Torre Velasca

Juan Fernández de Velasco by se otáčel v hrobě, kdyby zjistil, jaká obludnost nese jeho jméno. V roce 1958 byla v centru Milána dokončena nepřehlédnutelná budova, která je dodnes zdrojem odporu a posměchu. Tato výstřední věž budí vášně o to víc, když ji srovnáme s nesmírně elegantní Grattacielo Pirelli, dokončenou ve stejný rok jen o několik kilometrů dále. Záměr proslulého studia BBPR (Barbiano di Belgiojoso, Peressutti a Rogers), jež stavbu projektovalo, byl dostat znovu na výsluní vikomtskou majestátnost smíšenou s dynamikou moderních struktur. Tato výstřední stavba měla být moderní podobou středověké italské věže, místo toho vznikl sporný a příliš ostentativní pokus o příklon k historismu. 106 metrů vysoká budova byla věnovaná Donu Juanovi Fernándezovi de Velasco, španělskému guvernérovi z konce 16. století, který právě na tomto místě otevřel široké náměstí jako spojovací uzel pro průjezd karnevalových vozů. Z hlavního tělesa budovy je na krakorcích vyneseno osm horních pater, zatímco spodní část se zdá být založena na systému opěrných pilířů. Mrakodrap díky tomu připomíná milánský hrad Castello Sforzesco. BBPR bylo od počátku známo útočením na dogmata v architektuře. Z jejich pohledu měla být architektura zakořeněna ve specifické lokalitě a měla odpovídat místním stavebním tradicím. I přes zjevný záměr studia skloubit vzhled budovy s historií města vznikla stavba, jež působí spíše jako nechtěný architektonický vtip.