Přestože s vyztužováním betonu měli zkušenosti již římští stavitelé, je za vynálezce železobetonu označován zahradník Joseph Monier, který v roce 1867 získal patent na vyztužení betonové nádoby drátěnou sítí. V USA byl roku 1873 postaven první betonový obytný dům, výstavba výškových budov touto technikou si ale dala dlouho načas. Prvním a zároveň nejvyšším železobetonovým mrakodrapem se stal až Ingalls Building v Cincinnati, dokončený v roce 1903. Tuto 64 metrů vysokou budovu si objednal finanční a železniční magnát Melville Ezra Ingalls pro sídlo své společnosti. Protože nikdy předtím nebyla postavena takto vysoká železobetonová konstrukce, mnoho lidí se domnívalo, že se celá budova zhroutí pod svou vlastní vahou, jakmile se z hotové hrubé stavby odstraní podpěry. K žádné katastrofě naštěstí nedošlo a budova tak otevřela pomyslné dveře k výstavbě daleko vyšších projektů s použitím vyztuženého betonu. Budova byla nejen úspěchem stavebním, ale i estetickým. Je postavena v tehdy mimořádně oblíbeném stylu beaux-arts. Železobetonový monolit je z vnější strany obložen bílými mramorovými deskami v prvních třech podlažích, střední část je pokryta glazovanými šedými cihlami a nejvyšší podlaží s obvodovou římsou bíle glazovanou terakotou. Mrakodrap se dochoval v původní podobě a dodnes slouží administrativním účelům. V roce 1974 byl zapsán do seznamu národních stavebních památek.
Žádné komentáře:
Okomentovat