Spirála do nebe

Kuwait City zažívá posledních pět let obrovský stavební rozmach a mrakodrapy zde rostou podobně šíleným tempem jako v Dubaji. Novým symbolem tohoto města v Perském zálivu se stala loni dokončená budova Al Hamra Tower. Originálnější mrakodrap jen tak nenajdete. Elegantně zahalená do skleněného pláště a sochu připomínající budova ční do obdivuhodné výšky 413 metrů, což z ní dělá čtrnáctou nejvyšší budovu světa. Tento jedinečný mrakodrap navrhla světoznámá kancelář architektů Skidmore, Owings a Merrill, která mimo jiné stojí za projekty Lever House, Sears Tower, Trump International Hotel and Tower, Burj Khalifa nebo One World Trade Center. Půdorys budovy má tvar zaobleného čtverce s centrálně umístěným jádrem pro výtahové šachty a schodiště. Stavba se do výšky tvaruje do šroubovice proti směru hodinových ručiček okolo centrálního jádra. Do sedmdesátého patra se vnější fasáda zkroutí od západu k východu o více než 130 stupňů a vzbuzuje dojem plynulého spirálového obtočení celé konstrukce. Díky tomuto architektonickému provedení je půdorysná plocha každého patra jiná. Mrakodrap slouží administrativním účelům. Výjimkou jsou restaurace v nejvyšším patře a nákupní centrum u paty budovy.

Motokov

Téměř 104 metrů vysoká administrativní budova na pankrácké pláni v Praze, původně určená pro Podnik zahraničního obchodu Motokov, se stala v roce 1977 nejvyšší stavbou hlavního města a druhou nejvyšší v zemi hned po budově Československé televize v Bratislavě. Své prvenství si v Praze udržela až do roku 2008, kdy ji o pět metrů převýšila sousední City Tower, což byla budova původně určená pro Československý rozhlas, a jejíž výstavba zabrala neuvěřitelných 25 let. V povědomí široké veřejnosti získala budova Motokovu renomé architektonicky zdařilé stavby. Nosná konstrukce objektu je tvořená železobetonovým jádrem a ocelovým skeletem se zavěšenou modulovou fasádou z hliníku. Budovu zakoupila v roce 2000 developerská společnost ECM a následující rok zahájila komplexní čtyřletou rekonstrukci. Díky zcela novému opláštění stavba prokoukla a získala moderní vzhled. Zvláštností rekonstrukce bylo provádění stavebních prací za plného provozu a vytvoření nové vstupní haly s přímým vstupem od stanice metra Pankrác. Díky své mimořádné výšce je budova v panoramatu Prahy nepřehlédnutelná a dodnes je mezi Pražany nazývána původním jménem Motokov, přestože od roku 2005 je její oficiální jméno City Empiria.

Trump Tower Chicago

V létě roku 2001 oznámil Donald Trump, že postaví v centru Chicaga nejvyšší mrakodrap světa s výškou kolem 460 metrů. Po událostech z 11. září 2001 však tento plán opustil a mrakodrap prošel výraznou změnou výšky i vzhledu. Přesto výsledná stavba stále stojí za to, ostatně jako každý Trumpův realitní projekt. Když byla Trump Tower Chicago, nebo přesněji Trump International Hotel and Tower v roce 2009 dokončena, stala se svou výškou 423 metrů druhou nejvyšší budovou Spojených států i Chicaga hned po Willis Tower. Aby svou hmotou nenarušila okolní zástavbu, především historickou Wrigley Building z roku 1922, ustupuje s přibývající výškou. Tento asymetrický vzhled vychází z nepravidelného tvaru pozemku v ohybu řeky Chicago a zároveň minimalizuje v tomto městě časté nápory větru. Fasáda je tvořena nerezovou ocelí a vysoce reflexním sklem, v němž se zrcadlí sousední budovy. Budova funguje jako multifunkční projekt s obchody a parkovacími místy v nejnižších patrech, hotelem s 339 pokoji ve střední části a 486 luxusními soukromými rezidencemi v nejvyšších patrech. Zajímavostí je, že majitelé rezidencí mohou v době nepřítomnosti tyto prostory hotelu pronajmout.

Trump Tower

Poslední únorový den roku 1979 zveřejnil tehdy 32 letý Donald Trump plán na výstavbu nového mrakodrapu přímo na Páté avenue v New Yorku, který po dokončení ponese jeho jméno. Tomu chlapovi prostě nechybělo ego ani za mlada. Jen měsíc před tímto oznámením vytvořil rovnocenné partnerství se společností Equitable Life Assurance Society, která vlastnila Trumpem vyhlédnutý atraktivní pozemek. Agresivní podnikatel nelenil a dal se do práce. Brzy získal všechna potřebná povolení a již na začátku roku 1980 začala na pozemku demolice stávající art deco budovy z roku 1929. Protesty proti bourání nebyly nijak hlasité. I kdyby byly, Trump by se jim leda zasmál. V říjnu 1983 byl nový mrakodrap dokončen a svou výškou 202 metrů se stal nejvyšší železobetonovou stavbou New Yorku. Tak jako později u Trump World Tower, i u této budovy bylo pro plášť použito bronzové reflexní sklo. Tento materiál zajišťuje dostatečné osvětlení interiérů a nerušený výhled ven. V prvních šesti podlažích se nacházejí luxusní obchody v okázalém třicetimetrovém atriu z italského mramoru. Návštěvník zde může obdivovat i umělou vodní kaskádu s vodopády. Nad ní se nachází třináct pater s kancelářemi. Zbylých 39 pater je určeno výhradně pro luxusní bydlení včetně Trumpova apartmá v nejvyšším patře, které bylo v osmdesátých letech zařízeno v úděsném stylu imitující soukromé komnaty Ludvíka XIV. Za to ovšem Trump vděčí své tehdejší ženě Ivaně, která měla na této šílenosti nejvydatnější podíl. Trumpovi se jeho první velké realitní dobrodružství mimořádně vydařilo. Budova má dlouhodobou obsazenost kolem 99% a to z ní činí jeden z finančně nejúspěšnějších mrakodrapů světa. Díky systému architektonických ústupků, které jsou netradičně osázeny stromy, je budova zároveň snadno rozpoznatelná.

Co vznikne smícháním ega a nevkusu?
Trumpovo apartmá, jak vypadalo v roce 1987

Trump World Tower

Jako tajemný černý monolit z Kubrickova filmu 2001: Vesmírná odysea vyčnívá z panoramatu Manhattanu tento luxusní rezidenční mrakodrap. Dokončen byl v roce 2001 a stal se svou výškou 262 metrů na dva roky nejvyšší výhradně obytnou budovou světa. V New Yorku si toto prvenství udržel až do minulého roku, kdy jej o pět metrů převýšil 8 Spruce Street. Plášť této elegantní budovy je tvořen hladkou plochou bez viditelných spojů s využitím bronzového reflexního skla. Tato souvislá plocha bez jakýchkoliv architektonických výstupků dodává budově až monolitický vzhled. Projekt realitního magnáta Donalda Trumpa byl zprvu kritizován. Strohý design a především výška plánované budovy, která by výrazně zastínila nedaleké sídlo Organizace spojených národů, mnohým lidem vadila. Argumentovali, že takto vysoký mrakodrap poruší dlouholeté pravidlo, které omezovalo výšku nových budov tak, aby nepřevýšily sídlo OSN. Toto pravidlo však ve skutečnosti nemělo žádnou právní váhu a bylo jen nepsanou gentlemanskou dohodou developerů, kterou se Trump rozhodně nehodlal řídit. Protesty tedy výstavbu nijak neomezily. V budově se nachází celkem 376 luxusních bytů. Dvoupodlažní apartmá v nejvyšších patrech budovy s plochou téměř 2000 metrů čtverečních bylo dlouhá léta nabízeno za absurdních 58 milionů dolarů. Kupec se ale nenašel, a tak bylo apartmá rozděleno na čtyři bytové jednotky a ty pak prodány samostatně. Trump World Tower je jedním z mála povedených mrakodrapů v internacionálním stylu a jednoduše rozpoznatelný v siluetě města.

Hotel Waldorf=Astoria (1931)

Původní hotel Waldorf=Astoria z roku 1893 prodali Astorové v roce 1929 velmi výhodně. Celý komplex byl hned po prodeji zdemolován a již dva roky nato na jeho místě dokončen nejslavnější mrakodrap světa. Mýlil by se však ten, kdo by si myslel, že Astorové utržených téměř dvacet milionů dolarů sprostě prohýřili. Hotelnictví neopustili, přesunuli se jen o několik ulic dál a za ztržené peníze vybudovali na Park Avenue nový luxusní hotel téhož jména. Když byl v roce 1931 otevřen, stal se opět nejrozlehlejší na světě a svou výškou 191 metrů tentokrát i nejvyšší. Byl to jeden z prvních grand hotelů, který skloubil luxusní eleganci s množstvím služeb a obchodů pod jednou střechou. Svou okázalostí a perfektními službami pro náročnou klientelu mu v New Yorku mohl konkurovat jen hotel Plaza. To ostatně platí dodnes. Budova, postavená v oblíbeném art deco stylu, zabírá celý uliční blok. Fasádu tvoří žula v nejnižších patrech a vápenec ve zbývající části. Z hlavní dvacetipatrové hmoty vyrůstá dvaceti sedmi patrová věž, kde se nacházejí ta nejluxusnější apartmá včetně prezidentského. Budova je zakončena dvěma bronzovými kupolemi sloužícími jako pomyslný maják v moři mrakodrapů. Hotel nabízí přes 1500 pokojů a apartmá v různých velikostech, všechny však přepychově zařízené. Nejhonosnější části hotelu jsou vstupní hala s drahou mozaikovou výzdobou a ohromný čtyřpatrový taneční sál, připominající operu zámku ve Versailles, který pojme až 1500 hostů. Hotel slouží i pro dlouhodobé rezidenční bydlení. Mezi nejznámější obyvatele patřili bývalý americký prezident Herbert Hoover, generál americké armády za Druhé světové války Douglas MacArthur, známá firma zločineckého podsvětí Charles "Lucky" Luciano, Marilyn Monroe nebo v dětství Paris Hilton. Hotel prošel koncem devadesátých let modernizací za 200 milionů dolarů a do nového století vkročil jako nový.

Tower 185

Nejnovější přírůstek do frankfurtského panoramatu, mrakodrap Tower 185, byl dokončen loni v prosinci. Původní výška měla být, jak už jméno budovy napovídá, 185 metrů. Ještě před zahájením výstavby se ale nepatrně změnily plány. Válcové střední části přibylo pět pater a tím se posunula celková výška budovy na konečných 200 metrů. Původní název ale již zůstal, přestože by se měl mrakodrap logicky nazývat Tower 200. Z šestipodlažní polokruhové základny z pískovce v barvě přírodního kamene vystupuje elegantní věž, která je harmonicky rozdělena na dvě části propojené prosklenou rotundou. Budova se nachází kousek od veletržního areálu a slouží pouze administrativním účelům. Není žádným způsobem přístupná turistům, a tak jediným takovým mrakodrapem Frankfurtu zůstává i nadále Main Tower, který má nejen totožnou výšku, ale i podobný design jako Tower 185. Téměř tři čtvrtiny celkové plochy si dlouhodobě pronajala PricewaterhouseCoopers, proto i logo této společnosti zdobí nejvyšší část stavby.

Highcliff

Aby nějaká nově postavená budova zcela nezapadla v moři mnoha set mrakodrapů Hong Kongu, musí být buď mimořádně vysoká nebo stát na svahu. Highcliff, od roku 2003 nejvyšší obytná budova Hong Kongu, se může pochlubit obojím. Žádné jiné město nemá takové množství enormně štíhlých mrakodrapů na tak malém prostoru jako právě Hong Kong. Ovšem Highcliff posunul hranice stavebních možností a názorně ukázal, jak vypadá skutečně štíhlý mrakodrap. Při své výšce 253 metrů je to nejštíhlejší budova světa. Půdorys této budovy tvoří dvě vzájemně propojené elipsy. Tím vznikla aerodynamická stavba, která minimalizuje dopady větru a svým oblým tvarem připomíná newyorskou Rtěnku. V místě, kde se elipsy protínají, se nachází vyztužené nosné jádro s výtahy. Díky tomuto prozíravému konstrukčnímu řešení zbylo podél fasády dostatek místa pro honosné byty s fantastickým výhledem. Za ten se ovšem v Hong Kongu pořádně platí, a tak si byt v této unikátní budově může dovolit jen skutečně zámožný člověk. V každém patře se nacházejí jen dva rozlehlé byty, každý s plochou přes 900 metrů čtverečních. Budova svým obyvatelům dále nabízí vlastní podzemní parkoviště, soukromou zahradu s bazénem nebo například bohatě zdobenou vstupní halu. Originální architektonické zakončení budovy funguje jako lapač větru, který tlumí pohyb budovy při silném větru. V těsném sousedství se nachází další štíhlý mrakodrap The Summit, proto se oběma občas přezdívá jídelní hůlky.

Miracles of 9/11 (3. část)

Pro Stanleyho Praimnatha začal ten den před 11 lety jako každý jiný. Po osmé ráno vyjel výtahem v jižní věži Světového obchodního centra do 81. patra, kde pracoval ve vedení Fuji Bank. Dal si kafe a bagel. Sotva se dal do práce, narazil v 8:46 Boeing 767 letu č. 11 do severní věže. Že to byl první ze série koordinovaných teroristických útoků, tušil v té chvíli málokdo. Stanley se jako většina lidí domníval, že v sousední budově došlo k výbuchu bomby nebo požáru, přesto se rozhodl raději budovu opustit. Sjel až dolů, ve vstupní hale byl ale pracovníkem bezpečnostní agentury ujištěn, že je vše v pořádku a mrakodrap je bezpečný. Sekuriťáci jsou holt všude na světě stejní hňupi. Stanley tedy vyjel zpět do své kanceláře a jen co vešel dovnitř, v úžasu se zastavil. Přímo na něj se obrovskou rychlostí řítilo letadlo. Stačil se jen skrčit pod svůj pracovní stůl a modlit se. Bylo právě 9:02 a Boeing 767 letu č. 175 narazil do jižní věže. V místě nárazu došlo okamžitě k totální devastaci, jako zázrakem ale zůstal pracovní stůl netknutý a Stanley pod ním vyvázl jen s oděrkami. Poté se musel prohrabat sutí, zřícenými stropy, zaklíněnou částí křídla Boeingu a probourat se stěnou za pomoci dalšího přeživšího, aby se pak oba dostali na jediné únikové schodiště, které zůstalo vcelku. Při své dlouhé cestě dolů potkali několik kolegů a celá skupina se dostala ven z budovy jen čtyři minuty před jejím zřícením. Stanley Praimnath si ten den vybral štěstí na celý zbytek života. Stal se nejen jediným přeživším z místa přímého zásahu letadlem, ale také jedním z celkem čtrnácti lidí, kteří se v době útoku nalézali v patrech nad bodem nárazu a včas se jim podařilo dostat do bezpečí.

Miracles of 9/11 (2. část)

Když se 11. září 2001 v 10:28 začala severní věž Světového obchodního centra řítit dolů, miliony diváků u obrazovek nepochybovali, že hroutící se mrakodrap zabil všechny, kteří se do té doby nestihli evakuovat. Přesto uvnitř ruin přežilo šestnáct lidí, kteří se ve správnou chvíli nacházeli v jediném správném místě budovy, kde se mohli zachránit. Následující pravdivý příběh je další ze zázraků 11. září. Když se toho dne v 9:59 zřítila jižní věž, byla všem hasičům v ještě stojící severní věži nařízena okamžitá evakuace. Kvůli nefunkčním výtahům to ale byla pro většinu z nich pořádná štreka dolů. V té době už byli od svých kolegů a nadřízených vysílačkami informováni o osudu jižní věže a dobře si uvědomovali, že bojují o čas a své životy. Dvanáct hasičů při svém sestupu dolů únikovým schodištěm postupně potkalo čtyři zaměstnance firem sídlící v budově. Ti příliš dlouho otáleli s evakuací a až na poslední chvíli se rozhodli budovu opustit. Nejstarší z nich, účetní Josephine Harris, na tom byla psychicky i fyzicky nejhůře a její pomalý sestup brzdil celou skupinu. Nikdo z nich nechtěl unavenou ženu zanechat svému osudu a jak se ukázalo později, díky tomuto projevu lidskosti nakonec všichni přežili. Hasiči museli Josephine 

Místo, kde přežilo šestnáct lidí

podpírat a občas i nést, ale téměř u cíle cesty, ve čtvrtém patře, byla již natolik vyčerpaná, že si musela sednout a odmítala jít dál. Jen co se celá skupina zastavila, nastalo přesně to, čeho se obávali. Budova se na ně začala s ohlušujícím rachotem řítit. Všichni zavřeli oči a čekali na smrt, která ale nepřišla. Mrakodrap byl kompletně zničen kromě velmi malé části, kde se nacházelo únikové schodiště s oněmi šestnácti lidmi. Kdyby byli jen o málo výše, nepřežili by. Kdyby se stihli dostat až do přízemí nebo ven z budovy, zasypaly by je trosky. Celá skupina se brzy dostala do bezpečí a hasiči od té doby neřekli Josephine jinak, než jejich anděl strážný. Když v lednu 2011 umřela, dostalo se jim cti nést její rakev při posledním rozloučení.

Miracles of 9/11 (1. část)

Události z 11. září 2001, které se staly největším teroristickým útokem v dějinách, dramaticky změnily životy tisícům lidí. Několik z nich se však v tento tragický den doslova podruhé narodilo. Byl to zázrak, štěstí nebo jen souhra náhod? Dnes si povíme příběh hrstky přeživších z hotelu Marriott. Ten stál přímo pod oběma věžemi World Trade Center. Dokončen byl v roce 1981 jako čtyřhvězdičkový hotel Vista International. Díky své skvělé poloze ve finančním srdci New Yorku se stal oblíbeným mezi obchodníky i turisty. Nabízel 825 pokojů, několik restaurací, obchody, taneční sál a v nejvyšším patře nejrozlehlejší posilovnu a tělocvičnu mezi newyorskými hotely. Když byla 26. února 1993 odpálena v podzemních garážích Světového obchodního centra 700 kilogramová nálož trhavin, značně poškodila i podzemní patra a přízemí hotelu Vista. Následná rozsáhlá oprava se protáhla až do konce roku 1994 a jak se ukázalo při krutých událostech o sedm let později, byla klíčová pro přežití několika lidí. 11. září 2001 byl hotel plně obsazen. Když však Boeing 767 letu č. 11 narazil v 8:46 do severní věže a část podvozku dopadla na střechu hotelu, byla okamžitě nařízena evakuace. V nastalém chaosu nikdo nekontroloval, jestli všichni tuto výzvu uposlechli. Tento úkol připadl až na hasiče, kteří na místo katastrofy dorazili právě v době, kdy Boeing 767 letu č. 175 narazil do jižní věže. Přesto se našlo dost hostů, které ani druhý náraz letadla a následný obrovský požár Dvojčat tři sta metrů nad jejich hlavami nepřiměl opustit relativní bezpečí hotelového pokoje. Několika hasičům se tyto pošetilce podařilo v hotelu najít. Výtahy nefungovaly, proto se skupinka celkem čtrnácti lidí vydala chodbami a schodišti vstříc východu.

Destrukce hotelu Marriott
Vlevo stav po pádu jižní věže, vpravo torzo po pádu severní věže

Když se na ně začala hroutit jižní věž, všichni dobře věděli, co se děje, přestože v té době byli stále uvnitř hotelu. Padající trosky rozpáraly hotel napůl, skupina opozdilců se ale naštěstí nacházela v nezasažené části. Další postup téměř zničenou budovu se ale velmi zkomplikoval a ani v době pádu severní věže se tito lidé nebyli schopni dostat ven. Zbytky hotelu byly padajícím mrakodrapem zcela zničeny až na velmi malé torzo. Právě tato část prošla opravou a zpevněním základů po teroristickém útoku v únoru 1993 a právě zde se v době pádu druhé budovy nacházela naše skupinka. Nejen že se těmto šťastlivcům podařilo přežít zásah dvou padajících mrakodrapů, ale také být během půl hodiny dvakrát ve správný čas na správném místě.

Tomorrow Square

Bizarní vzhled multifunkční budovy Tomorrow Square nijak nevybočuje z řady dalších extravagantních staveb současné Šanghaje. Masivní konstrukci této štíhlé věže tvoří výhradně železobeton a sklo. Nejnápadnějším rysem je otočení celé stavby o 45 stupňů ve 38. podlaží. Díky tomu se celá budova jeví z určitého úhlu jako výrazně nakloněná. Ostře zašpičatělá střecha se skládá ze čtyř příkrých, nespojených stran, která bývají v noci osvětleny. Koruna budovy tak připomíná do dálky zářící lucernu. Mrakodrap navrhnul architekt Richard Nixon, který s bývalým lhářem z Bílého domu naštěstí sdílí jen totožné jméno. Budova byla dokončena v roce 2003, měří 285 metrů a je aktuálně šestá nejvyšší ve městě. V dolní části se nacházejí obchody, administrativní prostory a restaurace. Pětihvězdičkový hotel Marriott sídlí v horní polovině hned nad výkrutem. Nabízí klasické hotelové služby a pro obchodní klientelu dlouhodobé rezidenční bydlení včetně nejvýše umístěného apartmánu v Šanghaji.

John Wolfe Building

John Wolfe Building, 1897

John Wolfe Building, 1974

Tato dvanáctipodlažní výstřední budova v srdci dolního Manhattanu patřila k nejunikátnějším raným mrakodrapům New Yorku. Dokončena byla v roce 1895 jako jedna z prvních s nosným skeletem tvořeným výhradně ocelí. Stavbu si objednal prominentní newyorský obchodník a sběratel umění John Wolfe. Zemřel ale v rok zahájení výstavby, a tak se dokončení chopili jeho potomci. Budova svou výškou 49 metrů už tehdy nikoho příliš neuchvátila, pozornost ale budila mimořádně detailně dekorovaná fasáda z červených cihel, systém architektonických ústupků s přibývající výškou a terakotou bohatě zdobená střecha se štíty a vikýři. Význačný architekt Henry J. Hardenbergh se ve svých pracech často inspiroval vlámskou renesanční architekturou a ani zde se neobrátil jinam. Vzorem pro jeho první mrakodrap se mu stala budova masné tržnice v nizozemském Haarlemu z počátku 17. století. V roce 1908 přibyla na zbylé části trojúhelníkového pozemku mnohem vyšší German-American Insurance Building, další zapomenutý skvost New Yorku. Obě budovy byly v roce 1974 zcela zbytečně zdemolovány, ulice lemující vyprázdněný pozemek rozšířeny a na zbytku parcely vzniklo miniaturní náměstí s ohavnými plastikami.

John Wolfe Building, asi 1903

Nejvyšší část John Wolfe Building, 1960
Na ní nalepená trojúhelníková German-American Insurance Building
Nejvyšší budovy fotografie jsou zcela vlevo Cities Service Building
a vpravo obludně dominující Chase Manhattan Building těsně před dokončením