Jindřich Plaza

Věčná rivalita mezi Prahou a Brnem se poslední dobou přesunula i na pole výstavby výškových budov. Obě města se přetahují, kde bude stát nejvyšší budova naší země. Jenže když se dva perou, třetí se směje opodál. Právě to mohl být případ Ostravy, která měla šanci oběma městům natrhnout řiť. Jenže nenatrhla a jen tak nenatrhne, protože jak už to u Ostravy bývá smutným zvykem, svou šanci promarnila. Projekt s honosným názvem Jindřich Plaza byl představen už na začátku roku 2007. Stávající hotelový dům Jindřich z roku 1980 měl být zlikvidován a na jeho místě postaven moderní komplex stávající ze dvou mrakodrapů. Vyšší z věží měla dosahovat výšky kolem 121 metrů, což by z ní hravě udělalo nejvyšší mrakodrap republiky. Historická těžní věž bývalé Jámy Jindřich z režného zdiva, postavená roku 1913, měla být zachována a zakomponována do projektu novostavby. Odraz důlní věže na moderní skleněné fasádě mohl být dechberoucí. Projekt začal slibně: už v průběhu roku 2007 byl hotelový dům Jindřich kompletně vyklizen, celý areál oplocen a čekalo se na demolici. Jenže ta nepřišla a koncem minulého roku developer RPG Real Estate přiznal, že projekt Jindřich Plaza zůstává na papíře. Je velmi pravděpodobné, že odklad na neurčito se stane odkladem navždy. Ostravě zůstal oplocený mrtvý areál a jediná stavba ve městě, která se dá jakž takž označit slovem mrakodrap, zůstává na Ostrčilově ulici.

Boerentoren aneb Jak se nám vedlo po bombě

Boerentoren, třicátá léta 20. století

Koncem dvacátých let minulého století se belgické Antverpy připravovaly uspořádat Mezinárodní námořní, koloniální a uměleckou výstavu. Při té příležitosti navrhli architekti Jan R. Van Hoenacker, Emiel van Averbeke a Jos Smolderen impozantní budovu přímo v centru města na místě vybombardovaných domů z První světové války. Přísné stavební předpisy už v té době limitovaly výšku budov v Antverpách tak, aby žádná stavba nemohla zastínit nebo působit rušivě vůči katedrále Panny Marie. Protože plánovaná stavba ve stylu art deco byla více než důstojným doplňkem katedrály, stavební povolení jí bylo uděleno. Budova byla dokončena v roce 1932 a svou výškou necelých 88 metrů se stala nejvyšší v Evropě. Tento primát si udržela ještě dalších dvacet let. V budově se nacházely obchody, restaurace, kanceláře i byty a v nejvyšší části vodní nádrž. Největším vlastníkem bylo zemědělské družstvo, proto se mrakodrapu hned od počátku přezdívalo Boerentoren, tedy doslova Věž zemědělců. Její historie mohla skončit už začátkem roku 1945. Při německém ostřelování města obávanými bombami V1 si jedna mrška našla cestu i do této budovy a zasáhla ji mezi čtvrtým a pátým podlažím. Výbuch zničil velkou část fasády, ocelová konstrukce ale vydržela bez většího poškození. Další demolice, tentokrát řízená, hrozila koncem šedesátých let. Notně zašlou budovu zachránila před zkázou Kredietbank Brusel, dnes známá jako KBC Bank. V roce 1971 ji kompletně zrenovovala pro výhradně administrativní účely. Nejvyšší část přestavěla a zvýšila o deset metrů, nad níž pak umístila své obrovské, poněkud nevábně vyhlížející logo. Mrakodrap se v současnosti jmenuje KBC Tower, ale původní název je stále hojně používán. Územní plán z konce dvacátých let počítal s výstavbou několika dalších mrakodrapů v centru, nakonec ale zůstalo jen u plánů. Boerentoren a katedrála Panny Marie tak vládnou siluetě Antverp osamoceně.

Katedrála Panny Marie a Boerentoren v současnosti

Nejvychýlenější mrakodrap světa

Spojené arabské emiráty jsou zemí superlativů. Najdete zde nejluxusnější hotel světa, největší zábavní park s nejrychlejší horskou dráhou, nejrozlehlejší nákupní centrum, největší zlatý trh na světě, nejdelší pontonový most a především nejvyšší mrakodrap planety, Burj Khalifa. Do této impozantní sbírky přibyla v roce 2011 i nejšikmější věž světa. Mrakodrap Capital Gate v Abú Dhabí se pyšní úctyhodným sklonem 18 stupňů, což je čtyřikrát více než u starobylé věže v Pise. Budova je vysoká 160 metrů a její výrazné vychýlení počíná ve 12. patře. Stabilitu konstrukce zajišťují středový pilíř, na jehož konstrukci bylo použito 15 tisíc kubických metrů betonu, a 10 tisíc tun oceli. Další oporou jsou dva metry silná železobetonová plošina a 490 ocelových sloupů, jež byly zapuštěny do hloubky 30 metrů. Budova slouží jako pětihvězdičkový hotel Hyatt nabízející luxusní služby pro zámožné hosty. Pro ty největší rozežrance je připravena přistávací plocha na střeše budovy pro soukromé helikoptéry a umělý mořský záliv s kotvištěm pro jachty.

10 nejvyšších českých mrakodrapů v roce 2013

1. AZ TOWER 111 m
    Brno
2. CITY TOWER 109 m
    Praha
3. CITY EMPIRIA 104 m
    Praha
4. SD-KOMES 96 m
    Most
5. HOTEL CROWNE PLAZA 88 m
    Praha
6. TELEFÓNICA O2 85 m
    Praha
7. SPIELBERK TOWER B 85 m
    Brno
8. HOTEL CORINTHIA 84 m
    Praha
9. HOTEL KUPA 80 m
    Praha
10. LIGHTHOUSE VLTAVA WATERFRONT TOWERS 80 m
     Praha

Jak je patrné ze srovnání s minulým žebříčkem, Brno se poslední dobou dere stále více dopředu. Vydrží mu ale mrakodrapový boom i v dalších letech?

Monstrum z Park Avenue (1. část)

Kdybyste dali Newyorčanům do jedné ruky bazuku a do druhé semtex, většina z nich by neomylně zamířila na jedno místo. Ne, nebyla by to burza cenných papírů na Wall Streetu, ale monstrum jménem PanAm Building, které bylo v roce 1963 postaveno snad na nejhorším možném místě. Půdorys mrakodrapu vybočuje z pravoúhlé mřížky newyorských ulic a jeho objem zcela blokuje výhled skrz Park Avenue. Připočtěme k tomu fakt, že budova stojí mezi vysoce ceněnou Helmsley Building z roku 1929 a nádražím Grand Central Terminal z roku 1913 a máme horkého kandidáta na nejnenáviděnější budovu New Yorku.

Park Avenue s Helmsley Building v roce 1948 a 1964

Odmyslíme-li si naprosto úděsné umístění, je PanAm Building architektonicky docela povedená budova, ekonomicky dokonce mimořádně úspěšná, a to po celou svou existenci. Projekt se zrodil již na začátku padesátých let minulého století. Do roku 1956 bylo představeno mnoho návrhů, jež většinou počítaly s demolicí historické budovy nádraží. Ani jeden z nich neprošel. Světoznámý architekt I. M. Pei představil vizi 488 metrů vysokého mrakodrapu, ale ani on nebyl úspěšný.

Návrh z roku 1958 byl rok nato přepracován do téměř konečné podoby



Návrh z roku 1958 se konečně přiblížil představám developera, přesto byl rok nato radikálně přepracován do téměř konečné podoby. V roce 1959 začala výstavba projektu s konečnou výškou 246 metrů a oficiálním názvem Grand Central City. Nenávist Newyorčanů propukla naplno a nikdy úplně neodezněla. O rok později zakoupila rozestavěnou budovu letecká společnost Pan American World Airways a projekt byl po ní přejmenován na PanAm Building. Když byl mrakodrap v roce 1963 dokončen, stal se největší kancelářskou stavbou na světě. Je to čistě komerční budova s rozsáhlými pronajímatelnými plochami, jednoduchým tvarováním a absencí luxusních detailů v interiéru i exteriéru. Svým profilem vzdáleně připomíná milánskou Grattacielo Pirelli. Obrovské logo společnosti PanAm zářilo dlouhá léta v koruně severní i jižní fasády, na východní a západní fasádě svítil symbol zeměkoule. Administrativní zázemí aerolinek se nacházelo v celkem patnácti podlažích, všechna ostatní byla pronajímána. Nejdůležitějším místem budovy se stalo čtvrté podlaží, kde se od roku 1964 nacházel Panamac - obrovský počítač vytvořený IBM na zakázku, který dokázal rezervovat letenky i ubytování a obsahoval další informace nezbytné pro provoz PanAm Airways. Heliport na střeše budovy fungoval od roku 1965 jako rychlé spojení mezi Manhattanem a letištěm JFK. Cesta vrtulníkem trvala sotva deset minut a pro ty, kteří pokračovali první třídou s PanAm dále, byla zdarma. O tři roky později byl provoz kvůli nerentabilitě zastaven. Služba byla obnovena 1. února 1977, ale fungovala jen krátce. 17. května 1977 přišlo při děsivé nehodě vrtulníku na střeše budovy několik lidí o život. O ní ale raději až příště.

Plameny nad Baku

Když se řekne Baku, většina lidí si představí... hmm, vlastně vůbec nic. To se ale možná brzy změní. Panorama hlavního města Ázerbájdžánu osvěžila koncem loňského roku trojice prudce originálních mrakodrapů Flame Towers. Tvary těchto elegantních věží našly inspiraci v historii Baku, kde se po dlouhou dobu uctíval oheň. Fasádu všech tří staveb tvoří vysoce reflexní LED obrazovky, které ve dne lámou sluneční světlo a v noci naopak září do dálky rudou barvou. Výsledkem proměnlivé hry světla je dokonalá, dechberoucí iluze: mrakodrapy se v noční siluetě města mihotají jako obrovské plameny olizující oblohu. Projekt navrhlo americké studio Hellmuth, Obata and Kassabaum. Nejvyšší budova komplexu měří 190 metrů a bude obsahovat byty s výhledem na Kaspické moře. V druhé budově s výškou 160 metrů se usídlí hotel a ve třetí s výškou 140 metrů budou kanceláře. Všechny tři věže propojí obchodní centrum v přízemí, jež bude určeno návštěvníkům i obyvatelům. Stavební práce budou zcela dokončeny až v průběhu tohoto roku, přesto je už dnes jisté, že tento jedinečný stavební počin zařadil Baku mezi města s odvážnou moderní architekturou.

Málem nejvyšší mrakodrap Evropy

Původní Karfíkův návrh

Návrh dostavby
podle Jiřičné

V Brně bude letos dokončen nejvyšší mrakodrap Česka, AZ Tower s výškou 111 metrů. Brno ale mohlo mít stejně vysokou budovu, a tedy nejvyšší mrakodrap tehdejšího Československa i celé Evropy už o osmdesát let dříve, a to přímo v centru. Štěrkové a jílové podloží sice bylo proti, prvních sedm podlaží ale shlíží na Malinovského náměstí dodnes. Pro Tomáše Baťu tehdy projekt vypracoval mladý Vladimír Karfík, žák Le Corbusiera a Franka Lloyda Wrighta a jeden z lidí, kteří dali tvář meziválečnému Zlínu. Byl to asi nejradikálnější stavební návrh, jaký Brno pamatuje: 28 patrový dům v historickém centru, 200 metrů od náměstí Svobody, přímo naproti divadlu. Mrakodrap měl být tvořen podélnou hmotou obchodního domu a na ní usazenou štíhlou věží administrativního zázemí. Jenomže to skončilo blamáží. „Jak se později ukázalo, německý inženýr při zakládání stavby zásadně pochybil. Statika celé budovy tak byla ohrožena. Nikdo nebyl schopen bezpečně určit, zda nosné piloty pod domem budou stabilní i při plánované zátěži 28 pater. I přes Karfíkovu nelibost byl tedy počet pater snížen. Nejprve na 23, později na konečných 6,“ píše ve svém cyklu článků Brno nepostavené Ondřej Stehlík. Na Malinovského náměstí tak dodnes stojí rovná čtvrtina mrakodrapu. Zasloužila by si asi název „Mra“, ale správně se jí říká Obchodní dům Centrum. Developer Orco společně s ateliérem Evy Jiřičné přišel v roce 2008 s ambiciózním návrhem na dostavbu torza v duchu původního návrhu za 250 milionů korun s obchodními, kancelářskými i bytovými jednotkami. Návrh ale neprošel přes památkáře. „Je nesmysl to dnes měnit a historii přepisovat.“ Takže -kodrapem už se Mra- nikdy nestane.
S laskavým svolením Michala Kašpárka, poznejbrno.cz. Článek byl upraven a rozšířen.


Obchodní dům Centrum v současnosti

55 Water Street

Jeden z nejméně oblíbených mrakodrapů New Yorku, 55 Water Street, najdete na nejexponovanějším místě dolního Manhattanu na břehu úžiny East River. Budova je typickým krabicovitým zástupcem internacionálního stylu, který dnes už nadchne málokoho. Tato obluda byla postavena v roce 1972, měří 209 metrů a po dokončení se stala na krátkou dobu nejrozlehlejší kancelářskou budovou světa. V současnosti drží primát nejrozlehlejší budovy New Yorku, o který ale přijde po dokončení mrakodrapu One World Trade Center, který jej o fous překoná. Součástí komplexu je patnáctipodlažní křídlo s šikmou fasádou a veřejnosti přístupnou terasou s výhledem na řeku, kam se návštěvník dostane venkovním eskalátorem. Před zahájením výstavby celého komplexu byly nejprve zrušeny dvě ulice a kompletně zlikvidovány čtyři městské bloky. Budova nabízí tolik kancelářské plochy jako daleko vyšší a známější Empire State Building společně s Chrysler Building dohromady. Historie budovy nestála až do roku 2012 za řeč. Koncem loňského října udeřil na New York hurikán Sandy a zatopil nejen všechna podzemní patra této budovy, ale voda dosahovala do výše pasu i v přízemí. Při opravách následků způsobených hurikánem vypuknul jen měsíc nato menší požár a kouř znatelně podusil 27 lidí. Celkové výdaje za opravy se přiblíží téměř 100 milionům dolarů.

55 Water Street a World Trade Center ve výstavbě, 1971

Welcome to the 313 bitch!

Město, které kdysi zažívalo obrovský rozmach, prochází v současnosti demografickou katastrofou. Město, kterému se díky největší produkci automobilů na světě pyšně přezdívalo Motown, se nyní vinou všeobecného úpadku přezdívá První město třetího světa. Město, které během posledních deseti let opustila čtvrtina obyvatel a celkově z něj prchlo více než milion lidí. Město, kde se v minulosti stavěly nádherné mrakodrapy šíleným tempem a dnes jich většina zeje prázdnotou. Město, kde koupíte barák se zahradou velkou jako prase za sto babek a celý mrakodrap za jeden a půl milionu. Město, kde dřív vyhrajete první cenu v loterii, než potkáte v jeho centru bělocha. Město, jejíž převážně černí obyvatelé mluví zvláštním, přisprostlým dialektem. To je Detroit, přezdívaný Motown, Motor City, The D nebo podle telefonní předvolby The 313, místo neuvěřitelných kontrastů a synonymum úpadku amerického průmyslu. Zároveň je to tak levné město, že právě to bude hlavní příčinou jeho znovuzrození v budoucnu. Celý únor bude věnován tomuto úchvatnému městu a jeho fantastickým mrakodrapům, jež jsou dodnes jeho klenotem. So stay tuned niggas!

Chicago Spire

 "Je pro mě velkou ctí, že mohu přispět svým dílem k jedinečnému architektonickému dědictví města Chicaga a ovlivnit tak budovu, která se stane nejkrásnějším mrakodrapem na světě," pronesl slavný španělský architekt Santiago Calatrava 26. září 2007 při slavnostním zahájení výstavby nového supermrakodrapu Chicago Spire.

Plánovaný projekt byl od začátku obklopen superlativy. Již jen samotná výška měla být ohromujících 610 metrů a pyšnit se rekordním počtem až 150 podlaží. Budova svým estetickým řešením připomínala velmi podobný Calatravův projekt Turning Torso v Malmö. Její třikrát vyšší chicagský protějšek se měl také otáčet okolo vlastní osy a vytvářet tím spirálu. Každé podlaží bylo pootočeno o 2,44 stupňů od podlaží pod ním a celková rotace konstrukce činila plných 360 stupňů. Budova měla sloužit pouze rezidenčnímu bydlení a její součástí byly lázně, bazén s výhledem na michiganské jezero, soukromé divadlo, tělocvičny a další vymoženosti určené výhradně obyvatelům budovy. Ceny bytů se pohybovaly od lidových 750 tisíc po těžce stravitelných 40 milionů dolarů, přesto bylo nedlouho po zahájení prodeje začátkem roku 2008 prodáno přes 50% bytů včetně toho nejdražšího. Jenže ekonomická recese zlomila projektu vaz, jen co byly zabudovány první piloty do skalního podkladu. Přerušené stavební práce se nikdy neobnovily a koncem roku 2010 byl celý projekt nadobro zastaven. Developer vyhlásil bankrot, všechny stavební stroje z parcely se odvezly a Calatrava za své služby neobdržel ani čtvrťák. Jediným pozůstatkem tohoto ambiciózního projektu je obrovská, 24 metrů hluboká díra v zemi, která se dodnes na všechny zlověstně šklebí.

Times Square 2013

New York, hlavní město světa, je místem, které umí oslavit příchod nového roku s veškerou grácií. Epicentrem newyorských oslav je už po mnoho let legendární náměstí Times Square, jež se s blížící půlnocí zaplní stovkami tisíc rozjařených lidí, kteří se právě zde rozhodli prožít konec roku. Ani letos tomu nebylo jinak. Jedinečností newyorského silvestra je známá koule času, o které již byla předloni řeč. Tato koule je od silvestrovského odpoledne umístěna na speciálním podstavci na střeše mrakodrapu One Times Square, aby začátkem poslední minuty starého roku začala před zraky natěšených přihlížejících klesat a přesně s úderem půlnoci dosedla na své místo na střeše zmíněného mrakodrapu. Vzápětí propukne velkolepý ohňostroj, vzduchem začnou poletovat konfety a následují přípitky doprovázené erupcí veselí, které v ulicích New Yorku pokračuje až do časných ranních hodin. Hlavními hosty letošních oslav byli jihokorejský rapper Psy a jeho americký protějšek MC Hammer. Klesající kouli času i průběh následných oslav nabízí následující video: