30. listopadu 2011

One Prudential Plaza

Prudential Building, 1958
Prvním chicagským mrakodrapem po Velké hospodářské krizi a druhé světové válce se v roce 1955 stal Prudential Building. Tato z dnešního pohledu nemastná, neslaná krabice patřila k nejmodernějším stavbám poválečného období a se svými 183 metry byla druhá nejvyšší ve městě. Mohla se pochlubit nejrychlejšími výtahy na světě, okny s dvojitým zasklením, nejvýkonnějším klimatizačním systémem, největším podzemním parkovištěm v USA pro 550 aut a obrovským, v noci osvětleným firemním nápisem u vrcholu stavby s pět metrů velkými písmeny. Předimenzovaná televizní anténa ční i dnes do výše 278 metrů. Restaurace s názvem Top of the Rock (neplést se stejnojmennou atrakcí na vrcholu GE Building v New Yorku) a vyhlídková terasa ve 41. podlaží patřily roky k hlavním turistickým lákadlům města a už v roce 1956 přivítaly miliontého návštěvníka. Restaurace i vyhlídka byly ale navždy uzavřeny v roce 1973 po dostavbě mnohem vyšší budovy Standard Oil Building (později Amoco Building, dnes Aon Center) v bezprostřední blízkosti. Koncem osmdesátých let proběhla rekonstrukce, po jejím dokončení v roce 1990 byla budova přejmenována na One Prudential Plaza, protože jí v těsném sousedství přibyla mnohem pěknější sestřička, Two Prudential Plaza.

Prudential Building, 1988
vpravo Amoco Building
One Prudential Plaza a Two Prudential Plaza, 2005
zcela vpravo část Aon Center

28. listopadu 2011

Kde je Waldo?

O historii prvního mrakodrapu a tehdejší senzaci San Francisca, Call Building, vyšel v polovině listopadu obří shrnující článek. Nejvyšší budova města se ale postupujícími roky ztratila v mnohem vyšší zástavbě a dnes svou výškou nikoho neohromí. Přesto je na letecké fotografii centra současného San Francisca dobře patrná. Tedy ne hned na první pohled. Najít ji napoprvé bude jako hledat Walda v kupce sena. Přijmete výzvu tuto budovu sami odhalit nebo si jako správné lemry raději počkáte na řešení do 3. ledna
Kde je Waldo Call?:

26. listopadu 2011

Masonic Temple

V roce 1892 byl v Chicagu otevřen velkolepý Masonic Temple pro Svobodné zednáře státu Illinois. Svou výškou 92 metrů nepředstihnul New York World Building s charakteristickou kupolí, nejvyšší obyvatelné podlaží se ale nacházelo výše než u jeho newyorského rivala. Budova se vyznačovala vysokými okny od podlahy po strop, aby přirozené světlo proniklo co nejvíce do této rozlehlé budovy, a sofistikovaným výtahovým systémem se čtrnácti osobními (z toho dvěma expresními) a dvěma nákladními výtahy. Uvnitř se nacházelo zastřešené atrium obklopené deseti podlažími s obchody. Nad tímto atriem bylo k dispozici přes pět set kanceláří, v nejvyšších patrech soukromý konferenční sál a další místnosti jen pro členy zednářského spolku a zcela nahoře vyhlídkové podlaží pro veřejnost. Až do dvacátých let dvacátého století patřila budova k nejvyšším kvůli výškovému omezení všech nových staveb ve městě. Mrakodrap byl zlikvidován v roce 1939, a to z více důvodů: budova byla už tehdy vnímána jako staromódní, vnitřní prostory zastaralé a se špatnou obslužností. Stavba metra pod budovou přispěla k zániku tou největší měrou, protože zpevnění základů by bylo příliš drahé. Postmoderní budova 190 South LaSalle z roku 1987 připomíná zejména svou sedlovou střechou svého předchůdce. Tato 175 metrová budova byla sice postavena v centru Chicaga, ale na jiném pozemku, než kde stával původní originál. 

Chicago, 1901
Masonic Temple nejdále uprostřed

Chicago, asi druhá polovina 30. let
Masonic Temple ztracený v husté zástavbě
 
190 South LaSalle


24. listopadu 2011

Szkieletor

Panorama Krakova hyzdí více než třicet let nedostavěný mrakodrap. Výstavba sídla Hlavní technické organizace začala v roce 1975, ale v roce 1979 byla kvůli ekonomické krizi zastavena. Přestože byl obkladový materiál na staveništi přítomen a připraven k instalaci, nikdy k ní nedošlo a byl nakonec všechen prodán. Budova dosáhla výšky necelých 92 metrů a od té doby zůstává její 24 podlažní skelet nedostavěný. Záhy poté obdržel nelichotivou přezdívku Szkieletor podle lorda Skeletora, hlavního záporného hrdiny ze seriálu Vládcové vesmíru. První dvě podlaží měly sloužit jako kongresové centrum s kapacitou 500 osob, třetí až třinácté pro administrativu, patnácté a šestnácté kavárně s terasou, zbývající nejvyšší podlaží pro hotel. Součástí komplexu mělo být i podzemní parkoviště pro 154 aut. Od roku 1991 bylo zpracováno mnoho plánů na dostavbu této hrůzy, přesto budova dodnes zůstává v nelichotivém stavu a slouží jen jako obrovský reklamní billboard. Nejnovější projekt z června 2010 počítá s dokončením celého projektu, zvýšením budovy na téměř 103 metrů včetně výstavby podobné promenády a náměstí, jakými se honosí Rockefellerovo centrum v New Yorku. Bude mít historie této budovy šťastný konec?
Návrhy na dostavbu Skeletoru
1991, 2001, 2003, 2008, 2008, 2009
Nejnovější návrh na dostavbu Skeletoru z roku 2010


22. listopadu 2011

Tour sans fins

Tour sans fins, vpravo La Grande
Arche de la Fraternité
Tour sans fins mohl být nejvyšší mrakodrap Evropy. Ale není a nikdy se jím nestane. V češtině se pro tuto budovu ustálil nepřesný název Nekonečná věž. Přesnější by ale byl doslovný překlad Věž bez konců, protože lépe vystihuje parametry stavby. Válcovitý mrakodrap známého francouzského architekta Jeana Nouvela byl projektován, aby vyrůstal přímo ze zemského povrchu a pokračoval bez přerušení do nebe. Proto je u země záměrně opláštěn neleštěnou černou žulou a s přibývající výškou se mění materiál i jeho zabarvení až po zcela průhledné sklo. Spatřit jeden nebo druhý konec budovy by tak bylo velmi obtížné. Výstavba se plánovala na přelomu osmdesátých a devadesátých let pro nově vznikající ultramoderní pařížskou čtvrť La Défense. Projekt byl schválen a vydáno i stavební povolení. Ekonomická recese na začátku devadesátých let ale projekt zastavila a po jejím odeznění již výstavba nebyla zahájena. Dnes na tomto místě stojí sedmipodlažní kancelářská budova. Pokud by byla Tour sans fins dokončena podle původních plánů v roce 1992, stala by se se svými sto podlažími a 426 metry nejvyšší budovou Evropy a druhou nejvyšší na světě. Překonal by ji už jen Sears Tower v Chicagu.
Model Tour sans fins v muzeu Cité de l'Architecture et du Patrimoine

20. listopadu 2011

Historie mrakodrapu 7: Singer Building

Singer Building, 1913
v dálce Woolworth Building před
dokončením, pod ním dvě kupole Park Row
Building. V levém dolním rohu část
Washington Life Building
Společnost Singer Manufacturing Company, proslavená především výrobou šicích strojů, již v únoru 1906 hrdě prohlásila, že postaví nejvyšší mrakodrap na světě, který daleko předčí všechny ostatní. Singer Building se skutečně stal v roce 1908 se svými 187 metry nejvyšší a dramaticky proměnil newyorské panorama. Mrakodrap ve stylu beaux-arts se stal zároveň estetickým i praktickým triumfem. Svou štíhlou elegancí, dechberoucím bohatým zdobením hlavní haly a červenobílou fasádou se výrazně odlišil od všech ostatních budov té doby. Na samotném konci vlajkové žerdi vlál ve výšce 204 metrů firemní prapor. Jako první mrakodrap se mohl pochlubit vnějším osvětlením, šestnácti elektrickými výtahy a za padesát centů nabízel vyhlídku ze čtyřicátého podlaží. Kanceláře firmy Singer se nacházely v nejvyšších šestnácti podlažích, ostatní prostory byly pronajímány. Společnost budovu v roce 1961 prodala a přesunula se do Rockefellerova centra. Nemovitost získal realitní spekulant William Zeckendorf, který marně doufal, že právě sem se přesune burza cenných papírů. V roce 1964 budovu zakoupila společnost United States Steel a o čtyři roky později ji zlikvidovala společně s dalšími historickými stavbami, které stály na tomto i vedlejším pozemku. Ve velmi krátké době tím přišel New York i o City Investing Building z roku 1908 a veřejností další nesmírně obdivovanou budovu Washington Life Building z roku 1898. Demolice Singera je dodnes považována za jednu z nejhorších architektonických ztrát New Yorku. Je o to děsivější při pohledu na mohutné modernistické monstrum, které dnes toto místo "zdobí".


Singer Building vyčnívá za City Investing Building

Singer Building dominuje siluetě dolního Manhattanu, 1910
Zcela vlevo kupole New York World Building, vpravo od ní věžička tehdy již zvýšené
Tribune Building, dále vpravo patrné obě kupole Park Row Building

Proměna Singer Building a City Investing Building
1948: obě budovy mají před sebou posledních dvacet let života
1967: demolice obou budov byla zahájena
Na místě Singer Building a City Investing Building můžeme "obdivovat" budovu
One Liberty Plaza, původně United States Steel Building

16. listopadu 2011

Call Building: kompletní historie

Call Building, 1901
Slavný sanfranciský deník Morning Call (později San Francisco Call), jejímž přispěvatelem byl svého času i Mark Twain, zahájil stavbu svého nového sídla v prosinci 1895. Již v průběhu výstavby přitahovala stavba davy lidí a ihned po slavnostním otevření koncem roku 1897 se stal mrakodrap senzací a skvělou reklamou pro noviny. Svými 94,5 metry se budova z přírodního, velmi světlého pískovce stala čtvrtou nejvyšší na světě a otevřela výstavbu dalších výškových domů v San Franciscu. Budova byla zkonstruována tak, aby odolala požárům i zemětřesením. Masivní kupole na vrcholu s průměrem přes osmnáct metrů a obklopena dalšími čtyřmi menšími v každém rohu charakterizovala tehdy módní novobarokní styl mrakodrapu. Výhled z miniaturní báně nad kupolí umožňoval téměř ze stometrové výšky jedinečný výhled na celé město. Nejvyšší podlaží sloužilo pouze jako přístup do báně a část jako skladovací místnost. Nejvyšší obyvatelné podlaží bylo až osmnácté, kde sídlila kancelář Jamese a Merritta Reidových, kteří byli hlavní architekti celého projektu. Za svou práci na budově byli odměněni touto prostornou kanceláří s panoramatickým výhledem na celé město. Dvě nižší podlaží byly určeny pro San Francisco Club. V sedmnáctém se nacházely společenská místnost, kuřárna a kulečníková místnost, které mohly být v případě potřeby spojeny v jeden velký otevřený prostor. V šestnáctém byla pro členy klubu k dispozici elegantní jídelna s kapacitou až dvě stě osob. Veřejnosti přístupná byla až restaurace v patnáctém podlaží ve výšce 76 metrů, která nabízela snídaně od sedmi ráno až po pozdní večeře pro návštěvníky končících divadelních představení kolem půlnoci. Kompletní menu včetně skleničky vína stálo jeden dolar. Spreckels Rotisserie, jak se toto zařízení jmenovalo, se záhy stalo mimořádně oblíbené a vyhledávané. V každém dalším nižším podlaží se nacházelo čtrnáct kanceláří s dostatečným přístupem přirozeného světla rozlehlými okny. Celá budova byla navíc vybavena elektrickým osvětlením, tehdy stále ještě novinka. Většina prostor byla pronajímána, a to za nejvyšší ceny ve městě. Přesto nebyl problém s obsazeností, budova byla naopak velmi vyhledávána bohatou klientelou. Jako své prominentní sídlo si ji zvolili přední právníci, soudci, senátoři, bankéři a účetní. Mrakodrap se stal symbolem moderní doby a San Francisco vstoupilo do nového roku 1898 jako hrdé, kosmopolitní město.

Call Building, kolem roku 1900


požár Call Building
18. dubna 1906
Tato éra optimismu neměla dlouhého trvání. 18. dubna 1906 zasáhlo San Francisco katastrofální zemětřesení a následná mohutná vlna požárů. Epicentrum bylo vzdáleno jen několik kilometrů od San Francisca a odhaduje se, že mělo sílu 7.9 stupňů Richterovy stupnice. Budova při zemětřesení neutrpěla vážnější škody, ale záhy poté ji zachvátil požár, který se rozšířil ze sousední budovy. Zničenými okny proudil dovnitř čerstvý vzduch a přiživoval plameny. Ty se bez odporu rozšířily výtahovou šachtou do všech vnitřních prostor. Probíhající požár, stejně jako mnoho dalších ve městě, nikdo nehasil. Během 24 hodin mrakodrap kompletně vyhořel, žádné podlaží nebylo ušetřeno. Brzy po událostech byla budova opravena do původní podoby a opět získala status exkluzivní adresy ve městě. Deník San Francisco Call se ale přestěhoval do jiné budovy, v roce 1913 se sloučil s konkurenčním Evening Post a změnil název na San Francisco Call & Post. To ovlivnilo i název mrakodrapu, který byl od té doby častěji nazýván Spreckels Building, podle Clause Spreckelse, původního vlastníka této budovy i deníku. Koncem roku 1937 začala radikální přestavba. Novobarokní styl budovy byl považován za zastaralý a kupole s malými prostory ekonomicky neefektivní, proto byla celá odstraněna a místo ní přistavěno dalších šest podlaží. Tím se zároveň snížila výška stavby na konečných 91 metrů. Odstraněny byly i římsy, oblouky, sloupy a další ozdobné prvky fasády z terakoty. Koncem roku 1938 práce skončily a výsledkem byla stavba v tehdy  moderním art deco stylu. Touto radikální úpravou ztratilo San Francisco část své historie, i když tehdy, jak už to bývá, byla přeměna považována za zdařilou. Dodnes budova slouží administrativním účelům. Na začátku nového tisíciletí byla zrenovována, bohužel ne do své originální podoby, ale jen do té z konce třicátých let, a změněna barva fasády v horních patrech.

Call Building, 1997
proměna Call Building
1966 a 2009

Call Building v současnosti
  

11. listopadu 2011

St. Paul Building

Druhým nejvyšším mrakodrapem světa (hned po Manhattan Life Insurance Building) se stal v roce 1898 St. Paul Building v New Yorku s 96 metry. Své jméno si jednoduše vypůjčil od stejnojmenné kaple svatého Pavla přes ulici. Mrakodrap o dvaceti šesti podlažích byl obložený bílým vápencem dovezeným z Indiany a bohatě zdobený na přední a boční straně včetně pětipodlažní koruny. Zadní strana však zůstala po celou existenci budovy zcela holá. Poměrně nízký počet výtahů, jen šest, měl za následek zavedení pravděpodobně prvního komplexního expresního výtahového systému na světě. Dva výtahy obsluhovaly jen prvních osm podlaží, další dva projely nižší podlaží bez zastavení a obsluhovaly jen deváté až šestnácté a zbylé dva byly určeny jen pro nejvyšších deset podlaží. Podobný systém, ale jen s dvěma expresními výtahy z celkových šestnácti, měl v té době jen Masonic Temple v Chicagu. Nad hlavním vchodem byly umístěny tři mohutné sochy mužů, reprezentující černocha, asiata a bělocha podpírající společně mrakodrap na svých zádech. Odborníci se s veřejností vzácně shodli v názoru na tuto budovu. Nikdy se oblíbená nestala, naopak vždy patřila k těm nejkritizovanějším ve městě. Odpor k budově zesílil v roce 1899, kdy byl v těsném sousedství dokončen ještě vyšší Park Row Building. Ten si také užil svou porci kritiky. Odborníci obě budovy přirovnali k příšerám, které stojí proti sobě a nadávají si. V roce 1958 byl mrakodrap stržen bez nejmenší lítosti veřejnosti a nahrazen skutečným monstrem, 120 metrovým rádoby moderním Western Electric Building, který zde straší dodnes. Historicky cenné sousoší nad vchodem bylo ušetřeno a přemístěno do Holliday parku v Indianapolis. The Ruins, jak se tento relikt dnes nazývá, tak zůstal jediným pozůstatkem kdysi tolik neoblíbené budovy.
St. Paul Building uprostřed, vlevo Park Row Building
Kaple svatého Pavla v popředí

Western Electric Building, zcela vlevo přední strana Park Row Building

Sousoší nad vstupem

Sousoší The Ruins jako pozůstatek St. Paul Building
Holliday Park, Indianapolis



9. listopadu 2011

10 nejvyšších zničených mrakodrapů světa


1. ONE WORLD TRADE CENTER 417 m
    New York, USA
    Budova byla zničena při teroristických útocích v září 2001.

2. TWO WORLD TRADE CENTER 415 m
    New York, USA
    Budova byla zničena při teroristických útocích v září 2001.

3. TORRE DE LA ESCOLLERA 206 m
    Cartagena, Kolumbie
    Skelet budovy ve výstavbě byl vážně poškozen vichřicí a celý zbourán v listopadu 2007.

4. SINGER BUILDING 187 m
    New York, USA
    Budova byla zbourána v roce 1968 společně se sousední City Investing Building.

5. 7 WORLD TRADE CENTER 186 m
    New York, USA
    Budova byla zničena při teroristických útocích v září 2001.

6. DEUTSCHE BANK BUILDING 172 m
    New York, USA
    Budova byla těžce poškozena při teroristických útocích v září 2001, demolice dokončena až v únoru 2011.

7. HOTEL MORRISON 160 m
    Chicago, USA
     Budova byla zbourána v roce 1965.

8. ONE MERIDIAN PLAZA 150 m
    Philadelphia, USA
    Budova byla poškozena mohutným požárem v únoru 1991, demolice dokončena až v roce 1999.

9. CITY INVESTING BUILDING 148 m
    New York, USA
    Budova byla zbourána v roce 1968 společně se sousední Singer Building.

10. HOTEL RITZ-CARLTON 142 m
     Hong Kong, Čína
     Budova byla zbourána v roce 2009.

7. listopadu 2011

Kingdom Centre

Prvním dokončeným mrakodrapem 21. století se stal v lednu 2001 Kingdom Centre v saúdskoarabském Rijádu. Tato futuristická budova, měřící 302 metrů, je obložena hliníkem a sklem s vysoce odraznou vrstvou. Stavba je zakončena parabolickou křivkou, jejíž oba konce spojuje 65 metrů dlouhá, strmě klenutá vyhlídková plošina. Z výšky 290 metrů má návštěvník celý Rijád jako na dlani. Korunu budovy přes noc oživuje neustále se měnící barevné osvětlení. Tento nový, moderní symbol města je nepřehlédnutelný, protože vyrůstá z nízké zástavby s budovami převážně šest podlaží vysokými. Mrakodrap nabízí kanceláře, hotel, luxusní byty, restauraci, součástí celého komplexu jsou mimo jiné i nákupní galerie, konferenční a odpočinkové prostory. Zatím je Kingdom Centre nejvyšší v zemi. O svůj titul ale přijde pravděpodobně již příští rok po dokončení monstrózního projektu Abraj Al-Bait v Mekce.

Uvnitř klenuté vyhlídkové plošiny


5. listopadu 2011

Historie mrakodrapu 6: Park Row Building

Park Row Building, 1912
zcela vpravo St. Paul Building
Newyorský Park Row Building, původně nazýván Syndicate Building, se stal se svými 119 metry nejvyšším mrakodrapem světa v roce 1899 a unikl likvidačnímu osudu svých předchůdců. Je tak nejstarší dosud stojící mrakodrap, který svého času držel titul nejvyšší na světě. Budova dokázala pojmout více než 950 kanceláří pro téměř 4000 lidí. To, co z přední strany vypadá jako čistý design zakončený dvěma masivními, čtyřpodlažními kupolemi, je z boční a zadní strany podivná stavební změť. Budova totiž stojí na původně sedmi pozemcích různých velikostí a sousedí se třemi ulicemi, z nichž ani jedna nevede kolmo. Obě kupole z měděných plátů byly původně opatřeny i vysokými vlajkovými stožáry a ozdobeny sochami, což je dobře patrné na první fotografii. Kdy ale o tyto prvky budova přišla, není známo. Je však jisté, že již na začátku 40. let na budově nebyly. Svou výškou byla stavba obdivována veřejností, odborníci ale vzhled vesměs odsoudili jako obludnost, která může vyrůst jen v New Yorku. Budova prošla mezi lety 2000 - 2002 rozsáhlou rekonstrukcí a nyní slouží převážně pro nájemní bydlení. Původní plán počítal i s renovací obou kupolí na dva exkluzivní apartmány, ale přísné newyorské protipožární předpisy tento plán zhatily. Přední část mrakodrapu je dnes opět zakryta lešením a čeká na drobné opravy, které se uskuteční v letošním a příštím roce.

Zadní pohled na Park Row Building, asi 1901
Nižší budova vlevo je St. Paul Building

Park Row Building v současnosti, přední strana

Park Row Building v současnosti, boční a zadní strana
Přední strana Park Row Building v průběhu oprav
leden 2012

2. listopadu 2011

Vždycky jsem doufal, že v téhle budově nikdy nebudu muset hasit

Tato slova pronesl Steve McQueen jako šéf hasičů Michael O'Hallorhan v nepřekonatelném katastrofickém snímku Skleněné peklo z roku 1974. Jeho slova si možná vybavil nejeden hasič v noci ze 4. na 5. května 1988 cestou ke skutečnému Skleňáku v plamenech. Tehdy nejvyšší budovu Los Angeles, 262 metrovou First Interstate Bank Building (dnes Aon Center), zachvátil požár 4. května 1988 před půl jedenáctou večer. Byl natolik vážný, že zaměstnal 40% kapacity požárního sboru celého města. Než se o necelé čtyři hodiny později podařilo plameny uhasit, požár kompletně zničil dvanácté až šestnácté podlaží. Splodiny, žár a kouř poškodil další podlaží nad místem požáru, voda použitá při hašení pro změnu poškodila všechna až po přízemí. Sprinklerový hasicí systém byl v době incidentu nefunkční, protože se teprve instaloval a nebyl hotový. V době dokončení mrakodrapu v roce 1973 ještě nebylo povinností instalovat do vysokých budov sprinklery. Při požáru bylo zraněno čtyřicet lidí a jeden pracovník údržby uhořel, když mu výtah zastavil právě ve dvanáctém podlaží. Nosná konstrukce neutrpěla žádné škody, následné opravy si přesto vyžádaly čtyři měsíce. Celková škoda na majetku byla vyčíslena na 200 milionů dolarů. Nejpravděpodobnější příčinou požáru byl elektrický zkrat v open space kancelářích ve dvanáctém podlaží.