 |
Jayne Building, 1851
|
 |
Jayne Building, 1951
|
Každý rodič si o svém dítěti
myslí, že právě jeho potomek udělá díru do světa. To samé jistě předpokládali i
rodiče malého Davídka, když se jim v roce 1799 narodil. Jak se později ukázalo, David Jayne díru do světa skutečně udělal. S trochou nadsázky se dá říct, že to byl právě on, kdo rozjel éru mrakodrapů. V roce 1848 totiž přišel s převratnou myšlenkou, že právě jeho nová budova bude
vysoká, protože vysoká jednoduše být mohla. Philadelphia se tak v roce
1850 dočkala nejvyššího mrakodrapu světa, který dlouhá léta dominoval siluetě
města. Není pochyb, že tato desetipodlažní stavba dalece předstihla svou dobu. Vždyť v té době měly budovy čtyři, pět pater. Když byla Jayne Building slavnostně
otevřena, jedině kostelní věže jí mohly konkurovat.
Architektonicky se inspirovala benátskými paláci v gotickém stylu, jmenovitě
Palazzo Cavalli Franchetti a Palazzo Santa Sofia. Výška téměř 40 metrů se stala
senzací pro veřejnost i celonárodní deníky. Jayne si jako jeden z prvních
uvědomil obrovskou reklamní sílu výškových budov, proto na průčelí umístil
své jméno a na střechu nechal postavit dřevěnou vyhlídkovou věž. Poprvé v
dějinách Spojených států se mohla komerční budova pochlubit veřejnosti přístupnou vyhlídkovou terasou. Kdo se chtěl pokochat výhledem na
město, musel ale nejdříve absolvovat pořádný výšlap. Budova měla jen dvě
primitivní nákladní zdviže bez jakéhokoliv zajištění. Přestože se jimi občas
projeli někteří líní zaměstnanci, za skutečné výtahy je nelze považovat. Na
Otisův vynález bezpečného výtahu si svět musel počkat do roku 1853. Další novinkou byla existence splachovacích
záchodů na každém patře. Podobný luxus nabízelo tehdy jen minimum budov. Byznys
i nadále rostl, a tak hned následující rok po dokončení přibyly budově dvě
šestipodlažní křídla s podobným vzhledem jako originální
stavba. V roce 1855
založil David Jayne se svým švagrem společnost Dr. D. Jayne & synové, která se
věnovala realitám. I tato firma byla mimořádně úspěšná. Stačilo jí jen
deset let, aby zdvojnásobila své jméní. V následujících letech se David
Jayne stáhnul do ústraní a kontrolu nad firmou přenechal mladším společníkům.
Když v roce 1866 umírá na
zápal plic, zanechává za sebou mnohamilionový majetek i cenné patenty. Následná
historie jeho tak významné stavby je mimořádně zajímavá. 4. března 1872
zachvátil budovu požár, při němž byla poškozena horní patra a zcela zničena
dřevěná vyhlídková věž. Součástí následné opravy byla instalace jednoho parního
výtahu, vyhlídka už ale nebyla nikdy obnovena. Další událost má přímo epochální
význam. V roce 1873 navštívil teprve sedmnáctiletý Louis Henry Sullivan
Philadelphii, kde získal práci u význačného architekta Franka Furnesse. Ten měl
svou kancelář přímo naproti Jayne Building. Sullivan se později stal jedním z
nejvýznamnějších světových architektů a díky svým budovám je dodnes nazýván
otcem mrakodrapů. Je velmi pravděpodobné, že dennodenní výhled na tehdy již
novou podobu Jayne Building inspiroval o mnoho let později jeho práci na Wainwright
Building v St. Louis. Obě budovy si jsou zřetelně podobné vzhledem i
funkčností. Jak velká tato inspirace ve skutečnosti byla, zůstane asi navždy
předmětem dohadů. V padesátých letech minulého století se celé bloky ulic v
centru Philadelphie likvidovaly a měnily na městský park. V roce 1957 došla řada
i na Jayne Building. Budova při demolici vydala své poslední a nejhodnotnější
tajemství. Jak se ukázalo, při výstavbě byly použity na tehdejší dobu nebývale
moderní konstrukční metody. Obvodové nosné zdi byly z cihel, vnitřní nosné zdi
již ale nahradila řada železných sloupů, která byla po obvodě uložena ve vnějším
zdivu. Díky tomuto hybridnímu, takřka modernímu konstrukčnímu řešení byly
vnitřní prostory prostorné a dobře osvětlené. Likvidace budovy byla dokončena
začátkem roku 1958 a Philadelphia tím navždy přišla o část své historie.
 |
Equitable Life Assurance
Building, kolem roku 1870
|
Jayne Building byla sice nejvyšší budovou své doby, ale vinou chybějícího výtahu nikdy nebyla a není považována za skutečný mrakodrap. Tento takzvaný protomrakodrap ale naznačil směr budoucího vývoje. Tím skutečně prvním mrakodrapem se stal v roce 1870
Equitable Life Assurance Building v New Yorku. Právě v této budově se sešly
všechny technické inovace předešlých let v dostatečně vyspělé formě. Pojišťovna
Equitable Life Assurance Society of the United States zažívala celá šedesátá
léta 19. století obrovský ekonomický rozmach, hlavní sídlo jí však stále
chybělo. Zakladatel a tehdejší viceprezident společnosti Henry Baldwin Hyde a
tři vyhlášení architekti - Edward H. Kendall, Arthur D. Gilman a George B. Post
- společně navrhli převratnou stavbu. Prvotní návrhy nezahrnovaly výtah,
prozíravý Hyde v něm ale spatřoval netušené obchodní možnosti a chtěl, aby jeho
budova takové zařízení obsahovala. To, co dnes bereme jako samozřejmost, byla
tehdy doslova revoluční myšlenka. Navíc natolik novátorská, že Hyde musel
všechny tři architekty přesvědčovat, že tento nápad bude slavit úspěch. Když
byla budova 1. května 1870 slavnostně zpřístupněna zaměstnancům i veřejnosti,
stala se okamžitě senzací. Všechny deníky v zemi tuto stavbu inspirovanou
francouzskými paláci velebily jako stavební i architektonický triumf. Konstrukce
budovy byla podobného hybridního rázu jako Jayne Building ve Philadelphii.
 |
Equitable Life Assurance Building
asi 1880 a 1906
|
Nosné
obvodové zdi byly v přízemí téměř dva a půl metru silné, použití kovových prvků
pro odlehčení celkové struktury stavby bylo ale ve vnitřních prostorách mnohem
rozsáhlejší než u staršího protějšku ve Philadelphii. Střechu tvořilo již výhradně železo. Výška kolem 43
metrů zajistila stavbě titul nejvyšší na světě. Návštěvníci obdivovali rozlehlá
dvoupatrová okna, okázalý vstup s alegorickým sousoším a pompézní bankovní halu
se zdobenými střešními okny. Pro většinu z nich byla ale největším zážitkem
jízda jedním ze dvou komfortních parních výtahů do nejvyššího patra, odkud měli
New York jako na dlani. Není divu, že
právě ty nejvýše umístěné kanceláře se brzy staly těmi
nejvyhledávanějšími. Hydeova předvídavost se do puntíku naplnila. Díky existenci
výtahů se navždy změnilo vnímání výškových staveb: dosud nejméně oblíbené
administrativní prostory v nejvyšších patrech se rázem staly těmi nejžádanějšími
a nejdražšími. Equitable Life Assurance Society se záměrně usídlila ve druhém a
třetím podlaží, aby mohla ty nejlukrativnější prostory pronajmout. Přízemní halu
si pronajala banka, nejvyšší patra se stala velmi oblíbená mezi advokáty. Výběr
nájemného dokázal pokrýt veškerý provoz budovy a přinášel i příjmy navíc.
Společnosti se mimořádně dařilo i v následujících letech, a tak byla budova již
v roce 1876 rozšířena a mansarda zvýšena. V
roce 1878 byla jako jedna z prvních elektrifikována. V roce 1886 se Equitable
stala největší pojišťovnou světa a ještě týž rok se pustila do nejvýraznější
přestavby svého sídla. Práce byla ukončeny v roce 1889, to již stavba zabírala
celý uliční blok a dosáhla konečné výšky 52 metrů. Další rozšíření, tentokrát vertikální, se
plánovalo od roku 1910, ale osud tomu chtěl jinak. Ráno 9. ledna 1912 zachvátil
stavbu požár, který se pravděpodobně rozšířil z restaurace do celé budovy. Snahu
hasičů komplikoval mráz o síle -27 °C, a tak ohni prakticky nic nezabránilo
zpustošit celou budovu. Dílo zkázy dokonala voda, která ruiny proměnila v ledový
palác. Zbytky budovy posloužily odborníkům k důkladnému průzkumu konstrukčních
vlastností stavby, hned poté se na uvolněné parcele začalo s výstavbou nového sídla. Jediné, co se dodnes z původní
stavby dochovalo, je bronzová socha zakladatele společnosti z roku 1901, která
bez úhony přečkala požár i pád prohořelých stropů.
Všechny jmenované vlastnosti této
stavby, jakož i její výrazný ekonomický úspěch, se staly vzorem pro budoucí
výškové budovy, a proto tuto budovu můžeme s klidným svědomím označit za
skutečně prvního zástupce nového typu budovy - mrakodrap.
 |
Western Union
Building, 1875
|
 |
Western Union
Building, 1912
|
New York se díky úspěchu Equitable Life Assurance Building začal rychle měnit z horizontálního na vertikální město. Stávající budovy byly zvyšovány o tehdy módní mansardy a přidán výtah tam, kde to bylo konstrukčně možné. Architekti a stavitelé se začali předhánět, kdo z nich postaví vyšší budovu, jenže jejich smělé plány brzy zhatila Dlouhá deprese. Než se tato úmorná celosvětová krize rozjela na plné pecky, stačil New York zažít první souboj o nebe. Psal se 1. únor 1875 a primát nejvyššího mrakodrapu světa na velmi krátkou dobu převzala Western Union Building. Nejobdivovanějším rysem této 70 metrů vysoké budovy byla její vysoká mansarda a věžička s hodinami, která zvýrazňovala vertikální směr celé stavby. Na samém vrcholku se nacházela železná koule, která se každý den v poledne spustila dolů po vlajkové žerdi na telegrafický příkaz zaslaný z Washingtonu. Tento proces byl o třicet let později převzat a postupně doveden k dokonalosti na vrcholu mrakodrapu One Times Square. Srdcem budovy bylo osmé podlaží s rozlehlou pracovní plochou pro téměř tři sta
zaměstnanců. Zde se vyřizovaly desetitisíce telegramů denně ve třísměnném
provozu. Většina prostor byla společností využívána pro vlastní účely, jen velmi
malá část byla pronajímána, a to především firmám, které měly těsné
obchodní vztahy s Western Union. V červenci 1890 zachvátil sedmé podlaží požár a
těžce poškodil horní část budovy. Následná necitlivá oprava způsobila ještě
větší zkázu. Věžička s hodinami a většina ozdobných prvků byla odstraněna. Nově
přistavěná čtyři podlaží ignorovala vzhled nižších pater, která požár přečkala.
Původní záměr skloubit nový design se starým se nezdařil a výsledkem přestavby
byla estetická katastrofa. Kritikové budovu odsoudili jako hybridní monstrum a
podivný slepenec dvou různých budov naskládaných na sebe. V roce 1915 byla
stavba zlikvidována bez nejmenších protestů veřejnosti a nahrazena novou budovou, která zde dodnes stojí.
 |
Tribune Building, asi 1879
|
 |
Tribune Building po roce 1883
|
Western Union Building si titulu užila jen něco přes dva měsíce. Již 10. dubna 1875 převzala primát nejvyšší budovy světa Tribune Building se 79 metry. Dnes už nevycházející deník New-York Tribune si na dohled od Western Union Building postavil budovu, která byla koncipována jako monumentální oslava deníku, jejího zakladatele i samotného města New York. Podivně protáhnutá mansarda byla s největší pravděpodobností upravena až v průběhu výstavby, aby celková výška budovy převýšila Western Union Building. Většina prostor sloužila potřebám deníku, jen malá část byla pronajímána. V úzké věžičce se nacházely pouze jedna malá kancelář, sklad a hodinový stroj. Věž tak spíše měla přitáhnout pozornost davů, protože hned nad hodinami byl ze všech čtyř stran umístěn velký název deníku. I přes své estetické nedostatky byla budova mimořádně ekonomicky úspěšná, a tak se již v roce 1883 dočkala první přístavby. Díky novému zadnímu traktu získala půdorys ve tvaru písmene J. Druhá přestavba byla daleko radikálnější a nastala mezi lety 1903 - 1905. Konstrukce budovy byla natolik masivní, že umožnila přístavbu dalších devíti pater a celková výška se posunula na 104 metrů. Zvýšena přitom byla i charakteristická věžička a proporčně zrekonstruována do původní podoby. Zadní trakt byl zvýšen a výrazně rozšířen, a Tribune Building tím získala ještě svéráznější půdorys v podobě písmen J a P těsně semknutých dohromady. Nová výška už ale na znovuzískání ztraceného prvenství v překotně se rozvíjejícím New Yorku nestačila. Soukromá univerzita Pace, založená v roce 1906, si v budově zprvu pronajala jednu místnost. Jak se postupně rozšiřovala, pronajímala si stále větší část prostor, až se nakonec stala vlastníkem celého mrakodrapu. V roce 1966 jej nechala zlikvidovat a na jejím místě si postavila novou budovu.
 |
Tribune Building,
kolem roku 1965
|
 |
New York World
Building, kolem
roku 1900
|
Zmiňovaná Dlouhá deprese načas zbrzdila výstavbu mrakodrapů. V osmdesátých letech devatenáctého století se ty nejzajímavější mrakodrapy stavěly převážně v Chicagu, ale ani jeden z nich výškový primát Tribune Building neohrozil. Jen co se v polovině osmdesátých let ekonomika otřepala a nové stavební postupy s použitím železa a ocele umožnily výstavbu daleko vyšších staveb než kdykoliv v minulosti, nastal příhodný čas posunout výškový limit zase o kus dále. V prosinci 1890 převzal titul nejvyšší budovy světa New York World Building. Budova byla postavena v bezprostřední blízkosti Brooklynského mostu a hned vedle Tribune Building pro tehdy nejpopulárnější americký deník New York World. Byla známá též jako Pulitzer Building podle tehdejšího majitele deníku. Dosáhla výšky 94 metrů. Konstrukce byla hybridního rázu: mohutné obvodové zdi byly stále nosné, vnitřní konstrukce již ale byla tvořena řadou železných sloupů, jež byly po obvodu uloženy ve vnějším zdivu. Joseph Pulitzer byl na svou budovu nesmírně pyšný. Symbolizovala pro něj nejen prvenství mezi konkurenčními deníky, ale také nejvyšší ideály žurnalismu: oddanost svobodě, spravedlnost, demokracie a ryzí amerikanismus. V rozlehlé kupoli s průměrem téměř 16 metrů si Pulitzer zařídil vlastní kancelář, která byla nejvýše položená ve městě. Ještě výš se nacházela veřejnosti přístupná vyhlídková terasa. Budova se ale v očích Newyorčanů nikdy populární nestala, působila jako širokoramenné monstrum s kupolí neladící se zbytkem stavby. Deník ovšem výtečně prosperoval, a tak se zadní část budovy dočkala už v roce 1908 třináctipodlažní přístavby. Prosperitu vystřídal v průběhu dvacátých let úpadek, následován ukončením vydávání v roce 1931. Budova poté zůstala jen reliktem své doby a sloužila kancelářským účelům převážně pro malé firmy. Těsná blízkost s mostem se jí nakonec stala osudnou. V roce 1955 byla zlikvidována a na jejím místě byl rozšířen nájezd na Brooklynský most.
 |
Manhattan Life Insurance
Building, 1895
|
Newyorská mrakodrapová horečka pokračovala celá devadesátá léta 19. století, a tak netrvalo dlouho a štafetu nejvyššího mrakodrapu světa přebrala další, ještě vyšší budova. Čerstvým držitelem titulu se už v roce 1894 stala centrála pojišťovny Manhattan Life Insurance Company. Stavba jako první budova překonala magickou hranici sto metrů. Svou tehdy ohromující
výškou 106 metrů a exkluzivní polohou kousek od burzy cenných papírů na Wall
Street rychle přitáhla nájemníky. Společnost měla kanceláře v prvních
sedmi podlažích, všechna ostatní pronajímala. Pravděpodobně poprvé v historii bylo uplatněno pravidlo, čím
výše se kancelář nacházela, tím vyšší nájemné bylo požadováno. V nejvyšších třech
podlažích kupole sídlila meteorologická stanice, která se zde přemístila z Equitable Life Assurance Building, jejíž výška už tehdy pro účely stanice nedostačovala. Manhattan Life Insurance Building se za svou existenci může pochlubit tak výraznými přestavbami, že byla v
pozdějších letech téměř k nerozeznání od své původní podoby. Ta první proběhla už mezi lety 1903 - 1904. Společnost koupila sousední pozemek směrem na sever,
stávající budovu na něm strhla a novou přístavbu koncipovala tak, aby
korespondovala se vzhledem existující budovy. Kupole na vrcholu stavby musela
být rozšířena, aby se opět posunula do středu celé budovy. Přesto na ní byla
znát nesouměrnost, patrná především při pohledu na prvních pět podlaží.
Nová výška po této
přestavbě není známa, ale od původní se zřejmě moc nelišila. Z výhodné polohy se postupujícími roky
stala nevýhoda, jak v bezprostřední blízkosti vyrůstaly daleko vyšší stavby.
Nejen, že se budova doslova topila v kaňonu okolní husté zástavby, ale dalšími
úpravami postupně přicházela i o svou charakteristickou kupoli.
 |
Proměna Manhattan Life Insurance
Building
1912: dobře patrné severní rozšíření budovy
1952: kupole zbavená budova se krčí mezi One Wall Street Building a
Knickerbocker Trust Building
|
Koncem dvacátých
let přišla kupole o zdobnou nástavbu na samotném vrcholku, koncem
třicátých let pak byla celá odstraněna. Poslední známá fotografie z roku 1962
ukazuje stísněného drobka a jen skutečný expert by rozeznal v tomto smutném
torzu kdysi nejvyšší budovu světa. Ve stejném roce byl vydán demoliční výměr, a
tak i tento mrakodrap ustoupil v roce 1963 modernější zástavbě bez povšimnutí
veřejnosti.
 |
Park Row Building, 1899
|
 |
Park Row Building
v současnosti
|
Newyorský Park Row Building posunul laťku zase o kousek výš. Byl dokončen v roce 1899 a je nejstarší
dosud stojící mrakodrap, který svého času držel titul nejvyšší budova světa. Na
tehdejší dobu gigantická stavba s výškou 119 metrů dokázala pojmout více než 950 kanceláří pro
téměř 4000 lidí. To, co z přední strany vypadá jako čistý design zakončený dvěma
masivními, čtyřpodlažními kupolemi, je z boční a zadní strany podivná stavební
změť. Budova totiž stojí na původně sedmi pozemcích různých velikostí a sousedí
se třemi ulicemi, z nichž ani jedna nevede kolmo. Obě kupole z měděných plátů
byly původně opatřeny i vysokými vlajkovými stožáry a lemovány sochami. Kdy ale
byly tyto ozdobné prvky odstraněny, není známo. Je jisté, že již na začátku čtyřicátých let minulého století na budově nebyly. Svou výškou byla stavba obdivována
veřejností, odborníci ale vzhled vesměs odsoudili jako obludnost, která může
vyrůst jen v New Yorku. Budova prošla mezi lety 2000 - 2002 rozsáhlou
rekonstrukcí a nyní slouží převážně pro nájemní bydlení. Původní plán počítal i
s renovací obou kupolí na dva exkluzivní apartmány, ale přísné newyorské
protipožární předpisy tento plán zhatily. Letos se tyto prostory překvapivě dostaly na realitní trh za nabídkovou cenu dvacet milionů dolarů. Jsou dosud v původním, nerenovovaném stavu, přesto z nich dýchá noblesa dávno zašlých časů.
 |
Singer Building, 1910
|
 |
Singer Building dominuje panoramatu
Manhattanu, 1910
|
Společnost Singer Manufacturing
Company, proslavená výrobou šicích strojů, již v únoru 1906 hrdě
prohlásila, že postaví nejvyšší mrakodrap na světě, který daleko předčí všechny
ostatní. O dva roky později se Singer Building skutečně stal se svými 187 metry
nejvyšší a dramaticky proměnil newyorské panorama. Mrakodrap ve stylu beaux-arts
se stal estetickým i praktickým triumfem. Svou štíhlou elegancí,
dechberoucím bohatým zdobením hlavní haly a červenobílou fasádou se výrazně
odlišil od všech ostatních budov té doby. Na samotném konci vlajkové žerdi vlál
ve výšce 204 metrů firemní prapor. Jako první mrakodrap se mohl pochlubit
vnějším osvětlením, šestnácti elektrickými výtahy a za padesát centů nabízel
vyhlídku ze čtyřicátého podlaží. Kanceláře firmy Singer se nacházely v
nejvyšších šestnácti podlažích, ostatní prostory byly pronajímány. Společnost
budovu v roce 1961 prodala a přesunula se do Rockefellerova centra. Nemovitost
získal realitní spekulant William Zeckendorf, který marně doufal, že právě sem
se přesune burza cenných papírů. V roce 1964 budovu zakoupila společnost United
States Steel a o čtyři roky později ji zlikvidovala společně s dalšími
historickými stavbami, které stály na tomto i vedlejším pozemku. Demolice Singer Building je považována za jednu z
největších architektonických ztrát New Yorku. Je o to děsivější při pohledu na
uniformní, krabicové monstrum, které na tomto místě dodnes stojí.
 |
| Metropolitan Life Tower, 1909 |
 |
| Metropolitan Life Tower v současnosti |
 |
| Stav celého komplexu v současnosti a po dokončení přístavby v roce 2024 |
Žádné komentáře:
Okomentovat