Jayne Building

Jayne Building, po roce 1851

Jayne Building, 1859

Podnikatel David Jayne chtěl svou lékárnu, výrobu léčiv i lékařskou praxi soustředit do jedné budovy a stěhovat se za krátkou dobu opět do nových prostor se mu už nechtělo. V roce 1848 přišel s převratnou myšlenkou, že právě jeho nová budova bude vysoká, protože vysoká jednoduše být mohla. Philadelphia se tak v roce 1850 dočkala nejvyššího mrakodrapu světa, který dlouhá léta dominoval siluetě města. Není pochyb, že tato stavba dalece předstihla dobu. Když byla slavnostně otevřena, jen kostelní věže konkurovaly této desetipodlažní stavbě. Architektonicky se inspirovala benátskými paláci v gotickém stylu, jmenovitě Palazzo Cavalli Franchetti a Palazzo Santa Sofia. Výška téměř 40 metrů se stala senzací pro veřejnost i celonárodní deníky. Jayne si jako jeden z prvních uvědomil obrovskou reklamní sílu výškových budov, proto na průčelí umístil své jméno a na střechu nechal postavit dřevěnou vyhlídkovou věž. Poprvé v dějinách Spojených států se mohla nějaká komerční budova pochlubit veřejnosti přístupnou vyhlídkovou terasou. Kdo se chtěl pokochat výhledem na město, musel ale nejdříve absolvovat pořádný výšlap. Budova měla jen dvě primitivní nákladní zdviže bez jakéhokoliv zajištění. Přestože se jimi občas projeli někteří líní zaměstnanci, za skutečné výtahy je nelze považovat. Na Otisův vynález bezpečného výtahu si svět musel počkat do roku 1853. Další

Jayne Building, 1957

novinkou byla existence splachovacích záchodů na každém patře. Podobný luxus nabízelo tehdy jen minimum budov. Byznys i nadále rostl, a tak hned následující rok po dokončení přibyly budově dvě šestipodlažní křídla s podobným vzhledem jako originální stavba. V roce 1855 založil David Jayne se svým švagrem společnost Dr. D. Jayne & synové, která se věnovala realitám. I tato firma byla mimořádně úspěšná. Stačilo jí jen deset let, aby zdvojnásobila své jméní. V následujících letech se David Jayne stáhnul do ústraní a kontrolu nad firmou přenechal mladším společníkům. Když v roce 1866 umírá na zápal plic, zanechává za sebou mnohamilionový majetek i cenné patenty. Následná historie jeho tak významné stavby je mimořádně zajímavá. 4. března 1872 zachvátil budovu požár, při němž byla poškozena horní patra a zcela zničena dřevěná vyhlídková věž. Součástí následné opravy byla instalace jednoho parního výtahu, vyhlídka už ale nebyla nikdy obnovena. Další událost má přímo epochální význam. V roce 1873 navštívil teprve sedmnáctiletý Louis Henry Sullivan Philadelphii, kde získal práci u význačného architekta Franka Furnesse. Ten měl svou kancelář přímo naproti Jayne Building. Sullivan se později stal jedním z nejvýznamnějších světových architektů a díky svým budovám je dodnes nazýván otcem mrakodrapů. Je velmi pravděpodobné, že dennodenní výhled na tehdy již novou podobu Jayne Building inspiroval o mnoho let později jeho práci na Wainwright Building v St. Louis. Obě budovy si jsou zřetelně podobné vzhledem i funkčností. Jak velká tato inspirace ve skutečnosti byla, zůstane asi navždy předmětem dohadů. V padesátých letech minulého století se celé bloky ulic v centru Philadelphie likvidovaly a měnily na městský park. V roce 1957 došla řada i na Jayne Building. Budova při demolici vydala své poslední a nejhodnotnější tajemství. Jak se ukázalo, při výstavbě byly použity na tehdejší dobu nebývale moderní konstrukční metody. Obvodové nosné zdi byly z cihel, vnitřní nosné zdi již ale nahradila řada železných sloupů, která byla po obvodě uložena ve vnějším zdivu. Díky tomuto hybridnímu, takřka modernímu konstrukčnímu řešení byly vnitřní prostory prostorné a dobře osvětlené. Likvidace budovy byla dokončena začátkem roku 1958 a Philadelphia tím navždy přišla o část své historie.

Demolice Jayne Building, 30. října 1957