Žebříček pěti zemí, odkud na web přichází nejvíce návštěvníků. Žádné velké překvapení se nekoná:
1. Česko 67,3%
2. USA 12,6 %
3. Slovensko 4,8 %
4. Německo 1,7 %
5. Rusko 1,0 %
6. Ostatní země 12,6 %
31. prosince 2012
30. prosince 2012
Home Insurance Building
![]() |
Home Insurance Building, asi 1885 |
Tak a je to tady. Nastal čas podívat se na zoubek nejkontroverznějšímu mrakodrapu historie! Na začátku osmdesátých let 19. století uspořádala pojišťovna Home Insurance Company of New York architektonickou soutěž o návrh své budoucí chicagské pobočky. Vítězem se stal americký architekt William Le Baron Jenney, který navrhl budovu, jež je mnohými považována za první skutečný mrakodrap a téměř 130 let nekončícím zdrojem vášnivých debat odborníků. Stavební povolení bylo uděleno 1. března 1884 a ještě týž den se začalo s výstavbou. Značně porézní půda pod stavbou si vynutila použití unikátního systému základů spočívajícího ve výstavbě několika základových desek, jež byly vzájemně propojeny ocelovými kolejnicemi. Stavební plány přesto počítaly s poklesem budovy o 10 centimetrů, což postupem času skutečně nastalo. Budova byla dokončena v roce 1885 a svými deseti podlažími dosáhla výšky 42 metrů. Architektonicky ji lze s určitými výhradami zařadit mezi rané zástupce chicagské
školy, jejímž typickým rysem je optické rozdělení budovy podle antického sloupu na podstavec, dřík a hlavici. Pozdější přístavba ale toto již tak nevýrazné rozdělení narušila. Home Insurance Company obsadila jen malou část z celkových 235 kanceláří, zbylé pronajala bankéřům, brokerům, advokátům a nezávislým pojišťovacím agentům. V roce 1890 přibyla budově další dvě podlaží a celková výška se posunula na 55 metrů. Již koncem dvacátých let 20. století byla ale Home Insurance Building považována za stavebně i architektonicky zastaralou a mnohem hodnotnější než nemovitost byl pozemek, na kterém stála. V roce 1931 byla budova zlikvidována a o tři roky později byla na jejím místě dokončena téměř třikrát vyšší Field Building. Má se za to, že v konstrukci této budovy bylo vůbec poprvé využito kovového skeletu nesoucího celou tíhu stavby místo obvodových zdí, které tak již neplnily žádný strukturální účel. Právě díky tomuto konstrukčnímu systému je tato budova označována za první mrakodrap světa. Už za existence této budovy ale vyvstaly pochybnosti, zda-li má tato stavba ve skutečnosti tak epochální význam, jaký se jí přikládá. Demolice budovy v roce 1931 dala odborníkům příležitost podrobně prozkoumat její konstrukční rysy. Vyšlo najevo, že si roky neprávem uzurpovala nárok na titul první mrakodrap, který ve skutečnosti náleží jiné budově. Studie publikována rok po demolici jednoznačně odmítla označit Home Insurance Building za první mrakodrap. Kovový skelet nejenže nenesl celé zatížení budovy, ale zcela postrádal jakékoli stabilizační prvky proti bočnímu zatížení větrem. Tento systém byl poprvé uplatněn až v roce 1891 u Manhattan Building, jež byla postavena také v Chicagu a navrhnul ji také William Le Baron Jenney. Dalším problémem Home Insurance Building bylo, že obvodové zdi ve skutečnosti nebyly závěsné, ale nosné. Odborná analýza publikována v roce 1934 byla ještě podrobnější. Potvrdila závěry předešlé studie a kromě jiného prokázala, že obvodový plášť budovy musel významnou měrou přispívat k celkové stabilitě konstrukce. Prvním mrakodrapem s nenosným obvodovým pláštěm zavěšeném na skeletové konstrukci se stal v roce 1889 až Tower Building v New Yorku. Home Insurance Building patřila bezesporu mezi konstrukčně nejmodernější stavby tehdejší doby. Za zmínku stojí především první užití ocelových nosníků v nejvyšších třech podlažích, ale označit proto právě tuto budovu jako přelomovou stavbu historie výstavby mrakodrapů je přehnané a účelové. Ať se na tuto budovu podíváme z jakéhokoliv úhlu, tak epochální význam, jaký se jí přikládá, nikdy neměla.
![]() |
Home Insurance Building, po roce 1890 |
28. prosince 2012
O fazoli, která kroutí mrakodrapy
Jednu z nejnovějších atrakcí a zároveň novodobý symbol Chicaga najdeme na vyvýšené terase Millennium Parku v samotném centru města. Zde od roku 2006 stojí úchvatná Brána do oblak neboli v originále Cloud Gate. Jedná se o skulpturu londýnského výtvarníka indického původu Anishe Kapoora, který se inspiroval tekutou rtutí. Byla vyrobena ze 168 plátů leštěné nerezové oceli a váží úctyhodných sto tun. Jednotlivé pláty jsou k sobě svařeny tak precizně, že švy mezi nimi člověk nerozpozná ani z bezprostřední blízkosti. Místní tomuto uměleckému dílu neřeknou jinak než fazole, protože tak jednoduše vypadá. Díky zrcadlovému povrchu deformuje svět kolem sebe: snáší oblaka na zem, zmenšuje lidi, kroutí a ohýbá mrakodrapy v blízkém okolí.
"Chci, aby mé umění vzbuzovalo v lidech lásku nebo nenávist, nikoliv neutrální reakci. Myslím, že na toto nemohou mít neutrální reakci."
Anish Kapoor
"Chci, aby mé umění vzbuzovalo v lidech lásku nebo nenávist, nikoliv neutrální reakci. Myslím, že na toto nemohou mít neutrální reakci."
Anish Kapoor
26. prosince 2012
Westendstraße 1

23. prosince 2012
Tower Building
![]() |
Tower Building, asi 1890 |
![]() |
Tower Building, 1895 |
![]() |
Tower Building, asi 1910 |
21. prosince 2012
Končíme! Nebo ne?
Nesmysl o dnešním konci světa vzalo mnoho bláhových důvěřivců (čti hňupů) opravdu vážně. Země podle některých prognóz právě dnes protíná galaktické nulové pásmo a tento přechod prý způsobí ničivá globální zemětřesení, požáry, přívalové deště a extrémní výkyvy teplot. Obydlená místa na Zemi budou zcela zdevastována. Šiřitelé katastrofických scénářů se jako vždy sekli, a tak si konec světa můžeme vychutnat leda v nějakém katastrofickém filmu. Filmaři umějí likvidovat Zemi opravdu efektivně, ale vypadá to, že si zasedli na New York, protože skoro každou katastrofu odskáče naplno. První ukázka je z filmu Deep Impact z roku 1998 s nezapomenutelnou tsunami, jejíž ohromná síla sráží mrakodrapy dolního Manhattanu jako kostky domina:
Ve stejném roce byl natočen Armageddon, kde New York pro změnu rozseká déšť meteoritů:
Na New York si filmaři opět posvítili v roce 2004 ve snímku The Day After Tomorrow, kde jej nejdříve zalili obrovskou přílivovou vlnou a pak řádně zmrazili:
V katastrofickém filmu 2012 z roku 2009 se filmaři zaměřili na Los Angeles, jež dokonale zničili zemětřesením o takové síle, jakou by ani starý Richter nezměřil, a zbytky města pak utopili:
A nakonec ve snímku Independence Day z roku 1996 to od emzáků schytaly Los Angeles i New York stejně devastujícím způsobem:
17. prosince 2012
10 nejvyšších mrakodrapů Toronta
1. FIRST CANADIAN PLACE
298 m. 1976
2. TRUMP INTERNATIONAL HOTEL AND TOWER
281 m. 2012
3. SCOTIA PLAZA
275 m. 1988
4. TD CANADA TRUST BUILDING
261 m. 1990
5. COMMERCE COURT WEST
239 m. 1972
6. TORONTO-DOMINION TOWER
223 m. 1967
7. BAY ADELAIDE CENTRE WEST TOWER
218 m. 2009
8. SHANGRI-LA TORONTO
214 m. 2012
9. RITZ-CARLTON TORONTO
208 m. 2011
10. BAY WELLINGTON TOWER
207 m. 1991
14. prosince 2012
Kde byl Waldo? 2
Dokázali jste před necelým měsícem najít některé nebo snad dokonce všechny požadované mrakodrapy? Pokud ano, wow! Pokud ne, oh shit! Zopakujme si zadání:
1. Pro začátečníky: One World Trade Center
2. Pro pokročilé: Empire State Building
3. Pro experty: 7 World Trade Center
4. Pro fanatiky: 55 Water Street
A tady je kompletní řešení (klikněte pro zvětšení):
1. Pro začátečníky: One World Trade Center
2. Pro pokročilé: Empire State Building
3. Pro experty: 7 World Trade Center
4. Pro fanatiky: 55 Water Street
A tady je kompletní řešení (klikněte pro zvětšení):
10. prosince 2012
Manhattan Building

5. prosince 2012
HSBC Building

Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)