 |
| Postgirobygget v současnosti |
 |
| Postgirobygget, 1999 |
Když si v roce 1975 postavila Norská pošta v Oslu své nové sídlo, stala se budova svou výškou 84 metrů nejvyšší v zemi. Zároveň ale byla silně kritizována kvůli zničení panoramatu města i nevhodnému umístění do historického centra. Stavba byla natolik nenáviděná, že se jí přezdívalo Nepřítel lidu. Když byla v roce 1990 dokončena v těsném sousedství 117 metrů vysoká Oslo Plaza, budova Norské pošty o svůj titul přišla, silně negativní postoj veřejnosti ale přetrval. V roce 2001 zakoupila mrakodrap realitní společnost Entra a vyhlásila architektonickou soutěž na její zlidštění. Dva roky poté byla dokončena renovace podle vítězného návrhu norského studia Arkitektkontoret Hultberg, Resen, Throne-Holst og Boguslawski. Stavbě v nejvyšší části přibylo sedm podlaží, celková výška se posunula na 111 metrů a výrazně pomohlo i vertikální rozdělení na dvě rozdílně vysoké budovy. Rekonstrukce se vydařila, a přestože se z nenávisti nestala láska na první pohled, Osloňané se již za tuto budovu nemusejí stydět.
Americký tiskový magnát Wiliam Randolph Hearst si v polovině dvacátých let minulého století najal vídeňského architekta Josepha Urbana, aby mu v New Yorku navrhl nové ředitelství pro jeho novinářské impérium. Hearst měl původně v plánu postavit mrakodrap tyčící se na šestipodlažní základně. První fáze byla dokončena v roce 1928 v tehdy oblíbeném stylu art deco. Dříve než se přistoupilo ke druhé fázi, zasáhla Velká hospodářská krize, a dostavba byla odložena na neurčito. Nikdo netušil, že se neurčito protáhne na téměř osmdesát let a výsledkem prodlevy se nakonec stane nejkrásnější mrakodrap Manhattanu. Design nové stavby navrhl titán světové architektury Norman Foster, který zvolil podobný přístup jako u přestavby Říšského sněmu v Berlíně. Původní budova byla kompletně vykuchána, zbylo jí jen vnější zdivo. Vzniknul tak obrovský vnitřní prostor, který slouží jako fascinující vstupní hala s restauracemi, kavárnami a veřejným prostorem s vodními kaskádami. Nová skleněná věž, dokončená v roce 2006, byla mistrovsky zasazena dovnitř a zároveň nad tento světlem zalitý prostor, přičemž se jeho první podlaží nachází až nad stávající budovou.
