přesněji 10 milionů dolarů. Původně chtěl přeměnit kanceláře na byty, ale z tohoto plánu nakonec sešlo kvůli vysokým nákladům. Trump investoval dalších 200 milionů do celkové renovace budovy. Tu pak po sobě přejmenoval a v roce 2003 se ji pokusil prodat. Kupec se ale nenašel, a tak Trumpovi dodnes patří. Cena mrakodrapu se začátkem roku 2012 odhadovala na více než 400 milionů dolarů. V současnosti nese oficiální název Trump Building, častěji je ale známá podle své adresy 40 Wall Street.

40 Wall Street, konec 90. let
(budova se strmou zelenou střechou)
Pohled ze Světového obchodního centra



40 Wall Street v současnosti
(budova uprostřed se strmou zelenou střechou)



Bank of America Corporate Center

Finanční a zároveň historické centrum města Charlotte v Severní Karolíně se může od roku 1992 pyšnit novou nejvyšší dominantou. Mrakodrap Bank of America Corporate Center je 265 metrů vysoký, dodnes nejvyšší ve městě i obou státech Jižní a Severní Karolína a slouží jako hlavní sídlo korporace Bank of America. Tato budova mistrně spojuje moderní a historické prvky. Vzhled nezapře inspiraci klasickými americkými mrakodrapy z dvacátých a třicátých let 20. století se svým postupně ustupujícím objemem. Stavba je obložena šedou žulou a vrchol tvoří hustý les 384 kusů tenkých ocelových tyčí vzdáleně připomínající gotickou architekturu. Součástí komplexu je kromě výškové budovy i středisko múzických umění s dvěma divadly, hotel, obchodní středisko, galerie, podzemní garáže a další společenská vybavení. Koruna mrakodrapu není osvětlena vnějšími reflektory, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale světlem proudícím prosklenou střechou z vnitřních prostor budovy. Pozoruhodný systém osvětlení zdůrazňuje vertikálu stavby a v noci slouží jako hlavní orientační bod města.