Dominion Building
Koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století prožívala Britská Kolumbie prudký ekonomický rozmach. S rozvojem důlní a lesní těžby, zemědělství a rybářství rostla populace i hospodářství provincie. Obrovský rozmach ještě více podpořilo dokončení Kanadské pacifické železnice, která otevřela cestu novým osídlencům. Do Vancouveru, největšího města provincie, proudily davy imigrantů a ceny pozemků a nemovitostí rostly do nebes. Podhoubí pro výstavbu prvního mrakodrapu města bylo připraveno. V roce 1905 prohlásil ředitel Imperial Trust Company, že vybuduje první mrakodrap Vancouveru, kterému se svou krásou budou rovnat jen francouzské zámky. Finance na výstavbu však nedostačovaly, a tak banka požádala místní podnikatele, aby se na investici podíleli. Tato výzva měla sice odezvu, avšak peněz stále nebylo dost. Teprve po sloučení s konkurenční Dominion Trust Company a pojmenování mrakodrapu po novém partnerovi mohla výstavba začít. Budova s lichoběžníkovým půdorysem byla úspěšně dokončena v roce 1910 ve stylu beaux-arts, tedy skutečně ve stylu připomínající francouzské zámky. Mrakodrap dosahuje výšky 48 metrů a ocelovou konstrukci pokrývá oranžová terakota a červená leštěná žula. Deset podlaží zakončuje mohutná třípodlažní mansarda s dvanáctimetrovým vlajkovým stožárem. Banka obsadila přízemí, zbytek budovy rozdělila do tří set kanceláří a ty pronajala. Skvělé časy ale brzy skončily. Problémy se projevovaly již od roku 1912, avšak největší ránu ekonomickému rozmachu zasadilo až vypuknutí První světové války. Dominion Trust Company zbankrotovala v roce 1914, střadatelé přišli o veškeré úspory, tehdejší výkonný ředitel spáchal sebevraždu a investorům zbyla na krku prázdná budova. Zkoušku času však přestála a do současnosti se dochovala v původní podobě. V roce 1998 prošla pečlivou rekonstrukcí, při níž získaly exteriéry zpět oranžovo-červený vzhled. Budova stále slouží administrativním účelům. Díky příznivým cenám nájmů a snad i své úchvatné excentričnosti přitahuje volnomyšlenkáře. Najdete zde kanceláře řady umělců, spisovatele, režiséra, drobných živnostníků, advokátů, odborářů a neziskových organizací.
Koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století prožívala Britská Kolumbie prudký ekonomický rozmach. S rozvojem důlní a lesní těžby, zemědělství a rybářství rostla populace i hospodářství provincie. Obrovský rozmach ještě více podpořilo dokončení Kanadské pacifické železnice, která otevřela cestu novým osídlencům. Do Vancouveru, největšího města provincie, proudily davy imigrantů a ceny pozemků a nemovitostí rostly do nebes. Podhoubí pro výstavbu prvního mrakodrapu města bylo připraveno. V roce 1905 prohlásil ředitel Imperial Trust Company, že vybuduje první mrakodrap Vancouveru, kterému se svou krásou budou rovnat jen francouzské zámky. Finance na výstavbu však nedostačovaly, a tak banka požádala místní podnikatele, aby se na investici podíleli. Tato výzva měla sice odezvu, avšak peněz stále nebylo dost. Teprve po sloučení s konkurenční Dominion Trust Company a pojmenování mrakodrapu po novém partnerovi mohla výstavba začít. Budova s lichoběžníkovým půdorysem byla úspěšně dokončena v roce 1910 ve stylu beaux-arts, tedy skutečně ve stylu připomínající francouzské zámky. Mrakodrap dosahuje výšky 48 metrů a ocelovou konstrukci pokrývá oranžová terakota a červená leštěná žula. Deset podlaží zakončuje mohutná třípodlažní mansarda s dvanáctimetrovým vlajkovým stožárem. Banka obsadila přízemí, zbytek budovy rozdělila do tří set kanceláří a ty pronajala. Skvělé časy ale brzy skončily. Problémy se projevovaly již od roku 1912, avšak největší ránu ekonomickému rozmachu zasadilo až vypuknutí První světové války. Dominion Trust Company zbankrotovala v roce 1914, střadatelé přišli o veškeré úspory, tehdejší výkonný ředitel spáchal sebevraždu a investorům zbyla na krku prázdná budova. Zkoušku času však přestála a do současnosti se dochovala v původní podobě. V roce 1998 prošla pečlivou rekonstrukcí, při níž získaly exteriéry zpět oranžovo-červený vzhled. Budova stále slouží administrativním účelům. Díky příznivým cenám nájmů a snad i své úchvatné excentričnosti přitahuje volnomyšlenkáře. Najdete zde kanceláře řady umělců, spisovatele, režiséra, drobných živnostníků, advokátů, odborářů a neziskových organizací.
Žádné komentáře:
Okomentovat