Corbin Building

Austin Corbin, zakladatel, vlastník a prezident banky Corbin Banking Company a železniční společnosti New-York and New-England Railroad čelil v roce 1888 obdobnému problému jako John Stearns se svou Tower Building: pozemek v dolní části Manhattanu, kde chtěl postavit sídlo své banky, měl atypické rozměry 6 x 49 metrů. Zakázku získal architekt Stephen D. Hatch, jenže ten si s tímto problémem nedokázal poradit, a tak jej záhy vystřídal zkušenější Francis H. Kimball. I pro něj to byla výzva, protože takto vysokou budovu nikdy předtím neprojektoval. Přesto vytvořil stavbu, která splňovala funkční nároky majitele a zároveň si získala všeobecný obdiv svým půvabem a proporcemi. Když byla v roce 1889 dokončena, zařadila se mezi nejvyšší mrakodrapy světa, i když dosáhla výšky jen 41 metrů. Kimball zde plně využil své bohaté zkušenosti s terakotou a navíc přidal i odvážnou hru barev. První tři podlaží tvořil tmavě hnědý pískovec, ostatní podlaží nechal ozdobit světle hnědými terakotovými deskami. Budovu zakončil dvěma ostrými pyramidovými střechami v sytě červené barvě. Výrazným rysem boční strany byla bohatě zdobená litinová arkáda zdůrazňující vertikalitu budovy. Přízemí budovy obsadila Corbinem vlastněná banka, zbytek administrativních ploch byl pronajat. Následující roky nebyly pro banku ani budovu příznivé. Austin Corbin si svůj architektonický klenot užil jen několik let, zemřel už v roce 1896. Povedené dětičky se mezi sebou začaly soudit a téměř celé dědictví rozfrcali na právnících. Burzovní panika v říjnu 1907 zlikvidovala Corbin Banking Company a brzy nato přišla rodina i o svůj ceněný mrakodrap. Ten to schytal taky ze všech stran. Ještě před druhou světovou válkou přišel o svou charakteristickou pyramidovou střechu, necitlivé stavební zásahy v přízemí působily jako pěst na oko a nános prachu a špíny změnil původně výrazně syté zabarvení fasády v šedočernou změť. Na začátku 21. století byly postupně zbourány všechny sousední budovy a Corbin Building působil jako zčernalý zub solitér, který čeká na vytržení. Když v roce 2003 odhalil Newyorský metropolitní dopravní úřad plán nového dopravní uzlu několika linek metra a příměstských vlaků na místě Corbin Building, památkáři se zděsili. Z budovy se rázem stala nejohroženější stavba New Yorku. Památkáři, stavební odborníci a historikové ale dokázali téměř nemožné: v překvapivě krátkém čase přesvědčili dopravní úřad, že stojí za to budovu zrestaurovat a začlenit ji do budoucího terminálu. Ještě v prosinci 2003 byla Corbin Building prohlášena za národní historickou památku. Získala tím ochranný status a demolice byla zažehnána. Ta nejobtížnější část záchrany ale teprve následovala. Stavební práce na terminálu byly zahájeny v únoru 2005, samotná renovace mrakodrapu v průběhu roku 2010. Téměř tři roky byla budova zahalena lešením a ochrannou sítí a postup prací byl všem důkladně skryt. O to větší překvapení způsobilo jejich odstranění v prosinci 2012. Výsledek renovace byl doslova dechberoucí a čelistpadající. Fénix povstal z popela a triumfálně roztáhl svá ohnivě červená křídla nad New Yorkem! Fasáda byla až s neuvěřitelnou pečlivostí vyčištěna, téměř všechny terakotové desky vyměněny za nové, vrátila se charakteristická pyramidová střecha a přízemí získalo zpět svůj původní vzhled. Stará zdobená stavba stojí v příkrém kontrastu s jednoduchými tvary sousedního moderního terminálu, přesto se obě budovy navzájem doplňují a tvoří harmonický celek. Stavební práce se rychle blíží ke konci a celý komplex se veřejnosti otevře letos 26. června. Austin Corbin by měl jistě radost, jak jeho 125 let stará budova prokoukla.