31/03/2012

Smith Tower - část 3: penthouse v oblacích

Pohled na centrum Seattlu z venkovní vyhlídkové terasy

Křeslo přání v Čínském sále
Smith Tower vždy byla administrativní budova, kromě dvou mimořádně zajímavých výjimek. Tou první je veřejnosti přístupný exotický Čínský sál ve 35. podlaží s vnější vyhlídkovou terasou. Nevšedním zážitkem je již samotná cesta výtahem, při níž liftboy každého krátce seznámí s historií budovy. Kompletně zrestaurovaná výtahová kabina bohatě zdobená tepanou mosazí a mědí je pastva pro oči. Nahoře čeká na návštěvníka další milé překvapení. Veškerý historický nábytek i pečlivě vyřezávaný dřevěný strop v Čínském sále dostal původní majitel budovy darem od čínské císařovny Cixi. Vdavek chtivé ženy by si neměly ujít Křeslo přání. Legenda praví, že každá žena, která se do křesla usadí, se do roka vdá. Sál je hojně využíván pro soukromé společenské akce a samozřejmě svatby. Z něj je pak možno vyjít ven na vnější terasu, která obepíná celou budovu a nabízí neopakovatelný pohled na centrum Seattlu, Pacifik i Olympijské pohoří. Ještě lepší výhled má však Petra Franklin a její dvě dcery. Tím se dostáváme ke druhé výjimce. Třípodlažní penthouse v pyramidové věži je jediná soukromá rezidence v celé budově a jedna z nejunikátnějších na světě. Petra rok přesvědčovala majitele, že nevyužitý prostor ve špici by se dal přeměnit v bydlení. Nakonec jej udolala. Jenže samotná přeměna nebyla jednoduchá. Většinu prostor zabíraly obrovský vodní zásobník, staré trubky, rozvody a nevzhledné betonové boule na zemi. Malá gotická okna nešla otevírat. Mezi jednotlivými patry se nacházely jen jednoduché žebříky a při každé přeháňce dovnitř silně zatékalo. 

Po nákladné rekonstrukci se z ponuré, tmavé půdy stal dechberoucí penthouse s plochou 533 metrů čtverečních a výhledem, který nemá konkurenci. Součástí rezidence je i soukromá vyhlídka na samotném vrcholku mrakodrapu. Člověk se nahoru dostane točitým schodištěm, pak ještě musí překonat úzkou šachtu po žebříku. Tlusťoch by tu neměl šanci. Odměnou je panoramatický výhled z prosklenné lucerny, která má průměr jen tři metry a která v noci svítí do dálky jako maják. Nájemní smlouva ukládá Petře povinnost vyměnit žárovku vždy, když původní skončí životnost. Smlouva ale nespecifikuje konkrétní barvu, proto Petra vyměnila jednoho dne klasickou bílou žárovku za modrou. Veřejnost změnu přivítala s nadšením, a tak modrá zůstala. Jen v prosinci je na znamení Vánoc vyměněna za zelenou. Majitelka se svou rodinou sídlí ve věži od roku 1999, za tu dobu již hostila mnoho význačných návštěv. Přišli se podívat např. Bill Clinton s Hillary, Al Gore i U2. Smlouva Petře garantuje nájem na dvacet let, ale jak sama dodává, ráda by zůstala navždy.
Kompletní historii této budovy najdete zde.
Horní část Smith Tower
Vnější vyhlídková terasa, pyramidová věž s gotickými okny
a modře osvětlená lucerna na úplném vrcholku


29/03/2012

Tour Signal

Tour Signal měla být nejvyšší budova pařížské La Défense, Paříže i celé Francie a svou výškou 301 metrů měla přesně o čtyřicet centimetrů překonat i slavnou Eiffelovku. Ale nikdy nepřekoná. Soutěž na nový mrakodrap byla vyhlášena v roce 2007. Zajímavostí bylo, že si každý architekt mohl vybrat z několika nabízených parcel. Věhlasný Jean Nouvel svůj projekt umístil do blízkosti La Grande Arche de la Fraternité a povedlo se mu s ním probojovat do užšího kola mezi pětici nejlepších. Mrakodrap měl být ve tvaru pravidelného hranolu ze skla a betonu potaženého jemnou vrstvou oceli. Přízemí bylo určeno obchodům, nad nimi administrativní prostory, ještě výše hotel a nejvýše se měly nacházet luxusní byty. Původní projekt měl být dokončen v roce 2013, jenže v březnu 2010 byl celý zrušen. Je to již druhý zrušený mrakodrap Jeana Nouvela na La Défense. Tím prvním byl jeho Tour sans fins na začátku 90. let.

Budoucnost, která nebude: La Défense s Tour Signal kolem roku 2016

26/03/2012

Torre de Squat

Měl to být životní triumf nejúspěšnějšího venezuelského bankéře, místo toho se dnes může Caracas pyšnit nejvyšším squatem světa. Kde se stala chyba? Investiční bankéř a miliardář David Brillembourg plánoval na konci osmdesátých let výstavbu šesti administrativních budov v samém srdci Caracasu. Nejvyšší budova budoucího finančního komplexu měla být 190 metrů vysoká Centro Financiero Confianzas Tower. Z její výstavbou se začalo jako první v roce 1990. Jenže David Brillembourg zemřel v roce 1993 a výstavba se jeho smrtí zastavila. Nedokončený mrakodrap propadl hned následující rok bance, ta ale musela být ve stejném roce zestátněna kvůli těžké bankovní krizi, která Venezuelu v roce 1994 zasáhla. Stát si samozřejmě s nově nabytou, zhruba ze dvou třetin dokončenou budovou nevěděl rady. V roce 2001 byla nabídnuta v dražbě za 60 milionů dolarů. Žádný kupec se ale nenašel. Další neúspěšná dražba se uskutečnila v roce 2006. Rok poté se začali uvnitř usazovat squatteři. Je spíše překvapení, že prázdnou budovu neobsadili mnohem dříve, protože je Caracas sužován dlouhotrvajícím nedostatkem bytů. Bydlení v nedostavěném mrakodrapu rozhodně není žádná idylka. Elektřinu si sice noví nájemníci dokázali obstarat a dokonce za ni i platí, chybí zde ale výtahy, části zdí, rozvody sítí instalace, vody a odpadů. Skoro nikde není instalováno zábradlí. Kvůli neexistenci výtahů se ty nejhodnotnější bytové jednotky nacházejí v nejnižších patrech a byly zabrány jako první. Přesto není pochyb, že bude nakonec všech 45 podlaží mrakodrapu plně obsazených včetně helipadu na střeše. Mrakodrap, kterému se podle bývalého majitele dnes přezdívá Torre de David (Davidova věž), bude muset své nové obyvatele ještě dlouho trpět, protože bytová situace se v Caracasu ani trochu nelepší.

Výhled z Torre de David. Zábradlí není v ceně.

24/03/2012

Millennium Tower

Nejvyšší mrakodrap Rakouska vyrostl v roce 1999 na břehu Dunaje ve Vídni. Budovu tvoří dva masivní, propojené válce, které spojuje na vrcholu menší válec. V zadní části se uprostřed těcho těles line pravidelný hranol se šikmou střechou zakončený dvěma vysokými anténami. Mrakodrap je vysoký 161 metrů, se započtením antén 202 metrů. Budovu navrhlo slavné architektonické studio Peichl-Podrecca-Weber, z něhož je Boris Podrecca u nás velmi dobře znám. Budova stojí stranou ostatních výškových budov Vídně ve čtvrti Brigittenau, díky tomu dominuje celému okolí a slouží jako dobrý orientační bod této části města. Ve spodní části komplexu se nacházejí byty, nákupní centrum s přímým vstupem do stanice metra, multikino, kryté parkoviště a další občanská vybavenost. V horních padesáti patrech se nacházejí kanceláře. V malém válci na vrcholu stavby měl původně být hotel, k realizaci ale nikdy nedošlo a v současnosti slouží tyto prostory dalším kancelářím. Mezi Vídeňany je budova velmi oblíbená a ještě oblíbenější je každoroční běh do schodů. Soutěžící si mohou zvolit lehkou nebo extrémní verzi běhu. Při lehké verzi stačí vyběhnout budovu do 48. podlaží jen jednou (843 schodů), při extrémní hned třikrát (2529 schodů). Odměnou za zdolání mrakodrapu je každému výhled na Vídeň z venkovní terasy.

Millennium Tower
Donauturm a mrakodrapy Donau City za řekou

22/03/2012

Smith Tower - část 2: unikátní hybrid

Smrt otce nezabránila synovi v zahájení výstavby, která se ale protáhla na čtyři roky. Pomalu rostoucí konstrukci se zájmem přihlížel sedmiletý Ivar Haglund a možná při tom snil, že si taky jednou pořídí takovou budovu. 
Mrakodrap byl slavnostně otevřen 4. července 1914 v den oslav americké nezávislosti. Stal se okamžitě senzací celých západních Spojených států a dodnes je nejoblíbenějším mrakodrapem Seattlu. Se svou výškou 143 metrů si udržel titul nejvyšší ve městě až do roku 1969. První a druhé podlaží jsou obložené žulou, všechna ostatní mimořádně kvalitními, zářivě bílými terakotovými cihlami. Natolik odolávají působení počasí, že jejich očista za téměř sto let proběhla poprvé a zároveň naposledy až v roce 1976, navíc jen pomocí obyčejného saponátu.
Smith Tower, 1913 - 2010
Design budovy je unikátní hybrid inspirovaný newyorskými mrakodrapy s prvky chicagské školy. Štíhlá věž s ostrou pyramidovou střechou vystupující z nižšího tělesa s půdorysem ve tvaru písmene U připomíná newyorské mrakodrapy Metropolitan Life Tower a Woolworth Building. Z chicagské školy si pro změnu vypůjčila dlouhé pásy rozlehlých oken. Propojením těchto stylů vznikla pozoruhodně originální stavba, vzdušná a plná světla. Ač jí letos bude 98 let, působí neobyčejně moderním dojmem.
Smith Tower, asi 1930
Celková částka za výstavbu se odhaduje na 1,5 milionu dolarů. Burns Smith ale prodal mrakodrap už deset let po dokončení. Není známa konkrétní suma za prodej, ani jestli budova vůbec kdy generovala Smithovi dostatečné příjmy z nájemného. Za svou existenci změnila budova majitele minimálně třináctkrát. Jedním z nich se v sedmdesátých letech stal Ivar Haglund a splnil si tím svůj dětský sen. Byl zároveň jedním z mála, který svou investici dokázal zhodnotit. Renovace vnitřních prostor proběhly v letech 1986 a 1999. V současnosti trpí budova nedostatkem nájemníků, obsazenost se pohybuje jen kolem 30%. Vlastník budovy nedokázal splácet vysoké půjčky, a tak nemovitost loni propadla jako zástava investiční společnosti, která půjčku poskytla. Budova bude 23. března vydražena, najde-li se ale nový kupce. Ten totiž v den dražby musí vysolit požadovaných 21,3 milionů dolarů hotově. Takže pokud se Vám tato suma někde válí ladem, můžete být už zítra hrdým vlastníkem ikonického mrakodrapu v Seattlu.
(doplněno 23. března: budova byla dnes vydražena za téměř 37 milionů během osmiminutové aukce)
Smith Tower v siluetě současného Seattlu (zcela vpravo)
Už v době výstavby se centrum Seattlu přesunulo o několik ulic severněji a mrakodrap tak vždy stál na jeho pomyslném okraji. Přestože je dnes ve městě šestnáct vyšších budov, je Smith Tower díky tomuto přesunu stále dobře patrný při pohledu z Pacifiku. Za tajemstvím skryté v nejvyšších patrech se vydáme v posledním díle seriálu ještě tento měsíc.

Kompletní historii této budovy najdete zde.

20/03/2012

Oriel Chambers

Jednu z nejvýznamnějších staveb moderní architektury můžeme dodnes obdivovat v Anglii. Bez této budovy v historickém centru Liverpoolu by neexistovaly mrakodrapy v podobě, jak je dnes známe. Oriel Chambers z roku 1864 je totiž první budova na světě se závěsnou stěnou z kovu a skla. Jinak řečeno, její obvodový plášť neplní žádný strukturální účel. Rovněž rozsáhlé použití skleněných tabulí bylo mimořádně inovativní. Velká arkýřová okna umožňovala dostatečné osvětlení stísněných vnitřních kanceláří. Liverpoolský architekt Peter Ellis tímto odvážným designem až neuvěřitelně předběhl dobu. O dva roky později navrhl ve stejném městě budovu 16 Cook Street s podobným nadčasovým vzhledem, která také přežila do dnešních dnů. Ta se stala teprve druhou budovou na světě se závěsnou stěnou z kovu a skla. Vizionářský design Ellisových staveb se ale nesetkal s pochopením a autor čelil nelítostné kritice. Oriel Chambers byla označena za shluk obrovských, vyčnívajících skleněných tabulí a ohromné fiasko. Historie již ale mnohokrát prokázala opak. V současnosti je budova považována za jednu z nejkrásnějších v Liverpoolu a její role v pozdějším vývoji mrakodrapů v Chicagu a New Yorku je nezastupitelná. Vždyť právě Oriel Chambers inspirovala mladého Američana Johna W. Roota, studujícího tehdy v Liverpoolu během americké občanské války. Po ukončení bojů se vrátil do USA a později se stal významným architektem a předním představitelem tzv. Chicagské školy. Jeho Reliance Building v Chicagu spojuje mnoho totožných prvků s Oriel Chambers. Peter Ellis bohužel neunesl tíhu tehdejší kritiky, na architekturu zanevřel a do své smrti v roce 1884 už žádné další dílo nevytvořil. Alespoň částečnou satisfakcí mu může být plaketa s jeho jménem umístěná u hlavního vchodu. Během Druhé světové války byla zadní část budovy značně poškozena bombardováním. Nákladná rekonstrukce a dostavba byly dokončeny v roce 1959. Od roku 1965 sídlí v budově advokáti a s nimi spojená administrativa. Během sedmdesátých let se v suterénu krátce nacházela The Oriel, nejdražší restaurace ve městě. Budova prošla v letech 2008 - 2009 renovací a dnes vypadá prostě fantasticky. Peter Ellis by měl jistě radost.


17/03/2012

Commercial Cable Building

Commercial Cable Building, 1898
Společnost Commercial Cable Company, známá položením několika transatlantických kabelů koncem 19. a začátkem 20. století, si v roce 1897 postavila v New Yorku své honosné sídlo. Jednadvaceti podlažní budova v bezprostřední blízkosti burzy cenných papírů na Wall Streetu měřila 93 metrů a v době otevření byla pátá nejvyšší na světě. Spodní část s renesančními prvky byla zakončena vysoce zdobenými barokními kupolemi. Díky nim se mrakodrapu přezdívalo činka, svým vzhledem si ale sympatie u odborníků ani veřejnosti nikdy nezískal. Novináři se předháněli, kdo z nich budovu počastuje nejpikantnější kritikou. V novinách se tak mohl čtenář dočíst lahůdky typu uřvaná, ramenatá a nestydatá žárovka. Výborné umístění v samém srdci finanční čtvrti bylo v pozdějších letech pro budovu spíše přítěží, ostatně tak jako u nedalekého Manhattan Life Insurance Building. V roce 1903 přibyl v sousedství téměř stejně vysoký Blair Building a v roce 1905 přišla budova o svou souměrnost šestnácti podlažní přístavbou v jižním rohu. Ve třicátých letech už byla ve všech směrech zapráskaná mnohem vyššími stavbami. V roce 1954 byla společně s Blair Building zlikvidována a o dva roky později nahrazena moderním skleňákem 20 Broad Street Building, jejíž kanceláře dnes slouží z více než dvou třetin burze cenných papírů. Tato 119 metrů vysoká budova zde stojí dodnes.



Commercial Cable Building ve výstavbě, 1896
Druhá budova zprava je stará burza cenných papírů
Commercial Cable Building, asi 1900

Commercial Cable Building, 1932
Uprostřed Blair Building, vlevo od něj přístavba Commercial Cable Building z roku 1905, vpravo od něj s jednou viditelnou kupolí Commercial Cable Building, dále vpravo nová budova burzy cenných papírů. Zcela vlevo Knickerbocker Trust Company Building, zcela vpravo Bankers Trust Building
20 Broad Street Building, 1957
 

14/03/2012

Smith Tower - část 1: investice naslepo

Smith Tower, asi 1912
Na začátku devadesátých let 19. století navštívil realitní magnát James W. Clise ze Seattlu průmyslníka a výrobce mechanických psacích strojů Lymana Cornelia Smithe v newyorském Syracuse. Při té příležitosti mu prodal osm různě velkých pozemků v centru Seattlu. Až po dalších více než deseti letech se Smith vypravil přes celé Spojené státy na západ, aby si konečně nabyté pozemky prohlédl na vlastní oči. Tam se sešel s Johnem Hogem, dalším bohatým průmyslníkem z východního pobřeží, který měl v plánu postavit nejvyšší mrakodrap ve městě. Smith ovšem Hogea a pravděpodobně i sám sebe překvapil prohlášením, že postaví ještě vyšší budovu. Začali se slovně předhánět, ale nakonec se oba shodli, že ekonomicky únosná bude stavba s výškou kolem čtrnácti pater. Ovšem již na cestě domů Smith přemýšlel nad tím, jak postavit mrakodrap tak vysoký, aby jej žádný konkurent nedoběhl. Mimochodem, Hoge nakonec postavil v roce 1911 budovu se sedmnácti patry, která se skutečně stala nejvyšší v Seattlu, byť to bylo jen na tři roky. Po návratu zpět domů v roce 1909 Smith zjistil, že jeho syn Burns nelenil a pilně studoval mrakodrapy v New Yorku a hned při první společné večeři otci navrhl, ať v Seattlu postaví mrakodrap rovnou s dvaceti jedna patry a nad nimi čnící věží s dalšími dvaceti. Synovo nadšení otce nakazilo dříve, než dojedl nadívaného krocana, a záhy se společně dali do práce. Jenže ani jeden z nich neměl žádné zkušenosti se stavbou vysokých budov a architekti Gaggin & Gaggin, které si v Syracuse najali, měli velmi málo zkušeností. Povolení k výstavbě budovy bylo uděleno 20. října 1910, ale Lyman Cornelius Smith se z této zprávy radoval jen čtrnáct dní, protože zemřel už 5. listopadu 1910. Synovi tak zůstala celá záležitost na krku.

Kompletní historii této budovy najdete zde.

11/03/2012

10 nejvyšších mrakodrapů New Yorku


1. EMPIRE STATE BUILDING
    381 m. 1931
2. BANK OF AMERICA TOWER
    366 m. 2008
3. CHRYSLER BUILDING
    319,1 m. 1930
4. NEW YORK TIMES TOWER
    318,8 m. 2007
5. AMERICAN INTERNATIONAL BUILDING
    290 m. 1932
6. 40 WALL STREET
    283 m. 1930
7. CITIGROUP CENTER
    279 m. 1977
8. 8 SPRUCE STREET
    267 m. 2011
9. TRUMP WORLD TOWER
    262 m. 2001
10. GE BUILDING
     259 m. 1933

Jména budov odpovídají aktuálnímu stavu na začátku roku 2012. V současnosti je v New Yorku minimálně pět mrakodrapů ve výstavbě, které za několik let svou výškou výrazně promění tento žebříček.

08/03/2012

Historie mrakodrapu 13: Empire State Building

Empire State Building,
asi první polovina 30. let 20. stol.
Souboj o nebe na přelomu dvacátých a třicátých let vyřešil Empire State Building, který převýšil oba předešlé rivaly v roce 1931 a titul si udržel přes čtyřicet let. Poté co byla upravena výška Chrysleru, byly přepracovány plány i této budovy na konečných 381 metrů. Mrakodrap se stal symbolem New Yorku i Spojených států a je dodnes nejslavnějším na světě. Budovu se podařilo dokončit v rekordně krátkém čase třinácti měsíců díky použití techniky prefabrikace a efektivního časového plánu výstavby. Tak jako jeho předchůdce při otevírání Woolworth Building v roce 1913, i prezident Hoover stisknul v Bílém domě tlačítko a mrakodrap tím slavnostně rozsvítil a uvedl do provozu. Majitel vděčil hospodářské krizi třicátých let za nižší stavební náklady i chronický, dlouholetý nedostatek nájemníků. Částečně za to mohlo i nevhodné umístění budovy daleko od důležitých uzlů veřejné dopravy. V prvních letech provozu se příjem ze vstupného na vyhlídkovou terasu téměř vyrovnal vybranému nájemnému a první ziskový se stal teprve rok 1950. 28. července 1945 narazil do 80. podlaží budovy americký bombardér B-25 vinou chybné navigace. Náraz byl tak prudký, že jeden motor proletěl celou budovou a přistál na střeše nižší stavby pod mrakodrapem. Druhý motor se zřítil výtahovou šachtou spolu s utrženým výtahem až do přízemí. Při neštěstí zahynulo 14 lidí, operátorka výtahu ale volný pád překvapivě přežila. Otevřená vyhlídková terasa v 86. podlaží vždy byla a je ohromným turistickým lákadlem. Za rok 2010 ji navštívilo přes 4 miliony lidí a vynesla majitelům 60 milionů dolarů. Oblíbená byla i mezi sebevrahy. Když se ale v roce 1947 během třech týdnů proletělo vzduchem rovnou pět lidí, bylo promptně instalováno vysoké oplocení, které je velmi obtížné překonat. Po zřícení Dvojčat v září 2001 se Empire State Building stal opět nejvyšším mrakodrapem New Yorku. O svůj titul ale za pár let opět přijde, ve výstavbě jsou v současnosti dvě budovy, které jej výškou překonají: One World Trade Center s výškou 541 metrů a Two World Trade Center s 411 metry. V roce 2005 se ve 102. podlaží otevřela druhá, uzavřená vyhlídka, která měla původně sloužit jako stanice pro vzducholodě. Současným majitelem nemovitosti je Empire State Realty Trust, který připravuje vstup na burzu během roku 2012. Kdokoliv tak bude mít příležitost si koupit alespoň kousíček této majestátní ikony.
Empire State Building ve výstavbě, 1930
Vlevo v dálce věže New York Life Insurance Building a Metropolitan Life Tower
Hindenburg nad New Yorkem, 1936
Pozůstatek po letecké havárii, 1945
Empire State Building v současnosti
Venkovní část uzavřeného 103. podlaží
"Jime, jestli se mi zlomí podpatek, tak jsem v řiti."

06/03/2012

Hotel Waldorf=Astoria (1893)

Hotel Waldorf, 1893
William Waldorf Astor se v roce 1890 rozhodl zbourat honosné rodinné sídlo na rohu Páté Avenue a 33. ulice v New Yorku a nechal zde vybudovat nejluxusnější a největší hotel světa, hotel Waldorf.  Slavnostní otevření se uskutečnilo 4. března 1893 za účasti newyorské smetánky. Třináctipodlažní hotel se 450 pokoji se okamžitě stal senzací a pro Astora vysokým zdrojem příjmů. V době dokončení budovy už ale žil ve Velké Británii a svou nemovitost viděl na vlastní oči jen jednou. Ohromný úspěch hotelu inspiroval Astorova bratrance Johna Jacoba Astora IV (mimochodem, zahynul v dubnu 1912 na Titanicu) k podobnému kroku. Svůj dům, který stál na druhé polovině pozemku, také zlikvidoval, najal stejného architekta jako jeho příbuzný a v roce 1897 zde otevřel honosný hotel Astoria. Oba hotely byly propojeny a voilà, 1. listopadu téhož roku vzniknul hotel Waldorf=Astoria s 1300 pokoji a výškou 65 metrů, opět největší na světě. Dvojitá pomlčka v názvu (nikoliv matematický znak rovná se) symbolizuje propojení obou hotelů. Protože rodinné vztahy byly velmi napjaté, bylo toto propojení stavebně koncipováno tak, aby se v případě potřeby mohly z hotelu opět stát dva samostatné. K tomu ale za celou existenci nedošlo. Celý komplex byl v roce 1929 prodán za téměř 20 milionů dolarů, hned poté zbourán a na jeho místě vyrostl o dva roky později nejslavnější mrakodrap světa. Astorové ale hotelnictví neopustili. Přesunuli se o několik ulic dál a za ztržené peníze vybudovali na Park Avenue nový hotel téhož jména. Stal se nejen nejrozlehlejší, ale tentokrát i nejvyšší na světě. O něm ale až někdy jindy.
Hotel Waldorf=Astoria, 1902
Vlevo původní hotel Waldorf, vpravo hotel Astoria

02/03/2012

Vertigo 4


Další fotografie ze série Vertigo byla pořízena na samotném vrcholku Sohmer Piano Building v New Yorku. Výhled tentokrát není až tak úchvatný, údržba probíhala jen ve výšce kolem 50 metrů, přesto by se málokdo vyškrábal na konec vlajkové žerdi bez posrání. Snímek vzniknul v roce 2002 během rekonstrukce budovy, při níž byla původní dřevěna žerď vyměněna za širší kovovou.