Jednadvacítka

Baťův mrakodrap nebo také Jednadvacítka je jedním z vrcholných děl moderní meziválečné architektury a klenot funkcionalismu. Stavba správní budovy číslo 21 Baťových závodů ve Zlíně byla dokončena v roce 1938 podle návrhu architekta Vladimíra Karfíka. Původně se pro administrativní centrum firmy počítalo se třemi nízkými, navzájem propojenými budovami. Baťa, jehož po návštěvě Spojených států v roce 1905 mrakodrapy fascinovaly, se nakonec rozhodl pro výškovou budovu. Ta se posléze stala symbolem Zlína a dodnes je její dominantou. Železobetonový šestnáctipodlažní objekt je 77,5 metrů vysoký, a tak byl v době svého vzniku nejvyšší budovou Československa a zároveň druhou nejvyšší budovou Evropy hned za mrakodrapem Boerentoren v Antverpách. Po technické stránce byla stavba provedena na špičkové technické úrovni tehdejších možností. Obvodový plášť tvoří dvojitá ocelová okna a cihlová vyzdívka. Budova byla již v době otevření plně klimatizována a vybavena podlahovými elektrickými zásuvkami. Všechna podlaží jsou propojena čtyřmi rychlovýtahy, nákladním výtahem, paternosterem a výtahem pro návštěvy. Největším tahákem budovy je ale unikátní pojízdná kancelář šéfa podniku umístěna ve výtahu, která je dodnes plně funkční. Je vybavena samostatnou klimatizací, tekoucí vodou s umyvadlem a komplexním signalizačním zařízením. Traduje se, že Baťa odsud sledoval své zaměstnance. To je samozřejmě nesmysl, každý se může na vlastní oči přesvědčit, že je z něj jen velmi omezený výhled. V nejvyšším patře mrakodrapu je pro návštěvníky připravena kavárna a volně přístupná terasa s venkovním posezením. V roce 2004 byla dokončená kompletní rekonstrukce budovy za téměř 630 milionů korun a v současnosti zde sídlí Krajský úřad Zlínského kraje a finanční úřad.