Torre Agbar
Barcelona se od roku 2005 pyšní ojedinělým mrakodrapem. Torre Agbar se stal hlavním sídlem barcelonských vodáren Aguas de Barcelona a odtud také pochází jeho jméno. Stavba svým tvarem připomíná gejzír tryskající ze země a také symbolizuje vrchol nedaleké posvátné hory Montserrat. Obyvatelé města ale vidí něco jiného, a tak nepřekvapí, že budově přezdívají vibrátor. Třiatřicetipatrový mrakodrap o výšce 144 metrů navrhl slavný francouzský architekt Jean Nouvel. Budova se jako každé dílo Nouvelova ateliéru vymyká tradičním stavbám a spíše než mrakodrap působí jako neobvyklý útvar vynořující se z městské šedi. Ač to není na první pohled patrné, budova není kruhová, ale profil půdorysu tvoří ovál. Konstrukce stavby vyrůstá z kráteru, který je naplněný vodou, a je obklopen zvlněnou krajinou z asfaltu podobnou měsíční krajině. I fasáda evokuje vodní hladinu. Povrch budovy je hladký a spojitý, třpytivý a průhledný. Stavba směrem ke svému vrcholu působí stále lehčím dojmem a zakončuje ji skleněná, téměř průhledná kupole. Tento efekt již Nouvel použil před lety u nerealizovaného projektu Tour sans fins v Paříži. Torre Agbar bývá v noci osvětlen a díky mozaikovité hře světla - červená u podnože budovy, modrá nahoře - je budova výrazným orientačním bodem Barcelony.
Barcelona se od roku 2005 pyšní ojedinělým mrakodrapem. Torre Agbar se stal hlavním sídlem barcelonských vodáren Aguas de Barcelona a odtud také pochází jeho jméno. Stavba svým tvarem připomíná gejzír tryskající ze země a také symbolizuje vrchol nedaleké posvátné hory Montserrat. Obyvatelé města ale vidí něco jiného, a tak nepřekvapí, že budově přezdívají vibrátor. Třiatřicetipatrový mrakodrap o výšce 144 metrů navrhl slavný francouzský architekt Jean Nouvel. Budova se jako každé dílo Nouvelova ateliéru vymyká tradičním stavbám a spíše než mrakodrap působí jako neobvyklý útvar vynořující se z městské šedi. Ač to není na první pohled patrné, budova není kruhová, ale profil půdorysu tvoří ovál. Konstrukce stavby vyrůstá z kráteru, který je naplněný vodou, a je obklopen zvlněnou krajinou z asfaltu podobnou měsíční krajině. I fasáda evokuje vodní hladinu. Povrch budovy je hladký a spojitý, třpytivý a průhledný. Stavba směrem ke svému vrcholu působí stále lehčím dojmem a zakončuje ji skleněná, téměř průhledná kupole. Tento efekt již Nouvel použil před lety u nerealizovaného projektu Tour sans fins v Paříži. Torre Agbar bývá v noci osvětlen a díky mozaikovité hře světla - červená u podnože budovy, modrá nahoře - je budova výrazným orientačním bodem Barcelony.
Žádné komentáře:
Okomentovat