30 října 2012

Jayne Building

Jayne Building, po roce 1851
Jayne Building, 1859
Podnikatel David Jayne chtěl svou lékárnu, výrobu léčiv i lékařskou praxi soustředit do jedné budovy a stěhovat se za krátkou dobu opět do nových prostor se mu už nechtělo. V roce 1848 přišel s převratnou myšlenkou, že právě jeho nová budova bude vysoká, protože vysoká jednoduše být mohla. Philadelphia se tak v roce 1850 dočkala nejvyššího mrakodrapu světa, který dlouhá léta dominoval siluetě města. Není pochyb, že tato stavba dalece předstihla dobu. Když byla slavnostně otevřena, jen kostelní věže konkurovaly této desetipodlažní stavbě. Architektonicky se inspirovala benátskými paláci v gotickém stylu, jmenovitě Palazzo Cavalli Franchetti a Palazzo Santa Sofia. Výška téměř 40 metrů se stala senzací pro veřejnost i celonárodní deníky. Jayne si jako jeden z prvních uvědomil obrovskou reklamní sílu výškových budov, proto na průčelí umístil své jméno a na střechu nechal postavit dřevěnou vyhlídkovou věž. Poprvé v dějinách Spojených států se mohla nějaká komerční budova pochlubit veřejnosti přístupnou vyhlídkovou terasou. Kdo se chtěl pokochat výhledem na město, musel ale nejdříve absolvovat pořádný výšlap. Budova měla jen dvě primitivní nákladní zdviže bez jakéhokoliv zajištění. Přestože se jimi občas projeli někteří líní zaměstnanci, za skutečné výtahy je nelze považovat. Na Otisův vynález bezpečného výtahu si svět musel počkat do roku 1853. Další
Jayne Building, 1957
novinkou byla existence splachovacích záchodů na každém patře. Podobný luxus nabízelo tehdy jen minimum budov. Byznys i nadále rostl, a tak hned následující rok po dokončení přibyly budově dvě šestipodlažní křídla s
podobným vzhledem jako originální stavba. V roce 1855 založil David Jayne se svým švagrem společnost Dr. D. Jayne & synové, která se věnovala realitám. I tato firma byla mimořádně úspěšná. Stačilo jí jen deset let, aby zdvojnásobila své jméní. V následujících letech se David Jayne stáhnul do ústraní a kontrolu nad firmou přenechal mladším společníkům. Když v roce 1866 umírá na zápal plic, zanechává za sebou mnohamilionový majetek i cenné patenty. Následná historie jeho tak významné stavby je mimořádně zajímavá. 4. března 1872 zachvátil budovu požár, při němž byla poškozena horní patra a zcela zničena dřevěná vyhlídková věž. Součástí následné opravy byla instalace jednoho parního výtahu, vyhlídka už ale nebyla nikdy obnovena. Další událost má přímo epochální význam. V roce 1873 navštívil teprve sedmnáctiletý Louis Henry Sullivan Philadelphii, kde získal práci u význačného architekta Franka Furnesse. Ten měl svou kancelář přímo naproti Jayne Building. Sullivan se později stal jedním z nejvýznamnějších světových architektů a díky svým budovám je dodnes nazýván otcem mrakodrapů. Je velmi pravděpodobné, že dennodenní výhled na tehdy již novou podobu Jayne Building inspiroval o mnoho let později jeho práci na Wainwright Building v St. Louis. Obě budovy si jsou zřetelně podobné vzhledem i funkčností. Jak velká tato inspirace ve skutečnosti byla, zůstane asi navždy předmětem dohadů. V padesátých letech minulého století se celé bloky ulic v centru Philadelphie likvidovaly a měnily na městský park. V roce 1957 došla řada i na Jayne Building. Budova při demolici vydala své poslední a nejhodnotnější tajemství. Jak se ukázalo, při výstavbě byly použity na tehdejší dobu nebývale moderní konstrukční metody. Obvodové nosné zdi byly z cihel, vnitřní nosné zdi již ale nahradila řada železných sloupů, která byla po obvodě uložena ve vnějším zdivu. Díky tomuto hybridnímu, takřka modernímu konstrukčnímu řešení byly vnitřní prostory prostorné a dobře osvětlené. Likvidace budovy byla dokončena začátkem roku 1958 a Philadelphia tím navždy přišla o část své historie.
Demolice Jayne Building, 30. října 1957


29 října 2012

Předehra k Jayne Building

Každý rodič si o svém dítěti myslí, že právě jeho potomek udělá díru do světa. To samé jistě předpokládali i rodiče malého Davídka, když se jim v roce 1799 narodil. Brzy poznali, že se ani trochu nesekli. Malý David Jayne byl totiž nadaný chlapec s touhou po vědomostech. Jenže pensylvánský venkov, kde se narodil, mu nenabízel žádnou možnost studia a nejbližší příležitost se nacházela až ve Philadelphii. Vydržovat syna na studiích ve 130 km vzdáleném městě ale bylo nad finanční možnosti rodičů. Díky pomoci rodinného přítele a zároveň dlouholetého domácího učitele nastoupil David na katedru medicíny už tehdy prestižní Pensylvánské univerzity ve Philadelphii. Po úspěšném završení studia se vrátil na venkov, kde si v roce 1825 otevřel praxi a zároveň vyvíjel vlastní léky. V roce 1831 představil skutečnou bombu: lék proti nadýmání. Ten šel na dračku a díky utrženým penězům se v roce 1836 vrátil do Philadelphie, kde zakoupil lékárnu. Zde se věnoval vývoji dalších přípravků i jejich prodeji a našel si čas i na lékařskou péči pro své pacienty. Stihl rovněž napsat lékařský almanach, který poprvé vyšel tiskem v roce 1843 a stal se hitem. Do roku 1930 se jej prodalo neuvěřitelných pět set milionů výtisků. V roce 1845 se musel přestěhovat do větších prostor, jak jeho byznys nadále rostl. Jenže ani ty brzy nestačily a už tři roky nato se znovu potýkal s nedostatkem místa. V roce 1848 přišel David Jayne s převratnou myšlenkou. Philadelphia se měla brzy dočkat nejvyššího mrakodrapu světa...

24 října 2012

500 Fifth Avenue

500 Fifth Avenue, 1930
Vlevo Salmon Tower
Empire State Building a 500 Fifth
Avenue ve výstavbě, 1930
Navrhnuta stejnými architekty jako slavná  Empire State Building a dokončena ve stejný rok jako její vyšší sestřička, to je 500 Fifth Avenue, další newyorský art deco klenot. Ač postavena v roce 1931, její historie začíná mnohem dříve. Mladý realitní magnát Walter J. Salomon vycítil už na začátku 20. století potenciál prudce se rozvíjející části New Yorku v blízkosti oblíbeného Bryant Parku. V roce 1903 zakoupil na rohu Páté avenue a 42. ulice osmipodlažní hotel Bristol, který nechal přestavět na kanceláře. V následujících letech se Salomonův podnikatelský záměr ukázal jako nesmírně prozíravý. Pátá avenue se stala cílem všech newyorských shopaholiků a ve 42. ulici vyrostly pobočky bank v takovém množství, že se této ulici začalo přezdívat Malá Wall Street. Salomonovy příjmy z pronájmu vyletěly do nebes a hodnota jeho nemovitosti ještě výš. V roce 1915 přikoupil čtyři sousední budovy podél 42. ulice a nastal čas získané parcely několikanásobně zhodnotit. Zřejmě na začátku dvacátých let
500 Fifth Avenue v současnosti
se Salomon zbavil jednoho o ve svém jméně, hned nato se pustil do výstavby svého prvního mrakodrapu. 113 metrů vysoká Salmon Tower byla dokončena v roce 1927, o dva roky později přišlo na řadu zhodnocení rohového pozemku. Stávající budova byla stržena a v létě 1929 začala výstavba 212 metrů 
vysokého mrakodrapu s pracovním názvem Salmon Tower II. V době výstavby nové budovy byl pozemek natolik hodnotný, že jedině parcela pod One Wall Street Building byla ještě dražší. V březnu 1931 se dokončená budova otevřela prvním nájemníkům již pod jménem své oficiální adresy 500 Fifth Avenue. Fasádu tvoří převážně vápenec s art deco motivy z terakoty. Unikátní asymetrický systém architektonických ústupků si vyžádaly newyorské stavební předpisy, které jsou ovšem pro různé ulice odlišné. Proto budova na Páté avenue ustupuje od uliční čáry dříve než na 42. ulici. Celé přízemí bylo určeno pro obchody, druhé a třetí podlaží si pronajaly pobočky bankovních domů, všechna ostatní patra byla určena výhradně kancelářím a toto rozvržení funguje dodnes. Následná více než osmdesátiletá historie budovy je až obdivuhodně nudná. Za zmínku stojí snad jen bombový útok chorvatských separatistů na kanceláře Jugoslávské banky 17. března 1980. Jenže při výbuchu nebyl nikdo zabit ani zraněn a materiální škody byly zanedbatelné, proto se na událost rychle zapomnělo a New York Times celému incidentu věnovala jen pár řádků. V polovině devadesátých let prošla budova menší rekonstrukcí vnější fasády, výměnou oken a opravou některých dekorativních prvků. Čas byl k budově milostivý a více oprav nebylo třeba. 500 Fifth Avenue zůstává i nadále jednou z nejprestižnějších newyorských adres.

23 října 2012

Cuatro Torres (4. část)

Prvním dokončeným mrakodrapem nové madridské obchodní čtvrti Cuatro Torres Business Area se v roce 2007 stal Torre Espacio s výškou 224 metrů. Ačkoli je nejnižší ze všech těchto čtyř novostaveb, má z nich nejvyšší počet podlaží, padesát šest. Některé zdroje chybně uvádějí padesát sedm, ovšem budově chybí smůlu přinášející třinácté patro. Mrakodrap navrhl americký architekt Henry N. Cobb z prestižního studia Pei Cobb Freed & Partners, jejíž nejslavnější projekt je Library Tower, dodnes nejvyšší mrakodrap Los Angeles. Okolo třech centrálně umístěných jader přechází z počátku čtvercový půdorys do tvaru elipsy, která celou konstrukci ve dvou totožných křídlech obtáčí. Dodává tím stavbě její charakteristický vzhed. V noci 5. září 2006 vypukl ve 42. a 43. patře požár, který se podařilo během třech hodin uhasit. Tu noc slavilo v blízkosti stavby mnoho lidí vítězství Španělska nad Japonskem ve Světovém poháru v basketbalu. Probíhající požár a valící se hustý kouř z nejvyšší části rozestavěné budovy zpestřily jejich oslavy. Torre Espacio, v češtině doslovně Prostorná věž, slouží výhradně administrativním účelům a turisté nemají dovnitř přístup. Striktní zákaz platí ostatně u všech čtyř budov tohoto komplexu.

22 října 2012

Cuatro Torres (3. část)

Třetím mrakodrapem madridské obchodní čtvrti Cuatro Torres Business Area se v roce 2008 stal Torre de Cristal. Budovu navrhl slavný argentinský architekt César Antonio Pelli, který je zároveň i autorem dvojčat Petronas Towers v Kuala Lumpuru nebo sídla Bank of America Corporate Center v Charlotte. Každá strana kancelářské budovy Torre de Cristal je odlišná a proměnlivý tvar s šikmými stěnami vytváří dojem broušeného krystalu. Mrakodrap má výšku 249,5 metrů, což z něj činí druhou nejvyšší budovu Španělska a je jen o půl metru nižší než nejvyšší Torre Caja Madrid. K zajímavostem budovy patří dvanáct metrů vysoká vstupní hala, sofistikovaný výtahový systém s minimální čekací dobou a speciálně navržené závěsné stěny, které snižují náklady na energii. Největší překvapení se ale skrývá v koruně budovy, kde se nachází zimní zahrada s bohatou vegetací a vzrostlými duby. Zahradu navrhl francouzský botanik a umělecký designér Patrick Blanc. Toto v noci osvětlené patro připomíná spíše obrovskou halu, protože v některých částech je strop vzdálen od podlahy třicet metrů.

18 října 2012

Tribune Tower

Robert R. McCormick, majitel deníku Chicago Tribune, v roce 1922 vyhlásil k 75. výročí založení novin velkolepou mezinárodní soutěž na návrh nejzajímavější kancelářské budovy světa. Díky vypsané ceně padesát tisíc dolarů pro vítěze a dvacet tisíc pro druhé místo se soutěž stala jednou z největších architektonických událostí 20. století. Z 23 zemí přišlo celkem 263 zajímavých návrhů. První cenu získali tehdy ještě neznámí newyorští architekti Raymond M. Hood a John M. Howells za projekt budovy v novogotickém slohu. Mrakodrap byl dokončen v roce 1925 a měří 141 metrů. Přímou inspirací budově byla tzv. Máslová věž katedrály Notre-dame v Rouenu a Woolworth Building v New Yorku, postavená ve stejném novogotickém stylu o dvanáct let dříve. Ocelová konstrukce Tribune Tower je obložena vápencovým zdivem a zdobí ji opěrné pilíře a chrliče. Osmiboká věž na vrcholu stavby připomíná zvonici kostelů a uvnitř skrývá malé kanceláře, které jsou důmyslně propojeny tajnými průchody. Sloupy v zaoblených rozích budovy vystřídala široká okna, čímž vznikly první rohové kanceláře s nádherným výhledem na město. Všechny projekty zaslané do soutěže se staly velmi známé díky uspořádání putovní výstavy napříč celými Spojenými státy. Tato soutěž měla natolik dalekosáhlý vliv, že jí v roce 1980 vzdali současní architekti hold uspořádáním pomyslného druhého kola a přispěli do ní i vlastními návrhy. V roce 1989 byla Tribune Tower zaslouženě prohlášena chráněnou chicagskou pamětihodností.

16 října 2012

Cuatro Torres (2. část)

Další výškovou budovou madridské obchodní čtvrti Cuatro Torres Business Area je Torre Sacyr Vallehermoso. Výstavba tohoto mrakodrapu začala jako poslední, dokončena byla ale již v roce 2008. Zdržení způsobila drobná změna designu a výšky z 215 na konečných 236 metrů. Ta z ní v současnosti činí třetí nejvyšší mrakodrap Španělska. Navrhli jej Carlos Rubio Carvajal a Enrique Álvarez-Sala Walter, hlavní představitelé přední španělské architektonické firmy Rubio & Álvarez-Sala Estudio de Arquitectura. Mrakodrap záměrně ustupuje od uliční čáry více než sousední Torre Caja Madrid, aby byl obyvatelům obou budov umožněn nerušený výhled na všechny světové strany. Budova dostala jméno podle stejnojmenné stavební firmy, která sídlí v nejvyšších patrech. Největší část stavby, celkem 31 podlaží, však zabírá luxusní pětihvězdičkový hotel Eurostars Madrid Tower.

14 října 2012

Cuatro Torres (1. část)

Španělský realitní boom, ještě než jej vystřídala španělská realitní noční můra, vyprodukoval obdivuhodný set čtyř moderních mrakodrapů. V Madridu byl v roce 2009 dokončen komplex výškových budov Cuatro Torres. Tyto impozantní věže společně okupují první až čtvrtou příčku nejvyšších budov Španělska a zároveň okouzlují rozdílným architektonickým ztvárněním. Nejvyšší budovou komplexu i celého Španělska se v roce 2009 stal Torre Caja Madrid. Tuto 250 metrů vysokou budovu navrhl světoznámý architekt Norman Foster, který stojí mimo jiné i za projekty londýnské Okurky nakládačky nebo hlavního sídla Commerzbank ve Frankfurtu. Ve dvou nápadných železobetonových pilířích se nacházejí výtahy, schodiště a zásobovací šachta. Vnitřní hmotu budovy vyplňují tři mohutné černé plošiny, které nesou zátěž dvanáctipodlažních oddílů s administrativními prostory. Prázdný prostor pod střechou je nevyuživán, ale v případě potřeby lze na toto místo instalovat větrné turbíny. Původní jméno budovy bylo Torre Repsol podle ropné společnosti Repsol YPF. Ta ale nakonec své sídlo přesunula jinam a ještě před dokončením prodala mrakodrap nejstarší španělské spořitelně Caja Madrid. Budova lahodí nejen oku, ale její umístění je i velmi promyšlené, což je pro Fostera typické. Mohutné pilíře zakrývají přímé sluneční světlo ze západní a východní strany. Zaměstnanci spořitelny si tak mohou užívat severní výhled na pohoří Sierra de Guadarrama a výhled jižním směrem na centrum Madridu.

12 října 2012

Edificio Kavanagh

Nejvyšší mrakodrap Argentiny i celé Jižní Ameriky a obdivuhodný zástupce art deco architektury byl postaven v Buenos Aires v roce 1936. Svou výškou 120 metrů to byla v té době i nejvyšší železobetonová budova světa. Stavbu si objednala Corina Kavanagh, jedna z nejbohatších žen země. Do výstavby vysněného mrakodrapu investovala nejen veškerý zděděný majetek, ale navíc musela prodat i všechny další nemovitosti, které vlastnila. Budova byla postavena na trojúhelníkovém pozemku a profilem připomíná loď na moři. Díky rozsáhlému systému ústupků se jeví z každé strany odlišně. Stavba dodnes funguje jen jako rezidenční bydlení pro velmi majetné, a proto se už při výstavbě na ničem nešetřilo. Obsahuje celkem 105 luxusních bytů, pět samostatných vchodů, dvanáct výtahů, soukromé podzemní garáže a dokonce soukromou ulici na boční straně, bazén a tehdy první centrální klimatizační systém v Argentině. Sama majitelka obývala dlouhé roky nejrozlehlejší apartmá ve čtrnáctém patře. Tyto prostory prošly v nedávné době rekonstrukcí do až kýčovité moderní podoby a jsou nabízeny ke krátkodobému pronájmu za téměř 5000 dolarů týdně. Přestože byla Kavanagh Building už dávno výškově překonána, žádná z moderních budov Buenos Aires nedokázala tuto výjimečnou stavbu překonat půvabem.

10 října 2012

Smutný návrat do Christchurch

O tragédii novozélandského Christchurch už byla loni řeč. Jak se po roce intenzivního bourání mrakodrapů změnilo panorama tohoto města? Velmi výrazně. První fotografie zachycuje centrum Christchurch v lednu 2011. Léto je v plném proudu a do zničujícího zemětřesení zbývá měsíc a něco. Druhá fotografie z října 2012 zachycuje dnešní smutný stav. Stavební jeřáby neslouží k nové výstavbě, ale stále jen k likvidaci nestabilních budov. Smutnou zprávou je, že demoliční práce nejsou ani zdaleka u konce a silueta města se ještě výrazně změní k horšímu.


Letecký pohled na zdevastované centrum města

09 října 2012

Marilyn Monroe Towers

Když byl v roce 2007 představen projekt těchto dvou unikátních budov, byly veřejností prakticky ihned pojmenovány po Marilyn Monroe. Někteří lidé mají evidentně velmi bujnou fantazii, když v těchto zakřivených mrakodrapech dokážou objevit ladné křivky známé herečky a modelky. Ale budiž, přitažlivé budovy to rozhodně jsou. Nacházejí se ve městě Mississauga, která je součástí metropolitní oblasti velkého Toronta. Tento rezidenční projekt architektonického studia MAD s oficiálním jménem Absolute World tvoří dvě stavby. Vyšší z dvojice má 180 metrů a díky nepatrnému pootočení jednotlivých podlaží se od paty po střechu otáčí o 209 stupňů. Dokončena byla jako první v roce 2011. Její nepatrně menší, méně pokřivená sestřička dosahuje výšky 161 metrů a dokončena byla letos v srpnu. Dohromady obsahují 453 bytů, každý s odlišnou podlahovou plochou a dispozičním řešením. Po spuštění prodeje trvalo jen dva týdny, než se všechny prodaly. Tyto unikátní mrakodrapy společně okupují první a druhou příčku nejvyšších budov města.

07 října 2012

Zub moudrosti

Nejvyšší mrakodrap Lipska i celého NDR byl dokončen v roce 1972 jako hlavní sídlo Lipské univerzity. Neobvyklý profil této 142 metrů vysoké budovy připomíná otevřenou knihu. Symbolizuje nejen vzdělání, ale i bohatou historii Lipska jako města knih a vydavatelského průmyslu. Původní jméno budovy byla Věž vědy, místní obyvatelé ale vymysleli příznačnější přezdívku Weisheitszahn, tedy Zub moudrosti. V roce 1998 byla budova prodána a poté prošla čtyřletou kompletní rekonstrukcí, při níž bylo původní hliníkové opláštění nahrazeno světle šedou žulou. Ta svým vzhledem a zabarvením připomíná původní fasádu. Dnes je oficiální název budovy nicneříkající City-Hochhaus, proto nepřekvapí, že původní přezdívka se stále hojně používá, i když už zde univerzita nesídlí. Největší část kancelářských prostor si pronajala televizní stanice Mitteldeutscher Rundfunk a její logo najdeme v nejvyšší části stavby. Ve 29. podlaží se nachází restaurace Panorama Tower a o patro výš i veřejnosti přístupná venkovní vyhlídková terasa. Soudruzi z NDR tentokrát žádnou chybu neudělali a postavili elegantní stavbu, která nedávnou rekonstrukcí získala ještě větší šmrnc.

05 října 2012

Betonové kukuřičné klasy

Unikátní multifunkční komplex Marina City byl v roce 1964 dokončen v centru Chicaga. Oba šedesáti patrové mrakodrapy vedle Chicagského průplavu svým profilem záměrně připomínají kukuřičné klasy a mají shodnou výšku 179 metrů. V době dokončení to byly nejvyšší obytné a na krátkou dobu i nejvyšší železobetonové budovy světa. Dolních devatenáct pater zabírá spirálové parkoviště s kapacitou téměř 900 aut. Všechna ostatní patra jsou určena pro bydlení. Díky mohutnému centrálnímu sloupu, kde se nacházejí výtahy, nouzová schodiště a další rozvodné systémy, jsou všechny byty orientovány směrem ven. Velkými polokruhovými balkony proniká dovnitř maximum přirozeného světla. V zapuštěné podnoži budovy se nacházeji veřejné prostory a přístav pro soukromé jachty obyvatel, podle něhož dostal projekt své jméno. Marina City je velmi oblíbeným místem filmařů. Automobilové honičky po spirálových rampách garáží zakončené efektním pádem auta z devatenáctého patra dolů do řeky se objevily v mnoha filmech i seriálech.
Chicago 1962
Rozestavěné budovy Marina City dobře patrné v siluetě města

02 října 2012

Dalo Chicago skutečně světu první mrakodrap?

Budova Home Insurance Building, postavená v roce 1885 v Chicagu, se dodnes považuje za vůbec první mrakodrap světa. Má ale právo se tímto titulem honosit? Co když bylo všechno jinak? Tajemství skutečně prvního mrakodrapu světa odkryje říjnové číslo magazínu Realit.

01 října 2012

Křídla prosperity

29. říjen 1929. Zatímco newyorská burza dramaticky padá a cestou do hlubin dělá z drobných investorů žebráky, v Rochesteru je tentýž den položen základní kámen nového mrakodrapu. Když je o necelý rok později dokončen, stává se okamžitě miláčkem davů a více než 80 let poté je stále považován místními obyvateli za klenot. Budovu navrhla prestižní architektonická kancelář Voorhees, Gmelin & Walker, která ve stejném období vyprojektovala impozantní mrakodrap One Wall Street Building v New Yorku. Čtrnáctipodlažní, 79 metrů vysoká vápencová budova v Rochesteru je vlastně docela obyčejný zástupce stylu art deco. Díky předimenzované koruně se čtyřmi obrovskými, lastury připomínajícími křídly v každém rohu je však naprosto jedinečná. Tato třináct metrů vysoká křídla prosperity jsou vyrobena z leštěného hliníku a dohromady váží téměř 22 tun. Mrakodrap byl postaven jako sídlo investiční firmy Genesee Valley Trust Company a podle ní také dostal své jméno. Dnes je oficiální název budovy Times Square Building a sídlí zde mnoho společností. Za svou letní haciendu si ji vybral i párek sokolů stěhovavých, který rok co rok přilétá, aby v luxusním ptačím apartmá na střeše budovy vyvedl mladé a pokochal se dobovou architekturou.