Powers Building

Unikátnější mrakodrap aby člověk pohledal. Powers Building v americkém Rochesteru vděčí za svůj svérázný vzhled muži, který se značnou část života urputně snažil, aby jeho budova byla nejvyšší ve městě. A tak upravoval, zvyšoval a přistavoval. Historie budovy začíná na konci americké občanské války, kdy Daniel W. Powers, bankéř, realitní investor a filantrop, kupuje v centru Rochesteru rohový pozemek a nechá zde postavit pětipodlažní kancelářskou stavbu. Budova ve stylu italské renesance byla dokončena v roce 1869 a stala se nejvyšší v Rochesteru. Okrasná kamenná fasáda byla lemována železem a litinovými rámy, podlahy byly zdobeny mramorem. Část vnitřních prostor sloužila pro Powersem vlastněnou banku, zbytek byla pronajímána. Jako jedna z prvních budov měla výtah, byť to byl stále ještě poměrně primitivní systém poháněný vztlakem vody. Byla to po všech stránkách moderní budova a Powers učinil vše, aby se nejen stala, ale i zůstala středobodem celého Rochesteru. Už v roce 1871 nechal vyměnit plynové osvětlení za elektrické a v roce 1875 otevřel v nově přistavěném šestém podlaží největší soukromou uměleckou sbírku v zemi. Až do konce života pečlivě sledoval stavební činnost v okolí. Jakmile začala výstavba budovy, která by převýšila tu jeho, okamžitě nařídil rozšíření své nemovitosti. Mezi lety 1873 - 1888 došlo k několika výrazným rozšířením do stran i do výšky. Především mansarda získala až komické rozměry. V zadní části byla přistavěna věž s vyhlídkovým balkonem ve stejném renesančním stylu jako zbytek budovy. I ta byla v roce 1891 zvýšena, jakmile si zase někdo dovolil výškově ohrozit Powersovu budovu. Nekonečné úpravy skončily Powersovou smrtí v roce 1897, to už měla stavba třináct podlaží a 53 metrů výšky. Umělecká sbírka byla rozprodána a budova nadále sloužila pro kancelářské účely. Skoro sto let pak na ni nikdo nesáhnul a chátrání mělo za následek její postupné vyprázdnění. V osmdesátých letech se vážně uvažovalo o likvidaci. V roce 1988 ale začala citlivá tříletá renovace, která budově vrátila původní vzhled. Četná architektonická ocenění a zařazení mezi významné historické památky potvrdily, že oprava byla tou správnou cestou. Budova dnes opět slouží pro administrativní účely s obchody v přízemí a obyvatelé Rochesteru ji považují za nenahraditelnou ikonu jejich města.