Bank of Nova Scotia Building

Bank of Nova Scotia Building, 1949

Bank of Nova Scotia Building
v současnosti

Druhá světová válka právě končí a uniformní internacionální styl již nedočkavě buší na dveře. V Torontu však otáčejí kalendář o dvacet let zpět a staví mrakodrap ve stylu, který má své nejlepší roky dávno za sebou. Když se totiž Bank of Nova Scotia rozhodla postavit si v centru Toronta své nové administrativní sídlo, psal se konec roku 1929 a Velká hospodářská krize začala drtit i Kanadu. Banka přesto od projektu neustoupila a oznámila, že výstavba jejího více než stometrového mrakodrapu ve stylu art deco začne na jaře 1931. Jenže ekonomika se ten rok potopila do sraček ještě hlouběji, a tak byl celý projekt odložen na neurčito. Jen co se koncem třicátých let situace zlepšila, udeřila pro změnu Druhá světová válka a výstavba se odložila podruhé. Po konci války bance již nic nebránilo se konečně pustit do výstavby. Ještě v roce 1945 byl osloven původní architekt John M. Lyle, aby finalizoval celý projekt. Jenže Lyle umírá už v prosinci téhož roku a výstavba je odložena potřetí. V roce 1946 banka kontaktovala studio Mathers and Haldenby, kde tehdy pracovali John Beck a Arthur Eadie, dlouholetí Lyleovi asistenti. Ti všechny zdobné rysy stavby výrazně zjednodušili, aniž by narušili noblesu původního návrhu. Na fasádu přidali reliéfy s mytologickou tematikou a bankovní halu ozdobili mramorovými reliféfy, které vesměs znázorňují dělníky pracující v odvětvích úzce spjatých s investiční činností banky: těžba dřeva, rybolov, zemědělství a hornictví. Výstavba byla zahájena v roce 1949 a o dva roky později byl 115 metrů vysoký mrakodrap dokončen. Celá osmdesátá léta minulého století se nesla ve znamení změn. Budova byla nejdříve důkladně opravena a zmodernizována, aby jí pár let nato přibyla v sousedství povedená postmoderní sestřička. O ní ale až příště.

Mytologické reliéfy na vnější fasádě