Amazing Detroit: Guardian Building
V roce 1890 byla v Detroitu založena Union Trust Company. Banka začínala skromně jako každá jiná společnost a postupem času se rozrůstala. Jako jedna z prvních nabídla dostupné hypotéky pro zaměstnance továren a díky tomu se již začátkem dvacátých let propracovala mezi největší americké banky. V roce 1928 se spojila s National Bank of Commerce a vznikla Guardian Detroit Union Group, korporace se stomilionovým kapitálem a naléhavou potřebou nových administrativních prostor. Báječná dvacátá léta se právě ten rok stala ještě báječnější a všeobecný optimismus vystřídala naprostá euforie. Banka chtěla, aby její nová budova odpovídala bezbřehému optimismu doby a zároveň odrážela úspěch společnosti. Tento požadavek splnil architekt Wirt C. Rowland do puntíku a Detroit se v roce 1929 stal domovem nejfotogeničtějšího art deco mrakodrapu světa. K jeho neopakovatelnému vzhledu přispělo použití tmavě oranžových cihel, které byly vyvinuty speciálně pro tento projekt. Ocelová konstrukce je obložena žulou, terakotou a téměř dvěma miliony cihel, jimž se díky své barvě říká dodnes Guardian. Mrakodrap je pastva pro oči: umně vyvedené architektonické detaily zdobí mrakodrap ze všech stran. Štíhlou budovu ve tvaru I zakončují dvě koruny, jejíž vyšší, bohatě zdobená polygonální část ční nad hlavním vchodem do výšky 151 metrů. Tímto profilem připomíná okouzlující Woolworthův mrakodrap v New Yorku. Že na každého čeká neopakovatelný zážitek i uvnitř, dává tušit už přítomnost dveřníka v dobovém munduru před hlavním vchodem. A skutečně, jen co návštěvník vstoupí, má pocit, že se ocitl uvnitř katedrály. Vnitřní výzdobě se věnovala ještě větší péče než exteriérům a výsledek je naprosto ohromující. Vysoká bankovní hala, jež protíná celou stavbu, je tvořena tuniským mramorem, klenutými stropy s ručně malovanou mozaikou a barevnou vitráží. Nad oběma vchody se vyjímají unikátní Tiffanyho skleněné hodiny dnes už nevyčíslitelné hodnoty. Není divu, že budova získala přezdívku Chrám peněz. Jenže každá sranda jednou končí. Řvoucím dvacítkám došel dech jen pár měsíců po dokončení mrakodrapu a uvolněné místo obsadily hubené třicítky. Automobilový průmysl byl zasažen Velkou hospodářskou krizí mimořádně tvrdě a Detroit trpěl s ním. Banky ve městě bankrotovaly ve velkém a v únoru 1932 to zabalila i Guardian Detroit Union Group. Budova naštěstí nenásledovala svého majitele do hajzlu a přestože v následujících destiletích měnila vlastníky překvapivě často, nedostatkem nájemníků nikdy netrpěla. Koncem roku 2003 ji zakoupila realitní společnost Sterling Group, která budovu zmodernizovala a po více než dvaceti letech zpřístupnila hlavní halu veřejnosti. Příjemná kavárna Rowland Cafe (shoda se jménem architekta rozhodně není náhoda) vybízí k návštěvě a klidnému posezení. Dejte si třeba Caffè Americano a tiše obdivujte úchvatné interiéry.
V roce 1890 byla v Detroitu založena Union Trust Company. Banka začínala skromně jako každá jiná společnost a postupem času se rozrůstala. Jako jedna z prvních nabídla dostupné hypotéky pro zaměstnance továren a díky tomu se již začátkem dvacátých let propracovala mezi největší americké banky. V roce 1928 se spojila s National Bank of Commerce a vznikla Guardian Detroit Union Group, korporace se stomilionovým kapitálem a naléhavou potřebou nových administrativních prostor. Báječná dvacátá léta se právě ten rok stala ještě báječnější a všeobecný optimismus vystřídala naprostá euforie. Banka chtěla, aby její nová budova odpovídala bezbřehému optimismu doby a zároveň odrážela úspěch společnosti. Tento požadavek splnil architekt Wirt C. Rowland do puntíku a Detroit se v roce 1929 stal domovem nejfotogeničtějšího art deco mrakodrapu světa. K jeho neopakovatelnému vzhledu přispělo použití tmavě oranžových cihel, které byly vyvinuty speciálně pro tento projekt. Ocelová konstrukce je obložena žulou, terakotou a téměř dvěma miliony cihel, jimž se díky své barvě říká dodnes Guardian. Mrakodrap je pastva pro oči: umně vyvedené architektonické detaily zdobí mrakodrap ze všech stran. Štíhlou budovu ve tvaru I zakončují dvě koruny, jejíž vyšší, bohatě zdobená polygonální část ční nad hlavním vchodem do výšky 151 metrů. Tímto profilem připomíná okouzlující Woolworthův mrakodrap v New Yorku. Že na každého čeká neopakovatelný zážitek i uvnitř, dává tušit už přítomnost dveřníka v dobovém munduru před hlavním vchodem. A skutečně, jen co návštěvník vstoupí, má pocit, že se ocitl uvnitř katedrály. Vnitřní výzdobě se věnovala ještě větší péče než exteriérům a výsledek je naprosto ohromující. Vysoká bankovní hala, jež protíná celou stavbu, je tvořena tuniským mramorem, klenutými stropy s ručně malovanou mozaikou a barevnou vitráží. Nad oběma vchody se vyjímají unikátní Tiffanyho skleněné hodiny dnes už nevyčíslitelné hodnoty. Není divu, že budova získala přezdívku Chrám peněz. Jenže každá sranda jednou končí. Řvoucím dvacítkám došel dech jen pár měsíců po dokončení mrakodrapu a uvolněné místo obsadily hubené třicítky. Automobilový průmysl byl zasažen Velkou hospodářskou krizí mimořádně tvrdě a Detroit trpěl s ním. Banky ve městě bankrotovaly ve velkém a v únoru 1932 to zabalila i Guardian Detroit Union Group. Budova naštěstí nenásledovala svého majitele do hajzlu a přestože v následujících destiletích měnila vlastníky překvapivě často, nedostatkem nájemníků nikdy netrpěla. Koncem roku 2003 ji zakoupila realitní společnost Sterling Group, která budovu zmodernizovala a po více než dvaceti letech zpřístupnila hlavní halu veřejnosti. Příjemná kavárna Rowland Cafe (shoda se jménem architekta rozhodně není náhoda) vybízí k návštěvě a klidnému posezení. Dejte si třeba Caffè Americano a tiše obdivujte úchvatné interiéry.
Žádné komentáře:
Okomentovat