19. října 2013

Na kuřích nožkách (2. část)

Diplom z univerzity a licence od státu z vás udělají profesionála, ale jsou také zavazující. Vaše společenská odpovědnost Vás dalece přesahuje. Když objevíte nějaké sociální riziko... Proboha, tahle věc zabije tisíce. Musím něco udělat. Musím něco udělat!
William LeMessurier, americký statik a profesor stavebního inženýrství

Testy modelu mrakodrapu ve větrném tunelu a detailní kalkulace skutečně prokázaly, že studentka měla pravdu a konstrukce mrakodrapu je nedostatečně zajištěná proti větrnému zatížení. LeMessurierův statický návrh spojů ocelové konstrukce byl totiž v důsledku úspor financí nahrazen systémem se zámkovými spoji. Z kalkulací vyplynulo, že nedostatečně provedené spoje začínají kolabovat při proudění větru rychlejším než 112 km/h. Jako extrémní se ukázala situace, kdy uragán namáhá dvě stěny mrakodrapu zároveň ve směru 45° a celá stavba se tak začíná hroutit. LeMessurier mohl strčit hlavu do písku a nedělat nic, spáchat sebevraždu nebo začít problém urychleně řešit. Zvolil třetí možnost a dost možná tím zabránil nepředstavitelné katastrofě. Závažný statický problém představil společnosti Citicorp už začátkem srpna 1978 a po krátkém jednání od ní obdržel souhlas s opravami i nezbytné finance. LeMessurierova náprava spočívala v důkladnějším zpevnění konstrukčních spojů. Parta svářečů nepozorovaně prováděla potřebné práce. Přes každý spoj se v nočních hodinách v průběhu tří měsíců navařovala dva palce tlustá ocelová plotna. Opravy přesto neunikly pozornosti investigativních novinářů z New York Times, kteří si všimli pravidelného nočního provozu v budově. Článek ale nikdy nevyšel, protože právě v období oprav vstoupily novinářské odbory do stávky a deník tři měsíce nevycházel. Další šťastná událost záhy následovala. V polovině oprav se objevily zprávy o hurikánu Ella směřujícím na New York. Chybělo jen pár hodin od evakuace oblasti kolem mrakodrapu, když se hurikán stočil na východ. Dělníci v následujících týdnech mohli svou práci úspěšně dokončit. Když byla celá aféra o dvacet let později zveřejněna, na statikovu hlavu se nesnesla obrovská kritika, jak by se dalo předpokládat, ale naopak obrovská pochvala za aktivní a především vysoce etický přístup k celému problému.

Žádné komentáře:

Okomentovat