13 října 2016

Trinity Building (1905)

Původním záměrem společnosti U.S. Realty and Construction Company bylo postavit dva identické mrakodrapy současně. Výkup pozemků a nutnost opatřit si celou řadu povolení však způsobily, že k výstavbě byla připravena jen jedna budova. Vlastně jen její polovina! Co za šílence by začal stavět jen polovinu budovy? New York začátkem 20. století byl ale město neomezených možností, a tak se k výstavbě skutečně přistoupilo s tím, že se vše splácá za chodu. Společnost nechala v New York Times roku 1903 otisknout design honosného plánovaného mrakodrapu. Plán pak poněkud očesala a rok nato se vrhla do výstavby. V roce 1905 byla dokončena polovina mrakodrapu, která ovšem jako torzo vůbec nepůsobila a byla plně funkční. Ostatně architektem tohoto skvostu s oficiálním jménem Trinity Building nebyl nikdo jiný než mrakodrapový génius Francis H. Kimball, který navrhnul např. Corbin Building, Manhattan Life Insurance Building, Empire Building, City Investing Building nebo Adams Express Building. Trinity Building měla na výšku i délku kolem 80 metrů a šířku jen 12 metrů. Jedině díky kompletnímu ocelovému skeletu mohl být mrakodrap takto neuvěřitelně štíhlý. Aby byla postavena i druhá polovina budovy a v těsné blízkosti i její dvojče, musela společnost požádat město o posunutí celé ulice a kompletní zrušení další. Co za šílence si dovolí posunovat a rušit ulice? Jenže jsme stále v New Yorku začátkem minulého století, takže povolení bylo uděleno. Prostě piece of cake, easy peasy lemon squeezy! V roce 1906 tak začala dostavba stávající budovy a výstavba nové. O tom ale zase až příště.
Trinity Building v siluetě dolního Manhattanu, 1905

11 října 2016

Potřetí a naposledy?

Dnes je tomu přesně deset let, co New York zažil třetí a zatím poslední nešťastný střet letadla s mrakodrapem. Malé čtyřmístné letadlo Cirrus SR20 narazilo odpoledne 11. října 2006 do 156 metrů vysoké obytné budovy The Belaire nacházející se na Manhattanu u řeky East River. Ke srážce došlo na úrovni třicátého podlaží. Přestože vzniklý požár vypadal děsivě, plameny zasáhly jen dvě patra, než se je podařilo hasičům za necelé dvě hodiny zlikvidovat. Při nehodě zemřeli oba pasažéři letounu, letecký instruktor a Cory Lidle, nadhazovač New York Yankees. Nikdo v budově nepřišel o život, majitelé nejhůře postiženého bytu však v době nehody byli doma a museli být ošetřeni s popáleninami. Následující několikaměsíční vyšetřování prokázalo, že příčinou srážky byl nezvládnutý obrat, tedy jednoznačně chyba pilota. Vyšetřovatelé ale nebyli schopni určit, kdo v době nárazu řídil letadlo, protože oba muži vlastnili platnou licenci a byli schopni daný letoun řídit. Obě jejich těla se navíc nenašla zaklíněná v letounu, ale na chodníku pod budovou.