První československý mrakodrap
Vznik Československé republiky v roce 1918 znamenal pro již tak mohutně se rozvíjející Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem další impulz k expanzi. Firma výrazně rostla i v dalších letech a brzy bylo jasné, že správní budova z roku 1895 přestává kapacitně stačit. Bylo rozhodnuto, že vedle ní bude postaveno nové a daleko větší sídlo. V roce 1930 se tak Československo dočkalo svého prvního mrakodrapu. Střídmě působící budova s prvky severoněmeckého expresionismu a racionalismu dodnes představuje dominantu města a přestože měří jen 44 metrů, v době dokončení to byla nejvyšší budova v zemi. Průčelí bylo silně ovlivněno administrativní budovou Sprinkenhof v Hamburku. Hnědofialová lícová cihla tvoří hlavní strukturu fasády, jen černošedé sloupky mezi okny jsou omítané. Převýšená čtyřdílná okna jsou takto semknuta do vodorovných pásů. Nároží jsou vybočená a tvoří gotizující opěráky, jež vizuálně navazují na starou správní budovu. S tou je mimochodem spojena úzkým krčkem, který ale není na první pohled patrný. Zajímavým prvkem stavby je drobný balkon na levé straně budovy. Kromě něj už tam žádný další nenajdete. Právě tady byla kancelář generálního ředitele firmy, který odtud mohl sledovat dění v chemičce. Neméně zajímavým prvkem je vstup. Ten je zvýrazněn předsazeným portikem v klasickém řádu a šesti sochami, které stojí na krakorcích ve fasádě nad vchodem: Chemie, Věda, Muž s pochodní, Žena s rohem hojnosti, Obchod a Práce. Návštěva interiérů stojí za to. Původní detaily jako jsou šnekovitě ukončené zábradlí hlavního schodiště, vestavěné skříně, dýhované segmentové dveře do jednacího sálu, některá dobová svítidla nebo vitráže dokládají, že si mrakodrap alespoň částečně uchoval autentičnost. Mimořádně cennou technickou památkou je pak stále funkční páternoster, jeden z nejstarších na našem území. Dominantní desetipatrová stavba symbolizovala výsostné postavení firmy na světovém trhu s chemickými výrobky a dodnes to je nejpůsobivější ukázka expresionistické architektury u nás. Spolchemie zde stále sídlí a využívá stavbu pro původní účely. Budova si udržela primát do roku 1934, kdy jej předstihla tzv. Kachlíkárna, tedy budova Všeobecného penzijního ústavu v Praze.
Vznik Československé republiky v roce 1918 znamenal pro již tak mohutně se rozvíjející Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem další impulz k expanzi. Firma výrazně rostla i v dalších letech a brzy bylo jasné, že správní budova z roku 1895 přestává kapacitně stačit. Bylo rozhodnuto, že vedle ní bude postaveno nové a daleko větší sídlo. V roce 1930 se tak Československo dočkalo svého prvního mrakodrapu. Střídmě působící budova s prvky severoněmeckého expresionismu a racionalismu dodnes představuje dominantu města a přestože měří jen 44 metrů, v době dokončení to byla nejvyšší budova v zemi. Průčelí bylo silně ovlivněno administrativní budovou Sprinkenhof v Hamburku. Hnědofialová lícová cihla tvoří hlavní strukturu fasády, jen černošedé sloupky mezi okny jsou omítané. Převýšená čtyřdílná okna jsou takto semknuta do vodorovných pásů. Nároží jsou vybočená a tvoří gotizující opěráky, jež vizuálně navazují na starou správní budovu. S tou je mimochodem spojena úzkým krčkem, který ale není na první pohled patrný. Zajímavým prvkem stavby je drobný balkon na levé straně budovy. Kromě něj už tam žádný další nenajdete. Právě tady byla kancelář generálního ředitele firmy, který odtud mohl sledovat dění v chemičce. Neméně zajímavým prvkem je vstup. Ten je zvýrazněn předsazeným portikem v klasickém řádu a šesti sochami, které stojí na krakorcích ve fasádě nad vchodem: Chemie, Věda, Muž s pochodní, Žena s rohem hojnosti, Obchod a Práce. Návštěva interiérů stojí za to. Původní detaily jako jsou šnekovitě ukončené zábradlí hlavního schodiště, vestavěné skříně, dýhované segmentové dveře do jednacího sálu, některá dobová svítidla nebo vitráže dokládají, že si mrakodrap alespoň částečně uchoval autentičnost. Mimořádně cennou technickou památkou je pak stále funkční páternoster, jeden z nejstarších na našem území. Dominantní desetipatrová stavba symbolizovala výsostné postavení firmy na světovém trhu s chemickými výrobky a dodnes to je nejpůsobivější ukázka expresionistické architektury u nás. Spolchemie zde stále sídlí a využívá stavbu pro původní účely. Budova si udržela primát do roku 1934, kdy jej předstihla tzv. Kachlíkárna, tedy budova Všeobecného penzijního ústavu v Praze.
Žádné komentáře:
Okomentovat