Fred F. French Building

Frederick F. French, zakladatel jedné z nejúspěšnějších realitních společností New Yorku první poloviny minulého století, si nechal koncem dvacátých let postavit vskutku exotické sídlo firmy. Pro svou stavbu si vybral Pátou avenue na Manhattanu, už tehdy nejdražší ulici světa a ráj všech shopaholiků. Když byl mrakodrap v roce 1927 dokončen, stal se nakrátko nejvyšší budovou Páté avenue. Nebyla to ale výška, nýbrž vzezření, jež přitahovalo pozornost. Budova se totiž ční jako mohutný babylonský chrám do výšky 131 metrů. Mrakodrap ve stylu art deco je obložen vápencem, terakotou a sytě oranžovými cihlami. Množství architektonických ústupků je zakončeno zdobenou korunou s plochou střechou, což bylo tehdy u art deco mrakodrapů velmi nezvyklé. Ústředním motivem dvou velkých panelů na severní a jižní straně koruny jsou vycházející slunce, symbol pokroku, a dva okřídlení gryfové, symbolizující ostražitost a integritu. Oba konce panelů zakončují úly se včelami, které jsou symbolem šetrnosti a průmyslu. Menší panely na západní a východní straně koruny obsahují hlavu Merkura, posla bohů. Zde však hlava symbolizuje posla, jenž šíří myšlenky a vizi Fredericka Frenche, majitele budovy. Na veškeré opulentní zdobení ani impozantní korunu však člověk z ulice nedohlédne a jedinou možností zbývá výhled z nějakého blízkého mrakodrapu. V polovině devadesátých let byla budova zrenovována, vyměněny všechny původní výtahy a nadále slouží hlavně administrativním účelům. Fred F. French Building významně přispěla k mezinárodní velikosti a renomé Páté avenue a po téměř devadesáti letech zůstává stále v původním, velkolepém stavu.

Cadillac Square Building

Ač hojně kritizovaný, Louis Kamper ovlivnil meziválečnou tvář Detroitu jako málokterý jiný architekt. Vždyť ty nejznámější detroitské mrakodrapy jako David Broderick Tower, Book Tower nebo Westin Book Cadillac Hotel jsou právě jeho dílem. Ke Kamperovým dnes už téměř zapomenutým dílům patřil Cadillac Square Building. Dvacetipodlažní budova v novogotickém slohu byla dokončena v roce 1919 a měřila 79 metrů. V roce 1927 jí v sousedství přibyla vyšší sestřička s podobnými proporcemi i designem a oba mrakodrapy se harmonicky doplňovaly. Původní název budovy byl Real Estate Exchange Building a jak jméno napovídá, sídlily zde především společnosti úzce spjaté s nákupem, prodejem a správou nemovitostí. Stát Michigan zakoupil budovu v roce 1944 s cílem umístit zde několik svých institucí. Z tohoto plánu sešlo, a tak byla část prostor pronajata, aby se snížily enormní náklady na správu budovy. Stát se pak pokoušel nemovitosti zbavit a trvalo téměř třicet let, než se mu to podařilo. Vždy, když potenciální kupec zjistil, jaké obludné právní tahanice se kolem budovy roky táhnou, vzal nohy na ramena. Už notně zanedbanou stavbu odkoupilo město Detroit v roce 1974 a o čtyři roky později přistoupilo ke zvěrstvu epických rozměrů. Mrakodrap se všemi sousedícími budovami nechalo zlikvidovat s cílem výstavby obchodního centra. Fantasmagorická snaha revitalizovat centrum dopadla katastrofálně a jediné, co na uvolněné parcele vzniklo, je parkoviště. A to tady mimochodem straší dodnes.

Cadillac Square Building a Cadillac Tower, 1949
Cadillac Square Building a Cadillac Tower, současnost

10 nejvyšších mrakodrapů Philadelphie

1. COMCAST CENTER
    297 m. 2008
2. ONE LIBERTY PLACE
    288 m. 1987
3. TWO LIBERTY PLACE
     258 m. 1990
4. BNY MELLON CENTER
     241 m. 1990
5. THREE LOGAN SQUARE
    225 m. 1991
6. G. FRED DiBONA, Jr. BUILDING
    191 m. 1990
7. ONE COMMERCE SQUARE
    172 m. 1992
7. TWO COMMERCE SQUARE
   172 m. 1987
8. THE RESIDENCES AT THE RITZ-CARLTON
    158 m. 2009
9. 1818 MARKET STREET
    152 m. 1974
10. THE ST. JAMES
      151,8 m. 2004

From Great to Fucking Great V: Two Liberty Place

Druhá věž komplexu Liberty Place byla dokončena v roce 1990. Ačkoli se budovy na první pohled podobají, nejsou to identická dvojčata. Two Liberty Place je podstatně robustnější a dosahuje výšky 258 metrů, tedy o třicet metrů méně než její o tři roky starší sestřička. Koruna budovy je střídmější a méně impozantní. Dynamická hra použitých materiálů i barev je však totožná. Obě věže jsou v podnoži propojeny pasáží s obchody a několikapatrovým kulatým atriem s obrovským střešním oknem. Součástí komplexu je také luxusní hotel. Dvojice mrakodrapů Liberty Place se stala na dlouhá léta nejen nejvyššími budovami města a celého státu Pensylvánie, ale především novým symbolem Philadelphie. Výstavba mrakodrapů pokračuje úctyhodným tempem i v současnosti a na gentlemanskou dohodu si dnes jen málokdo vzpomene. Stará radnice stále stojí v popředí výstavby výškových budov a stále je považována za středobod veškerého dění v centru. Kdyby se socha Williama Penna mohla na chvíli otočit a podívat se, co jí za sto let přibylo za zadkem, řekla by si What the fuck? Určitě ne, potomci Williama Penna mohou být na své nádherné město právem hrdí.

Vertigo 12

Nová newyorská dominanta One World Trade Center se jen osm dní po svém oficiálním otevření znovu dostala do pozornosti médií. Dva dělníci, kteří včera prováděli čistění fasády, netušili, že rutinní mytí oken se na úrovni 68. podlaží velmi rychle změní v boj o život. Krátce po poledni se uvolnilo jedno ze závěsných lan a celá plošina se nebezpečně naklonila včetně dělníků. Těm nezbylo, než další dvě hodiny čekat na záchranu. Aby se k nim hasiči dostali, museli se k nim nejdříve prořezat trojitou skleněnou tabulí za použití diamantové pily a teprve pak mohli skrz vzniklou díru oba umývače stáhnout do bezpečí. Oba kromě mírného prochlazení neutrpěli žádné další zranění, a tak se můžou chlubit netradičním zážitkem do konce života.

From Great to Fucking Great IV: One Liberty Place

První mrakodrap budoucího komplexu Liberty Place se ihned po dokončení v roce 1987 stal miláčkem davů. Odborníci i veřejnost jej přivítali s nadšením, přestože nová stavba radikálně a navždy změnila obraz města. Philadelphia se po mnoha letech dočkala nové, 288 metrů vysoké dominanty. Architekt Helmut Jahn, obdivovatel eklektismu a stylu art deco, vtisknul budově svůj osobitý styl. Jeho pocta newyorskému Chrysler Building je na první pohled rozpoznatelná, aniž by se snižovala k lacinému napodobování. Vytříbený, přísně geometrický design mrakodrapu využívá kontrastu mezi kovem a sklem a připomíná Van Alenův newyorský skvost. Obě stavby mají čtvercový půdorys s vyseknutými rohy a členité průčelí u vrcholu zakončené špičatou věží. I hra barev je obdobná. Různobarevné materiály vytvářejí v rozích horizontální části a ve středu stavby naopak vertikální pruhy. Budova je v podnoži obložena kamenem, zbývající část tvoří hliník a skleněné desky. Směrem k vrcholu podíl skla přibývá. Výstavba One Liberty Place uvolnila pomyslná stavidla a v centru Philadelphie nastal stavební boom nemající v historii města obdoby. V roce 1990 přibyla do rychle se rozrůstající siluety města druhá část komplexu. O ní ale zase až příště.

From Great to Fucking Great III: Yes you can!

Jakmile začátkem 80. let předložil developer Willard Rouse městské radě návrh budov, které by obě výrazně převýšily philadelphskou radnici, strhlo se mezi členy zastupitelstva pozdvižení. Část politiků chtěla urychleně přijmout vyhlášku, která by z nepsané gentlemanské dohody udělala platný zákon. Starosta města a někteří zástupci naopak návrh podporovali. Rouse nenechal nic náhodě, najal vyhlášeného architekta německého původu Helmuta Jahna, který navrhl dvojici budov, z nichž ta vyšší připomínala slavnou Chrysler Building v New Yorku. Ustupující hmotou nejen harmonicky zapadla do stávající zástavby, ale svým profilem zároveň evokovala nedalekou radnici. Willard Rouse radě rovněž předložil velmi podrobnou studii o efektu celého komplexu na oživení centra a jeho nesporný ekonomický přínos městu. Množství tabulek, čísel a statistických dat mazaně zabalil do vzletných, až básnických obratů. Podle očekávání byl projekt téměř jednohlasně přijat a jakmile byl uveřejněn v novinách, veřejnost jej brzy přijala za svůj. V květnu 1985 nastoupila Philadelphia cestu přeměny z úžasného na kurevsky úžasné město.

From Great to Fucking Great II: Gentlemanská dohoda

Co vlastně bylo na té včerejší pohádce pravda? Kromě totálně vylhaného závěru odpovídá zbytek víceméně skutečnosti. To město v pohádce se ve skutečnosti jmenuje Philadelphia, což jistě mnoho čtenářů poznalo z historické fotografie. Tamější radnice byla v roce 1901 dokončena po zdlouhavé třicetileté výstavbě. Svou výškou 167 metrů se stala nejvyšší zděnou stavbou světa. Prvenství si pak udržela dalších více než osmdesát let, především díky skutečně existující nepsané dohodě, která pravému gentlemanovi zapovídala postavit ve městě cokoli vyššího. Socha Williama Penna, zakladatele původní anglické provincie, měla z nejvyššího bodu radnice shlížet na město a rovněž být viditelná ze všech stran. Nic nemělo bránit výhledu. Toto výškové omezení se zprvu nezdálo být problémem, protože mrakodrapy se na přelomu 19. a 20. století sotva přehouply přes stometrovou hranici. Jenže během následujících padesáti let se populace Philadelphie zdvojnásobila, ceny pozemků v centru vyletěly do nebes a potřeba stavět opravdu vysoké mrakodrapy byla finančně nezbytná. Gentlemanská dohoda se stala brzdou rozvoje centra. V šedesátých a sedmdesátých letech se sice objevilo několik projektů, které tuto dohodu porušily, ale ani jeden z nich nebyl z rozličných důvodů realizován. Teprve začátkem osmdesátých let změnil status quo architekt německého původu návrhem mimořádně originálního mrakodrapu. O tom ale zase až příště.

From Great to Fucking Great: Pohádka o drzém skopčákovi

Bylo nebylo, v jednom městě si kdysi dávno postavili vysokou radnici a na její vrcholek nechali umístit sochu zakladatele provincie. Poté uzavřeli nepsanou dohodu, že nikdo nepostaví budovu, která by sochu převýšila. Toto gentlemanské ujednání se dlouhá léta nikdo neodvážil porušit. Až jednou zavítal do města jakýsi Němec, řekl Nein! a návrhem své stavby dohodu rozcupoval o více než sto metrů. A nejen to, navíc si drze dovolil obšvihnout design existující budovy z jiného města. Obyvatelé se nakrkli, řekli No! a rozvraceče starých pořádků vyhnali z města dříve, než stačil kopnout do země. Zazvonil zvonec a téhle docela pitomé pohádky by mohl být konec. Jenže ona to pohádka z převážné části není. O tom ale příště.

10 mrakodrapů s nejvyšším počtem podlaží

1. BURJ KHALIFA  163 podlaží
    Dubaj, Spojené arabské emiráty
2. SHANGHAI TOWER  121 podlaží

    Šanghaj, Čína

3. ABRAJ AL-BAIT TOWERS  120 podlaží
    Mekka, Saúdská Arábie
4. INTERNATIONAL COMMERCE CENTRE  118 podlaží
    Hongkong, Čína
5. CTF FINANCE CENTRE  111 podlaží
    Guangzhou, Čína
6. WILLIS TOWER  108 podlaží
    Chicago, USA
7. HOTEL RJUGJONG  105 podlaží
    Pchjongjang, Severní Korea
8. ONE WORLD TRADE CENTER  104 podlaží
    New York, USA
9. GUANGZHOU INTERNATIONAL FINANCE CENTER  103 podlaží
    Guangzhou, Čína
10. EMPIRE STATE BUILDING  102 podlaží
     New York, USA