14 prosince 2013

Skleňák

Kdo by neznal Skleněné peklo? Jeden z nejlepších katastrofických filmů z roku 1974 o nevyšším mrakodrapu světa, který vinou lidské chamtivosti zachvátí neuhasitelný požár hned v den slavnostního otevření. Připusťme na chvíli, že fiktivní sanfranciský Skleňák skutečně existoval. Jaké by byly jeho parametry? Se 138 patry by dosáhl výšky asi 514 metrů a s přehledem by tedy překonal tehdy nejvyšší Sears Tower v Chicagu. Design budovy rozhodně nebyl žádný architektonický skvost: typický sedmdesátkový zlatě tónovaný skleňák s několika šikmými ústupky. Prvních osmdesát pater bylo určeno pro kanceláře, 81. až 120. patro pro luxusní bydlení. Co se nacházelo ve 121. až 134. patře, si nechali tvůrci filmu pro sebe. Dejme tomu, že byly vyhrazeny pro überluxusní byty. Ve 135. patře ve výšce téměř půl kilometru pak byly bar a restaurace s tanečním podiem a vyhlídkou velkoformátovými okny na celý sanfranciský záliv. Kapacita sálu činila tři sta osob a obsluhovaly ji dva expresní vnitřní výtahy a tři vyhlídkové vnější výtahy. Nejvyšší tři patra obsahovala pouze strojní vybavení a několik vodních nádrží. Na střeše byl umístěn helipad. Ve skutečnosti byl celý mrakodrap jen model, tak jako protější výškáč, s nímž byl v průběhu filmu propojen lanovkou. Aby byly požár a efekty vybuchujících částí mrakodrapu co nejrealističtější, filmaři nechali postavit téměř třicet metrů vysokou miniaturu, kterou pak postupně zapalovali a vyhazovali do vzduchu. Plameny a výbuchy působí skutečně, protože skutečné opravdu jsou, byť jen v malém měřítku. I po téměř čtyřiceti letech od premiéry proto působí film stále jako divoká jízda na horské dráze, při níž vám bude zatraceně horko.

Alternativní San Francisco roku 1974 se Skleňákem

3 komentáře:

  1. Zdravím,
    to by mě zajímalo zda to je v těch mrakodrapech reálné nebo je to blbost- aby byly umístěny nádrže s vodou v nejvyšším patře, a nebo aby bylo jedno celé podlaží technických zařízení- jako v tomto filmu- jako co tam byly ty obrovské rozvodné skříně, a že aby šel celý mrakodrap naráz manuálně rozsvítit všechna světla, to by mě zajímalo zda to je možné- to se mě nechce věřit

    OdpovědětVymazat
  2. Umístit nádrž s vodou do nejvyššího patra technicky možné je, ale tento systém se používá výjimečně a rozhodně ne k hašení plamenů, jak jsme viděli ve Skleněném peklu. Největší koncentrace mrakodrapů s vodními nádržemi je zřejmě v Honkongu. Tamější vysoké obytné budovy je ale nepoužívají k hašení případného požáru, ale jen na vyrovnání tlaku ve vodovodních rozvodech v nejvyšších patrech.

    Co se týče technických zařízení rozmístěných po celém podlaží, to je zcela běžné u opravdu vysokých mrakodrapů. Nejen, že zabírají několik podzemních pater, ale i další po celé výšce budovy. Např. Burj Khalifa má 27 technických podlaží, kde se nacházejí jen strojní, mechanická nebo komunikační zařízení nutná pro obsluhu budovy. Kromě dvou podzemních podlaží jsou to i 17-18, 40-42, 73-75, 109-112, 136-138, 155, 160-168. U bývalých dvojčat World Trade Center to bylo obdobně. Kromě šesti podzemních podlaží to byly i 7-8, 41-42, 75-76, 108-109.

    A co se týče manuálního osvětlení všech světel mrakodrapu, to je technicky možné více než sto let. Poprvé v opravdu masivním měřítku a obdobně jako ve Skleněném peklu proběhlo toto osvětlení při slavnostním otevření Woolworth Building 24. dubna 1913, kdy se v jednu chvíli rozsvítilo všech 80 000 vnitřních žárovek a zároveň budovu osvětlilo několik venkovních světlometů.

    OdpovědětVymazat
  3. I po tolika letech je to asi nejlepší katastrofický film.

    OdpovědětVymazat