Sveřepý John

Když začal John D. Rockefeller na Manhattanu ve velkém vykupovat nemovitosti pro svůj plánovaný projekt, nečekal žádné potíže. Brzy poznal, jak hluboce se přepočítal. O tom, jak si z něj Irové vystřelili, už tady byla před časem řeč. Na stejné ulici, jen o roh dál, se Rockefeller setkal s dalším zarputilým majitelem. John C. Maxwell, majitel rohové nemovitosti na adrese 1258 Sixth Avenue, se s Rockefellerem absolutně odmítl bavit a rovnou vzkázal, že neprodá za žádnou cenu. A tímto kategorickým prohlášením to definitivně skončilo. Miliardář musel upravit plány a mrakodrap nechal postavit tak, aby těsně přiléhal k oběma rohovým budovám, ale zároveň žádným způsobem nezasahoval do vlastnických práv majitelů. Jak dva Davidové porazili Goliáše, se může každý návštěvník New Yorku přesvědčit na vlastní oči. Obě budovy přežily do současnosti.

Rockefeller Plaza 1937
vlevo 1258 Sixth Avenue, vpravo 1240 Sixth Avenue

Kde je Waldo? 5

Dokážete na historickém snímku New Yorku najít některé z jeho nejznámějších mrakodrapů? Vyberte si obtížnost, na kterou stačíte, a hurá do toho. Kompletní řešení bude odhaleno 4. listopadu.

1. Pro začátečníky: Empire State Building

2. Pro pokročilé: Chrysler Building

3. Pro experty: Žehlička

4. Pro fanatiky: Určete přesný rok pořízení fotografie

60 Wall Street

Společnost International Banking Corporation, známá později jako Sixty Wall Street Company, si v roce 1905 postavila v New Yorku mrakodrap, který je dnes prakticky zapomenutý, přestože patřil svou výškou 107 metrů k nejvyšším na světě. Budova byla rozdělena na nižší část se čtrnácti podlažími a vyšší část s dvaceti šesti. Díky tomuto praktickému rozdělení byly všechny administrativní prostory dostatečně osvětleny přirozeným světlem a ty v nejvyšších patrech nabízely panoramatický výhled na finanční čtvrť i nedaleký přístav na řece East River. Obě části této novorenesanční stavby byly zakončeny bočními trojúhelníkovými štíty zdobenými erbem a urnami. Jedním z nájemců se už v roce 1906 stal Henry L. Doherty, zakladatel Cities Service Company. Jeho společnost v roce 1924 celý mrakodrap odkoupila a o tři roky později představila plán na její výrazné přebudování a zvýšení. Stavební úřad ale návrh neschválil. Doherty proto zakoupil několik pozemků naproti a v roce 1932 na nich postavil Cities Service Building, skvost architektury art deco. Obě nemovitosti nechal propojit podzemním průchodem a v šestnáctém podlaží také mostem. Díky tomuto propojení mohl novou budovu přejmenovat na prestižněji znějící Sixty Wall Tower, nové jméno se ale nikdy neuchytilo. Původní stavba z roku 1905 byla zlikvidována v roce 1975 včetně zmíněného mostu. Výstavba nového mrakodrapu se ale vinou krize a propadu cen nemovitostí na dolním Manhattanu zadrhla. Uvolněná parcela zůstala prázdná a roky sloužila jen jako parkoviště. Teprve v roce 1989 zde byla dokončena nová postmoderní budova s totožným jménem a výškou 227 metrů. Svou pyramidovou střechou a obludnými několikapatrovými sloupy v nejvyšší části stavby připomíná architekturu klasických mrakodrapů. Mnohým Newyorčanům je ale tato stavba trnem v oku. Nejen svým nevkusným, laciným stylem osmdesátých let, ale především nevhodným umístěním přímo do centra pomyslného trojúhelníku tvořeném skvostnými art deco mrakodrapy ze začátku třicátých let Cities Service Building, Bank of Manhattan Trust Building a City Bank-Farmers Trust Building. 60 Wall působí jako tlustá tetička, co přijela na nezvanou návštěvu, a teď se chce mermomocí usadit na pohovku mezi dvě sedící děcka. Budova původně sloužila jako sídlo korporace J. P. Morgan. Když ale Deutsche Bank přišla následkem útoků na World Trade Center o své sídlo, zakoupila koncem roku 2001 mrakodrap 60 Wall Street za 610 milionů dolarů a přesunula sem celé své ústředí. V roce 2007 budovu prodala společnosti Paramount Group za 1.2 milardy dolarů a vzápětí si ji od ní dlouhodobě pronajala. V lednu 2012 byl dokončen projekt pokrytí jižní a východní části střechy solárními panely s celkovým výkonem 122 kW.