31. prosince 2011

Nejčtenější články roku 2011

Suverénně nejčtenějším byl tento rok článek o Paláci kultury ve Varšavě a zároveň nechtěném Stalinově dárku Polsku. Druhé místo obsadila historie jedné z nejznámějších fotografií dvacátého století s názvem Oběd na vrcholu mrakodrapu. Na třetí místo se probojoval ostravský Věžák. Čtvrtou příčku obsadil žebříček deseti nejvyšších mrakodrapů světa v roce 1900. A konečně pátým nejčtěnějším byl článek o fascinujícím bazénu na střeše luxusního hotelu Marina Bay Sands v Singapuru.

30. prosince 2011

Historie mrakodrapu 9: Woolworth Building

Gilbert: Jak vysoký má mrakodrap být?
Woolworth: Jak vysoký jej dokážete udělat?
Gilbert: Výškový limit je na Vás.
Woolworth: Tak ať překoná o padesát stop Metropolitan Tower.

Woolworth Building, 1913
V roce 1913 přebírá titul nejvyšší mrakodrap světa Woolworth Building s 241 metry a udrží si jej dalších sedmnáct let. Výškový limit zůstane nepřekonán ještě celá bouřlivá dvacátá léta. Mrakodrap za svou impozantnost vděčí neméně impozantnímu egu pana Woolwortha. Ten plánoval výstavbu sídla své mimořádně úspěšné společnosti již od roku 1910, a to tak, aby nová budova nejen přinášela co možná nejvyšší zisky z pronájmu, ale sloužila i jako reklama společnosti. Neustále měnil výšku plánované budovy, jak postupně skupoval pozemky, až byla celková výměra parcely tak rozlehlá, že umožnila výstavbu opravdu vysoké stavby. Rozhovor mezi magnátem a architektem Gilbertem, který otevirá dnešní článek, je autentický a uskutečnil se koncem prosince 1910. Právě tehdy Woolworth rozhodl, že právě jeho nová budova se stane nejvyšší na světě. Proto nechal pro jistotu přeměřit výšku tehdy ještě nejvyššího mrakodrapu Metropolitan Life Tower. Budova v neogotickém stylu je tvořena dvěma celky. Spodní má půdorys ve tvaru písmene U, a umožňuje tak proniknutí přirozeného světla do všech kanceláří. Z něho pak bez jakéhokoliv architektonického předělu vystupuje štíhlá věž. Použití terakoty umožnilo jednoduše napodobit typické dekorativní prvky gotického slohu. Výsledkem je půvabná stavba, která i dnes fascinuje návštěvníky dolního Manhattanu svou dokonalou estetikou. Woolworth také zajistil to nejlepší a nejdražší možné osvětlení budovy, které bylo poprvé plně využito při grandiózním otevíracím ceremoniálu. Když prezident Wilson stiskl v Bílém domě 24. dubna 1913 přesně v 19:30 tlačítko, zalila vnitřní prostory i vnějšek budovy vlna světla. Společnost obsadila jen necelé dvě podlaží, všechny ostatní prostory byly pronajímány. Je dobře známo, že Woolworth zaplatil za svůj Chrám obchodu, jak se budově hned v den otevření začalo přezdívat, hotově 13,5 milionů dolarů z vlastní kapsy. Ve skutečnosti ale tuto metodu doporučili Woolworthovi jeho finanční poradci, protože se obávali, že by cena akcií propadla, až by akcionáři zjistili ohromnou cenu stavby financovanou penězi společnosti. Nemovitost nebyla nikdy zatížena bankovní zástavou, což bylo tehdy i dnes neobvyklé. Vyhlídka v 58. podlaží byla veřejnosti přístupná do roku 1945, od svého uzavření již ale nebyla nikdy znovu zprovozněna. Mrakodrap byl v roce 1998 prodán novému majiteli, ten chtěl koncem roku 2000 přeměnit nejvyšších 25 podlaží na luxusní byty. Plán byl ale nakonec odložen na neurčito, a tak budova dodnes slouží svému původnímu účelu. 

Rozšířený článek o této budově si můžete přečíst tady.
New York, 1912
Uprostřed Woolworth Building před dokončením, práce na Municipal Building vpravo také finišují
Další výraznou dominantou je Singer Building vlevo
Woolworth Building mezi Dvojčaty, 2001
Woolworth Building v současnosti

27. prosince 2011

Broadway Chambers Building

Broadway Chambers Building, 1918
vlevo Shoe & Leather Bank Building
Broadway Chambers Building
v současnosti
V roce 1898 si uznávaný americký architekt Cass Gilbert otevřel kancelář v New Yorku a dal se do práce na svém prvním mrakodrapu ve městě. Jeho výtvor se stal okamžitou senzací a ohromným úspěchem a to ještě před dokončením výstavby. Budova se stala i ve světě natolik známá, že Gilbertovi v pořádku dorazila i pošta nadepsaná Mr. Broadway Chambers, USA. Tato velkolepě zdobená 72 metrová stavba ve stylu beaux-arts na rohu ulic Broadway a Chambers byla slavnostně otevřena v dubnu 1900. Již o rok později byla plně obsazena navzdory mimořádně vysokým cenám za nájemné. Každý prvek budovy se odvážně liší svým zabarvením. Spodní část je opláštěna růžovou žulou, střední část tvoří červené cihly a nejvyšší podlaží glazovaná béžová terakota. Korunu lemovala převislá římsa s mohutně zdobenou měděnou kolonádou, ta ale byla v roce 1925 odstraněna. Je ohromné štěstí, že tento klenot unikl v šedesátých letech zvráceným choutkám modernistů, a tak můžeme i dnes budovu obdivovat téměř ve stejné podobě jako kdysi. Přes 111 let slouží kancelářským potřebám a ani v současnosti tomu není jinak. Budova se stala komerčním úspěchem pro svého majitele a architektonickým triumfem pro Gilberta. Na něj ovšem čekala v New Yorku přímo hvězdná kariéra. Ještě výraznějšího úspěchu se Gilbert dočkal návrhem West Street Building o několik let později. Vrchol jeho kariéry a nesmrtelnost mu přinesl projekt nejvyšší budovy světa, impozantní Woolworth Building, dokončené v roce 1913.

25. prosince 2011

Dongbu Financial Center

Originální tvar sídla pojišťovací společnosti Dongbu v jihokorejském Soulu kontrastuje s jednolitou zástavbou nižších, převážně pravoúhlých budov v okolí. Budova z roku 2002 měřící 151 metrů se nachází na jedné z hlavních obchodních tříd města a její výstavba zabrala celých deset let. Místními je občas přezdívána jako Těhotná žena. Záměrem architektonického studia Kohn Pedersen Fox Associates bylo porušit nudnou repetitivnost stávajících budov a zároveň propojit neotřelou formou architekturu s místní tradicí. Vzhled budovy vychází z tradiční řemeslné techniky shik-tak-bo, spočívající v náhodném sešívání různých kusů látek. Mrakodrap vznikl způsobem, který tuto techniku věrně připomíná, tedy použitím několika na sebe navazujících vrstev. Ty se vzájemně překrývají, přesahují hranice budovy, přesto na sobě nejsou nezávislé a naopak vytvářejí jednolité těleso. Fasáda je tvořena panely z modrého, vysoce reflexního skla a systémem slunolamů z nerezové oceli. Budova slouží kancelářským potřebám společnosti, v podzemní části se nacházejí nákupní centrum a přímý vstup do metra.

22. prosince 2011

Zubařka v oblacích

O zubaři v nejvyšším podlaží Chryslerova mrakodrapu v New Yorku zde již článek vyšel. Ale Charles Weiss už měl své roky a odešel do důchodu. Prostory byly zrenovovány a na jeho místo nastoupil nový zubař. Vlastně zubařka a navíc sakra pěkná. Shadi Hosseini je dnes považována za absolutní špičku mezi newyorskými zubaři, a tak má pacient opět možnost spojit příjemné s užitečným. V čekárně se může kochat pohledem na město, při samotném zákroku se pro změnu může kochat pohledem na svou zubařku. Zároveň má jistotu, že se mu o chrup postará skutečný profesionál v oboru. Mít zkažené zuby se v tomto případě opravdu vyplatí!

20. prosince 2011

Trinity Buildings

Trinity Buildings, kolem roku 1898
Vpravo Boreel Building, zcela vpravo část Washington Life Building

Tentokrát se podíváme do doby, kdy v jižních státech USA bylo běžné vlastnit jiného člověka, vynález bezpečného výtahu byl hudbou vzdálené budoucnosti a psacího stroje ještě vzdálenější. Ačkoliv Trinity Buildings nepřekonala svou výškou pěti podlaží žádný výškový rekord, přesto jí právem patří místo v historii. Budova byla dokončena v roce 1853 na jedné z nejdražších a nejatraktivnějších parcel dolního Manhattanu v New Yorku hned vedle kostela a hřbitova Trinity. Stavba kompletně vyplnila úzký a přes osmdesát metrů dlouhý pozemek. Byla to na tehdejší dobu vskutku gigantická budova, proto se především v prvních letech provozu používal plurál v názvu. Jako jedna z prvních staveb ve městě byla od počátku určena jen kancelářským účelům. Rovněž použití terakoty pro římsy a vnější zdobení bylo stále novinkou, tehdy ještě málo využívanou. Neměla ale žádný výtah ani centrální vytápění, proto byla každá kancelář opatřena vlastním krbem. Nejoblíbenější byly kanceláře s výhledem na hřbitov. Ne kvůli výhledu na hroby, ale díky dostatku přirozeného světla. Kostel Trinity i tuto budovu navrhl architekt Richard Upjohn, známý především návrhy mnoha dalších kostelů po celých Spojených státech. Svou kancelář si zařídil v této budově a v roce 1857 se stal jedním ze zakladatelů Amerického institutu architektů, který si zde také pronajal část prostor. Většinu nájemců ale tvořili hlavně advokáti a pojišťovací společnosti. Budova byla v roce 1904 stržena a nahrazena o rok později vyšší a ještě honosnější stavbou se stejným jménem.

Trinity Buildings (vlevo), asi první polovina 90. let 19. století
uprostřed Equitable Life Assurance Building

18. prosince 2011

MetLife North

projekt MetLife North
vpravo Metropolitan Life Tower
Supermrakodrap Metropolitan Life North Building, nebo také MetLife North, mohl překonat 400 metrovou hranici již ve třicátých letech 20. století. Kvůli Velké hospodářské krizi si svět musel na překonání této mety ještě čtyřicet let počkat. Společnost Metropolitan Life Insurance Company začala s výstavbou tohoto troufalého projektu v roce 1928 na sousedním pozemku severně od stávajícího sídla z roku 1909. Budova měla přesáhnout výšku 400 metrů a mít rekordních sto až sto deset podlaží. Finanční problémy způsobené probíhající krizí ale výstavbu zastavily v roce 1933. Po obnově prací bylo jisté, že se už nikdy původní výšky nepodaří dosáhnout, a tak bylo dokončeno v několika fázích alespoň prvních třicet podlaží. To zabralo dalších sedmnáct let a mrakodrap byl dokončen až roku 1950 se zredukovanou výškou 138 metrů. Má ovšem dodnes všechny konstrukční předpoklady pro dostavbu do původně plánované výše, přestože žádný takový plán neexistuje. Budova je dnes známá svou oficiální adresou Eleven Madison. Při pohledu z ulice je velmi dobře patrné její náhlé ukončení, ale až pohled z výšky prozradí, jak je toto plně funkční torzo ve skutečnosti gigantické. Jak by asi dnes působil dokončený mrakodrap v newyorském panoramatu? Mrakodrap nabízí jen o něco méně kancelářských prostor než mnohem vyšší Empire State Building a mezi nájemci je velmi oblíbený - nemusejí totiž dlouho čekat na výtah. Těch má budova třicet, tedy dostatečné množství pro obsluhu původně plánovaného obra.




MetLife North, 1938
vpravo Metropolitan Life Tower
MetLife North, 1940
vpravo Metropolitan Life Tower
MetLife North, 1955
vpravo Metropolitan Life Tower
MetLife North a Metropolitan Life Tower
v současnosti

16. prosince 2011

Historie mrakodrapu 8: Metropolitan Life Tower

Metropolitan Life Tower, 1910
Metropolitan Life Insurance Company, založená v roce 1866, se dokázala probojovat mezi čtyři největší pojišťovací společnosti USA během prvních dvaceti let své existence. V roce 1893 si postavila své hlavní sídlo v New Yorku na náměstí Madison Square. Konec devatenáctého století zažil obrovský pojišťovací boom jako nikdy předtím v historii, a tak kapacita budovy přestala za necelé dva roky stačit. Neustálá potřeba stále nových a nových kancelářských prostor vedla do roku 1905 k dalším čtyřem přístavbám. Výsledkem byla mohutná jedenáctipodlažní budova s jednotným vzhledem zabírající téměr celý blok mezi ulicemi Madison a Čtvrtou avenue. I ta ale přestala společnosti brzy stačit. V roce 1906 zakoupila sousední pozemek, o který dlouho usilovala, a presbyteriánský kostel na něm nechala strhnout. Následující rok uzavřela více pojistek než všichni tři její konkurenti dohromady a byla na nejlepší cestě je postupně pohltit, což se také později skutečně stalo. Nahromaděné bohatství a především opětovný nedostatek kancelářských prostor měly za následek další rozšíření. Nově zakoupený pozemek byl ale relativně malý, proto musela nová přístavba zamířit vzhůru. Tento nový přírůstek s názvem Metropolitan Life Tower s výškou 213 metrů se stal v roce 1909 nejvyšší na světě. Kostelní věž Campanile di San Marco v Benátkách byla přímou inspirací této budově. Paradoxem je, že italský originál byl v době výstavby mrakodrapu v troskách a obnoven do původního stavu až v roce 1912. Součástí stavby jsou dodnes fungující a v noci osvětlené hodiny, jejíž ciferníky na všech čtyřech stranách byly ve své době největší na světě. Na začátku šedesátých let byla nižší starší budova kompletně asanována a nahrazena moderní verzí. Modernizaci neunikla ani věž, ta ale naštěstí nebyla tak radikální. Přesto přišla o většinu ozdobných prvků, všechny balkony a ornamentální fasádu z mramoru nahradila vápencová. Původní mramorové obložení se dochovalo jen kolem ciferníků. Další rozsáhlá oprava proběhla mezi lety 1999 - 2000, při níž byl do budovy instalován podobný systém nočního osvětlení, jakým se pyšní Empire State Building. Společnost Metropolitan Life Insurance Company byla majitelem tohoto komplexu budov až do roku 2005, kdy jej celý prodala. I nadále slouží kancelářským účelům, i když se v posledních letech objevilo několik plánů přebudovat věž na byty nebo luxusní hotel.
Metropolitan Life Building, 1895
původní budova
Metropolitan Life Building po několika rozšířeních, 1906
vlevo se ještě krčí presbyteriánský kostel
Metropolitan Life Building, 1907
mamon zvítězil, kostel je pryč
Metropolitan Life Tower, 1910
Komplex po modernizaci staré budovy i věže, 1967
vlevo MetLife North
zcela vlevo New York Life Insurance Building
Metropolitan Life Tower v současnosti
Jedna z variant nočního osvětlení

12. prosince 2011

Kterak Christchurch o své mrakodrapy přišel

Christchurch, 2009
Ničivé zemětřesení z letošního 22. února zasáhlo novozélandský Christchurch mimořádně drtivě. Zahynulo při něm 181 lidí a natolik poničilo centrální část města, že byla nařízena demolice více než 900 budov včetně těch nejvyšších. Skromné, přesto působivé panorama tohoto města s 350 000 obyvateli tak postupně zmizí. Většina mrakodrapů bude zlikvidována a není pochyb, že obnova Christchurch zabere spíše desítky let. Jen několik málo historických a sakrálních staveb bude obnoveno do původního stavu. Nechtěnou hvězdou celé události se stal hotel Grand Chancellor, druhá nejvyšší budova města, 85 metrů vysoká. Zemětřesení celou stavbu nebezpečně vychýlilo na stranu. Nikdo si nebyl jist, jestli se celý objekt nezřítí při mnoha dalších silných otřesech, které trvaly po celý zbytek roku 2011. Při nich se uvnitř budovy postupně propadly celé jedno patro a všechna schodiště. Po zabezpečení stavby před dalším náklonem a uzavření bezprostředního okolí začala demolice objektu začátkem listopadu. Budova je rozebírána postupně od střechy dolů, řízený odstřel byl vyloučen vzhledem ke stavu budovy i okolní husté zástavbě. Pokud půjde vše podle plánu, z hotelu koncem dubna příštího roku nic nezbyde.
Vychýlení hotelu Grand Chancellor
před a po zemětřesení

Demolice střechy hotelu Grand Chancellor
26. listopadu 2011

10. prosince 2011

Vagína

Původně měl být název článku mnohem (mnohem!) sprostější, ale kdo by si na sebe chtěl poštvat hordu zanícených feministek? Stačila jediná, jistě také pořádně zanícená architektka, která už měla dost všech těch falických symbolů v centru Chicaga, a navrhla mrakodrap s více ženskými rysy. K tomu všemu ještě natočila budovu tak, aby její klín nikdo nepřehlédl. Byl by to určitě pěkný úvod k dnešnímu článku. Škoda jen, že na něm není zrnko pravdy. Je to obyčejná městská legenda, kterou průvodci rádi vypravují naivním turistům. Ve skutečnosti tuto budovu žádná žena nenavrhla a nikdy neměla připomínat to, co v ní tolik kolemjdoucích vidí. Ostře zkosená střecha především umožňuje velkému počtu kanceláří volný výhled na blízký Millennium Park a Michiganské jezero. Smurfit-Stone Building, jak zní oficiální jméno této budovy, je častěji přezdívána Diamant nebo právě Vagína, a dokončena byla v roce 1983. Měří 177 metrů a má 46 podlaží včetně pěti v nejvyšší části budovy. Ta jsou ale trvale prázdná, protože jejich vnitřní prostory jsou k pronájmu příliš malé. Typická zkosená střecha této stavby je dobře patrná zvláště v noci, kdy jsou její obrysy zvýrazněny bílým osvětlením. Ve dnech svátků a při zvláštních příležitostech se toto osvětlení barevně mění.

8. prosince 2011

Vertigo

V lednu 2000 se Deke Johnson a Tom Silliman doslova vyškrábali téměř až na samotný vrcholek antény slavného Empire State Building v New Yorku. Zde museli opravit část elektrického připojení u radiového vysílače. Pohybovali se v mrazu a chladném větru ve výšce 422 metrů, fotograf nad nimi ještě o chlup výše. Umíte si představit být v této výšce, soustředit se na práci a nepodělat se přitom závratí nebo strachy? Už jen samotný pohled na tuto fotografii dokáže mnohým přivést nevolnost.

"Tome, já si v autě zapomněl šroubovák."
"Cože?"


6. prosince 2011

Canadian Imperial Bank of Commerce Building

Canadian Imperial Bank
of Commerce Building, 1931
Nejvyšší budovou Toronta, Kanady i celého Britského společenství národů se v lednu 1931 stal mrakodrap Canadian Imperial Bank of Commerce Building, hlavní sídlo stejnojmenné banky. Tento titul si udržel až do roku 1962, nejvyšší budovou Toronta pak zůstal ještě dalších pět let. Budova ve stylu art deco je obložena bílým vápencem, měří 145 metrů a dodnes v ní sídlí původní vlastník. Nad impozantním hlavním vchodem je zobrazen Merkur, bůh obchodu. Kolem něj laškují veverky, včely a bobři reprezentující průmysl, tvrdou práci a šetrnost. Další překvapení čeká návštěvníka uvnitř. Z klenuté, bohatě zdobené hlavní haly se zlatým kazetovým stropem se úžasem posadí na zadek. V prvních letech provozu byla veřejnosti přístupná netradiční vyhlídková terasa ve 32. podlaží, kterou lemují tunely a šestnáct obřích soch hlav, čtyři na každé straně budovy. Výraz jejich tváří se postupně mění od úsměvu po úšklebek. Hlavy reprezentují hlavní vlastnosti banky: odvahu, pozornost, obezřetnost a podnikavost. Při jasném počasí bylo odsud možné dohlédnout přes jezero Ontario až k Niagarským vodopádům. Tato vyhlídka je již ale roky zavřená především z bezpečnostních důvodů. Navíc by se návštěvník mohl kochat leda tak pohledem do kanceláří sousedních budov, protože je dnes stavba ze všech stran obklopena podstatně vyššími skleňáky. V roce 1972 přibyla budově na západní straně 239 metrová moderní sestřička, samozřejmě v tehdy tak populárním krabicovém stylu. Starý mrakodrap se přejmenoval na Commerce Court North a nový mrakodrap byl pojmenován, hádáte správně, Commerce Court West. Obě budovy propojila zastřešená klenutá chodba a obnažená západní zeď jako pozůstatek přilehlého domu byla pečlivě upravena do vzhledu stávající stavby.

Toronto, srpen 1930
Vpravo Canadian Imperial Bank of Commerce Building, mohutná stavba vlevo hotel Royal York
Britská vzducholoď R100 při okružním přeletu nad městem
Toronto, 1959
Uprostřed Canadian Imperial Bank of Commerce Building, mohutná stavba vlevo hotel Royal York
Toronto, 1974
Nejvyšší budova vpravo Commerce Court West, vpravo pod ní se krčí Commerce Court North
Černé budovy jsou součástí komplexu Toronto-Dominion Centre,
zcela vlevo CN Tower ve výstavbě
Toronto, listopad 2011
Commerce Court North téměř nerozeznatelný v husté zástavbě, zcela vlevo CN Tower
Hlavní hala s kazetovým stropem

Vyhlídková terasa

Commerce Court North a Commerce Court West v současnosti


4. prosince 2011

Manhattan 1921

Následující desetiminutové video z roku 1921 (záběry natočeny již o rok dříve) překvapuje nejen vysokou kvalitou obrazu a vynikající dobovou hudbou, ale i velkým množstvím fascinujících záběrů na mrakodrapy dolního Manhattanu.

 
Za povšimnutí stojí především záběry na mrakodrapy finančního centra (0:48), Singer Building s Brooklynským mostem v popředí (nejvyšší budova na záběru v 1:07), Woolworth Building se zadními stranami budov Park Row Building a St. Paul Building vpravo pod ním (2:46), Equitable Building (4:01), sedlová střecha Arthur Building (4:22), zdobená kupole Manhattan Life Insurance Building (4:35), jehlanovitá střecha Bankers Trust Building (5:36), Brooklyn Bridge (7:58) a kostel Trinity s hřbitovem (9:04).

2. prosince 2011

Two Prudential Plaza

Chicagský mrakodrap Two Prudential Plaza se v roce 1990 stal novou, nezaměnitelnou dominantou města, především svou nápadnou jehlanovou střechou se špičatou věží. Budova se svým designem záměrně odklonila od své starší krabicové sestry, přesto se obě stavby vzájemně doplňují. Tato železobetonová věž je opláštěna střídajícími se pásy z žuly a vysoce odrazného šedého skla. Směrem k vrcholu několikrát ustupuje až k osmiboké jehlanové špici. Součástí celkové renovace území byla rekonstrukce staršího mrakodrapu společnosti Prudential z roku 1955, výstavba nové kancelářské budovy v těsné blízkosti s výškou 303 metrů a jejich propojení obrovským skleněným atriem. Náměstí před novou budovou bylo sadově upraveno, přidány květinové zahrady a fontány. Toto náměstí se stalo vyhledávanou klidovou zónou uprostřed hektického života velkoměsta. Mrakodrap Two Prudential Plaza, častěji nazýván jen Two Pru, se stal oblíbeným mezi odborníky i veřejností, a to se nestává často!





zleva: Vagina Building, One Prudential Plaza, Two Prudential Plaza


30. listopadu 2011

One Prudential Plaza

Prudential Building, 1958
Prvním chicagským mrakodrapem po Velké hospodářské krizi a druhé světové válce se v roce 1955 stal Prudential Building. Tato z dnešního pohledu nemastná, neslaná krabice patřila k nejmodernějším stavbám poválečného období a se svými 183 metry byla druhá nejvyšší ve městě. Mohla se pochlubit nejrychlejšími výtahy na světě, okny s dvojitým zasklením, nejvýkonnějším klimatizačním systémem, největším podzemním parkovištěm v USA pro 550 aut a obrovským, v noci osvětleným firemním nápisem u vrcholu stavby s pět metrů velkými písmeny. Předimenzovaná televizní anténa ční i dnes do výše 278 metrů. Restaurace s názvem Top of the Rock (neplést se stejnojmennou atrakcí na vrcholu GE Building v New Yorku) a vyhlídková terasa ve 41. podlaží patřily roky k hlavním turistickým lákadlům města a už v roce 1956 přivítaly miliontého návštěvníka. Restaurace i vyhlídka byly ale navždy uzavřeny v roce 1973 po dostavbě mnohem vyšší budovy Standard Oil Building (později Amoco Building, dnes Aon Center) v bezprostřední blízkosti. Koncem osmdesátých let proběhla rekonstrukce, po jejím dokončení v roce 1990 byla budova přejmenována na One Prudential Plaza, protože jí v těsném sousedství přibyla mnohem pěknější sestřička, Two Prudential Plaza.

Prudential Building, 1988
vpravo Amoco Building
One Prudential Plaza a Two Prudential Plaza, 2005
zcela vpravo část Aon Center

28. listopadu 2011

Kde je Waldo?

O historii prvního mrakodrapu a tehdejší senzaci San Francisca, Call Building, vyšel v polovině listopadu obří shrnující článek. Nejvyšší budova města se ale postupujícími roky ztratila v mnohem vyšší zástavbě a dnes svou výškou nikoho neohromí. Přesto je na letecké fotografii centra současného San Francisca dobře patrná. Tedy ne hned na první pohled. Najít ji napoprvé bude jako hledat Walda v kupce sena. Přijmete výzvu tuto budovu sami odhalit nebo si jako správné lemry raději počkáte na řešení do 3. ledna
Kde je Waldo Call?:

26. listopadu 2011

Masonic Temple

V roce 1892 byl v Chicagu otevřen velkolepý Masonic Temple pro Svobodné zednáře státu Illinois. Svou výškou 92 metrů nepředstihnul New York World Building s charakteristickou kupolí, nejvyšší obyvatelné podlaží se ale nacházelo výše než u jeho newyorského rivala. Budova se vyznačovala vysokými okny od podlahy po strop, aby přirozené světlo proniklo co nejvíce do této rozlehlé budovy, a sofistikovaným výtahovým systémem se čtrnácti osobními (z toho dvěma expresními) a dvěma nákladními výtahy. Uvnitř se nacházelo zastřešené atrium obklopené deseti podlažími s obchody. Nad tímto atriem bylo k dispozici přes pět set kanceláří, v nejvyšších patrech soukromý konferenční sál a další místnosti jen pro členy zednářského spolku a zcela nahoře vyhlídkové podlaží pro veřejnost. Až do dvacátých let dvacátého století patřila budova k nejvyšším kvůli výškovému omezení všech nových staveb ve městě. Mrakodrap byl zlikvidován v roce 1939, a to z více důvodů: budova byla už tehdy vnímána jako staromódní, vnitřní prostory zastaralé a se špatnou obslužností. Stavba metra pod budovou přispěla k zániku tou největší měrou, protože zpevnění základů by bylo příliš drahé. Postmoderní budova 190 South LaSalle z roku 1987 připomíná zejména svou sedlovou střechou svého předchůdce. Tato 175 metrová budova byla sice postavena v centru Chicaga, ale na jiném pozemku, než kde stával původní originál. 

Chicago, 1901
Masonic Temple nejdále uprostřed

Chicago, asi druhá polovina 30. let
Masonic Temple ztracený v husté zástavbě
 
190 South LaSalle