Bank of China Tower
Snadno rozpoznatelný symbol Hongkongu a jeden z nejoriginálnějších mrakodrapů světa, to je Bank of China Tower. Myšlenka postavit v Hongkongu pobočku Bank of China vznikla na základě rozhodnutí Velké Británie z roku 1984 o odstoupení Hongkongu Číně. Číňané, očekávající znovunavrácení kolonie a po jasném zviditelnění nastupující světové finanční síly, oslovili amerického architekta čínského původu I. M. Peie. Bank of China musela překonat nesmírné geografické, politické a stavební překážky. Budova vysoká 367 metrů je situována v husté centrální zástavbě na malém pozemku, spoutaném spletí autostrád a ramp. Konstruktéři také museli zohlednit skutečnost, že se stavba nachází v zóně ohrožované tajfuny. Namáhání větrem je dvojnásobné oproti New Yorku a co se týče ochrany před zemětřesením, je stejně přísné jako v Los Angeles. Pei použil i zde, jako v řadě jiných staveb, trojúhelník jako dominující formální prvek. Vytvořil stavbu ze čtyř trojhranných, různě velkých věží, které jsou nahoře uzavřeny šikmou napříč několika patry. Plně prosklená fasáda je rozčleněna křížícími se ocelovými pásy. Odborníci do budovy zakleli řadu receptů pro zlepšení úspěšnosti výstavby. Například nosná konstrukce budovy byla dokončena 8. 8. 1988, což bylo podle expertů učení feng-šuej nejpříhodnější datum minulého století. Mrakodrap byl dokončen v roce 1990 a stal se prvním mimo americký kontinent, který
překročil výšku 300 metrů. Trojúhelníkový modul budovy se prolíná i do kompozice okolní čínské zahrady v přízemí banky. Typické je užití přírodních materiálů, vodních prvků a tradičních čínských rostlin. Znakem čínských zahrad je kontrast plynoucí dynamiky složitosti a jednoduchosti, aktivity a odpočinku. Dnes působí Bank of China v centru Hongkongu jako gigantický zenový talisman, jehož ocelové křivky zvýrazňuje působivé noční osvětlení.
Snadno rozpoznatelný symbol Hongkongu a jeden z nejoriginálnějších mrakodrapů světa, to je Bank of China Tower. Myšlenka postavit v Hongkongu pobočku Bank of China vznikla na základě rozhodnutí Velké Británie z roku 1984 o odstoupení Hongkongu Číně. Číňané, očekávající znovunavrácení kolonie a po jasném zviditelnění nastupující světové finanční síly, oslovili amerického architekta čínského původu I. M. Peie. Bank of China musela překonat nesmírné geografické, politické a stavební překážky. Budova vysoká 367 metrů je situována v husté centrální zástavbě na malém pozemku, spoutaném spletí autostrád a ramp. Konstruktéři také museli zohlednit skutečnost, že se stavba nachází v zóně ohrožované tajfuny. Namáhání větrem je dvojnásobné oproti New Yorku a co se týče ochrany před zemětřesením, je stejně přísné jako v Los Angeles. Pei použil i zde, jako v řadě jiných staveb, trojúhelník jako dominující formální prvek. Vytvořil stavbu ze čtyř trojhranných, různě velkých věží, které jsou nahoře uzavřeny šikmou napříč několika patry. Plně prosklená fasáda je rozčleněna křížícími se ocelovými pásy. Odborníci do budovy zakleli řadu receptů pro zlepšení úspěšnosti výstavby. Například nosná konstrukce budovy byla dokončena 8. 8. 1988, což bylo podle expertů učení feng-šuej nejpříhodnější datum minulého století. Mrakodrap byl dokončen v roce 1990 a stal se prvním mimo americký kontinent, který
překročil výšku 300 metrů. Trojúhelníkový modul budovy se prolíná i do kompozice okolní čínské zahrady v přízemí banky. Typické je užití přírodních materiálů, vodních prvků a tradičních čínských rostlin. Znakem čínských zahrad je kontrast plynoucí dynamiky složitosti a jednoduchosti, aktivity a odpočinku. Dnes působí Bank of China v centru Hongkongu jako gigantický zenový talisman, jehož ocelové křivky zvýrazňuje působivé noční osvětlení.
Žádné komentáře:
Okomentovat