Architektonická kancelář Daniela Burnhama byla na přelomu 19. a 20. století na roztrhání. Každé větší americké město muselo mít v centru alespoň jednu budovu navrženou Danielem Burnhamem, pokud chtělo něco znamenat. Koncem 19. století se dočkala i Philadelphia. Land Title Company, jedna z největších a nejstarších pojišťoven světa, pověřila právě Burnhama, aby jí navrhnul sídlo pensylvánské pobočky. Ten nelenil a vyprojektoval další velkolepý mrakodrap v chicagském stylu. Nejnápadnějším rysem budovy jsou bezesporu mohutná podnož, trojokna v podobě arkýřů a zdobená korunní římsa. Neméně zajímavým prvkem a bez dalekohledu zcela skrytým jsou andělíčci, jež zdobí rohovou část římsy. Tvář jednoho z nich byla vymodelována podle Burnhamovy dcery Margaret. Jestli to byl z architektovy strany jen drobný vtípek nebo hold dceři, můžeme dnes jen spekulovat. Budova dosahuje výšky 58 metrů. Pojišťovna se usídlila v přízemí a prvním patře, zbytek kancelářských ploch pronajala. Rozšíření mrakodrapu se začalo plánovat prakticky ihned po dokončení stávajícího a do akce byl opět povolán Daniel Burnham. O tom ale až příště.
Že naše země není mrakodrapům zaslíbená, dokládá davová hysterie, která se rozpoutala kolem výstavby olomouckého mrakodrapu, a která neutichá ani více než tři roky po jeho dokončení. Řeč je o půvabném BEA centru, dokončeném koncem roku 2012. Osmnáctipodlažní elipsovitá budova se světle modrým opláštěním stojí na jižním okraji města v uctivém odstupu od historického centra. Zároveň však panorama Olomouce oživuje, aniž by jej jakkoliv narušovala. Mrakodrap Business Education Acceleration Centrum je s výškou 74 metrů nejvyšší budovou Olomouce a z její střechy i horních pater se naskýtá unikátní výhled do všech stran. Veřejnosti přístupné vyhlídkové patro tu však nenajdete. V budově a přilehlém komplexu sídlí Moravská vysoká škola Olomouc, Tesco SW a řada dalších, převážně menších společností.
Symbolem hlavního města Brazílie je nepochybně futuristická budova národního kongresu. Celý komplex byl postaven mezi lety 1958 a 1960 podle návrhu architekta Oscara Niemeyera v novém hlavním městě Brasílii. Areál tvoří přízemní sokl, na němž jsou umístěny mísám podobné útvary. Senát zasedá v konkávní budově, která tvoří kopuli, sídlo sněmovny je umístěno v konvexní budově připomínající mísu. Za nimi, jakoby přímo ze zrcadlícího se bazénu, vystupují dva totožné 92 metrů vysoké mrakodrapy, které jsou uprostřed spojeny třípodlažním průchozím mostem. Obě dvaceti sedmi podlažní budovy slouží jako poslanecké kanceláře.
Unikátní spojení racionalismu chicagské školy a neohistorického beaux-arts pod taktovkou Daniela Burnhama prostě nemohlo dopadnout špatně. A taky nedopadlo! Světově uznávaný architekt Daniel Burnham měl na začátku minulého století za sebou práce na významných budovách Monadnock Building, Masonic Temple a Reliance Building v Chicagu nebo např. Flatiron Building v New Yorku. Americké Des Moines se v roce 1909 dočkalo mrakodrapu, který i po více než sto letech budí úžas především díky svým dokonalým proporcím. Za návrhem stál právě Daniel Burnham, kterého si najali bratři Flemingové, velmi úspěšní místní pojišťovací agenti. První budova s ocelovým skeletem v Iowě měří 53 metrů a je opticky rozdělena na tři části. V podnoži, tvořenou mohutnými pilastry, se nacházely obchody, ve střední části byly kancelářské prostory a korunu zdobila a stále zdobí ozdobná římsa. Na začátku roku 2013 byla dokončena ohleduplná rekonstrukce, při níž byla horní patra přeměněna na malometrážní byty. V přízemí a prvním patře zůstaly obchody a kanceláře.
Minimalismus dovedený do extrému, to je 432 Park Avenue, nejvyšší bytový mrakodrap planety. Nová newyorská dominanta poblíž Central Parku vychází z nejčistšího geometrického tvaru - čtverce. Dokončena byla koncem minulého roku a dosahuje výšky 426 metrů. Budovu tvoří železobetonové jádro, kde jsou soustředěny výtahové šachty a veškeré komunikační a mechanické rozvody. Z jádra vystupuje vyztužený železobetonový skelet. Díky tomuto stavebnímu řešení jsou všechny byty nebývale prosvětlené a prostorné bez nadbytečných nosníků uvnitř jednotlivých pokojů. V mrakodrapu je celkem 104 bytů, každý z nich má okna velká tři krát tři metry a na jednom patře se vždy nacházejí maximálně dva byty. S postupující výškou pak jen jeden byt na patro. Nejluxusnější byt v nejvyšším patře nabízí výhled k nezaplacení. A to doslova. Stojí totiž 95 milionů dolarů, což z něj dělá suverénně nejdražší byt v New Yorku. Má přes 2600 metrů čtverečních, vede sem soukromý výtah, má vlastní knihovnu, bazén, místnost pro masáže, venkovní terasu a soukromé minilázně. V koupelně je samozřejmě vyhřívaná podlaha a bude-li majitel chtít, může si za mrzkých 32 tisíc dolarů přikoupit klimatizovaný vinný sklípek. Každé jednotlivé okno je jako jeden velký úžasný panoramatický obraz New Yorku. Tento penthouse byl mimochodem prodán mezi prvními.
Architektonická kancelář Daniela Burnhama byla na přelomu 19. a 20. století na roztrhání. Každé větší americké město muselo mít v centru alespoň jednu budovu navrženou Danielem Burnhamem, pokud chtělo něco znamenat. Koncem 19. století se dočkala i Philadelphia. Land Title Company, jedna z největších a nejstarších pojišťoven světa, pověřila právě Burnhama, aby jí navrhnul sídlo pensylvánské pobočky. Ten nelenil a vyprojektoval další velkolepý mrakodrap v chicagském stylu. Nejnápadnějším rysem budovy jsou bezesporu mohutná podnož, trojokna v podobě arkýřů a zdobená korunní římsa. Neméně zajímavým prvkem a bez dalekohledu zcela skrytým jsou andělíčci, jež zdobí rohovou část římsy. Tvář jednoho z nich byla vymodelována podle Burnhamovy dcery Margaret. Jestli to byl z architektovy strany jen drobný vtípek nebo hold dceři, můžeme dnes jen spekulovat. Budova dosahuje výšky 58 metrů. Pojišťovna se usídlila v přízemí a prvním patře, zbytek kancelářských ploch pronajala. Rozšíření mrakodrapu se začalo plánovat prakticky ihned po dokončení stávajícího a do akce byl opět povolán Daniel Burnham. O tom ale až příště.
